Sever hlásí incidenty s kabely, EU je chce chránit drony

Švédské úřady vyšetřují zprávy o možném dalším narušení podmořského kabelu v Baltském moři. Nové poškození hlásí i firma spravující telekomunikační kabel mezi Finskem a Německem. Evropská komise kvůli podezřelým sabotážím navrhuje chránit kabely pomocí dronů a také zrychlit jejich opravu.

Švédská pobřežní stráž v pátek oznámila, že vyslala plavidlo na místo incidentu u ostrova Gotland, který leží mezi jižním pobřežím Švédska a Pobaltím. „Dostali jsme informace o podezření z narušení kabelu a prokuratura se rozhodla zahájit předběžné vyšetřování,“ cituje agentura Reuters prohlášení mluvčího.

Švédská policie později uvedla, že vede vyšetřování pro podezření ze sabotáže. „Spolupracujeme s relevantními úřady a v tuto chvíli nemáme žádné další informace ke zveřejnění,“ citovala z prohlášení agentura AP.

Finská státem kontrolovaná společnost Cinia po prvních zprávách o švédském vyšetřování oznámila, že zaznamenala problém u svého optického kabelu C-Lion1. Ten byl loni v listopadu několik dní mimo provoz po jiném incidentu, za nímž mohla podle operátora být „vnější síla“.

Od roku 2023 byla v Baltském moři poškozena desítka kabelů, podle Reuters většinu problémů způsobily civilní lodě se spuštěnými kotvami. Naposledy se švédské úřady podobnou situací zabývaly před necelým měsícem po poškození kabelu mezi Gotlandem a lotyšským přístavem Ventspils, podezření ze sabotáže se však nepotvrdilo.

Tento a další případy z posledních měsíců rozdmýchávají obavy ze snah Ruska napadat evropskou infrastrukturu. Země kolem Baltského moře totiž patří mezi odhodlané podporovatele napadené země. Incidenty už vedly země NATO k posilování bezpečnostních opatření včetně operace Baltská stráž.

„Zabránit, odhalit, obnovit a odstrašit“

Vlastní opatření teď představila i Evropská komise. Akční plán se podle místopředsedkyně Henny Virkunnenové skládá ze čtyř klíčových opatření. „Zabránit, odhalit, obnovit a odstrašit. Je třeba, abychom zabránili incidentům, které mohou mít velmi ničivý dopad, musíme navýšit naši odolnost,“ zdůraznila.

Podle eurokomisaře pro obranu Andriuse Kubiliuse by situaci v postižených oblastech měly monitorovat drony, a to jak pod vodou, tak i ve vzduchu. Vznikne rovněž regionální centrum právě v oblasti u Baltského moře, které se bude touto problematikou zabývat a veškeré incidenty sledovat.

Ve střednědobém horizontu by měla vzniknout takzvaná rezervní flotila, která „by byla použita v případě nouze“, která by zasáhla a opravila elektrické a optické podmořské kabely.

Ohrožení základních služeb v EU

„Komunikační kabely propojují několik členských států, spojují ostrovy s unijní pevninou a EU se zbytkem světa, přičemž přenášejí 99 procent mezikontinentálního internetového provozu,“ upozornila Evropská komise.

„Podmořské elektrické kabely usnadňují integraci trhů s elektřinou členských států, posilují bezpečnost dodávek a dodávají energii z obnovitelných zdrojů na pevninu,“ dodala Komise, podle níž v poslední době hrozilo, že incidenty způsobí vážné narušení základních funkcí a služeb v EU. To by mělo dopad na každodenní život občanů Unie.

„Chceme se ujistit, že je Evropa vybavená nejen pro prevenci a odhalování sabotáží kabelů, ale také k aktivní detekci, opravě a reakci na jakoukoli hrozbu pro kritickou infrastrukturu, která je klíčová pro naši ekonomiku a kolektivní bezpečnost,“ uvedla Virkkunenová, která má na starosti technologie, bezpečnost a demokracii.

Každý, kdo bude shledán odpovědným za sabotáž, by měl být odpovídajícím způsobem potrestán, včetně sankcí, konstatovala v souvislosti s novým plánem šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. „Potenciální pachatelé musí být odstrašeni,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 1 hhodinou

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 3 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 6 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...