Finsko strana 4 z 5

Jaderná fúze bez vytváření jaderného odpadu a s vyšším ziskem, takový je cíl projektu, na kterém se podílejí i čeští vědci. Skupina výzkumníků z Finska, Česka, Německa a Velké Británie pracuje na podobě jaderné fúze, která nevytváří neutrony, ale jen nabitá jádra helia. Tím by se měl výrazně snížit výkon potřebný pro zahájení reakce. Jaderná fúze by byla jednodušší a levnější. Informovala o tom Akademie věd ČR (AV ČR).

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po návštěvě Itálie, Německa a Francie v pondělí dorazil do Londýna, kde se setkal s britským premiérem Rishim Sunakem. Británie současně oznámila, že Ukrajině pošle stovky bojových dronů a rakety protivzdušné obrany. Drony by měly mít dolet více než 200 kilometrů.

První blok Jaderné elektrárny Temelín vyrábí jednu desetinu veškeré elektřiny, která se u nás za celý rok spotřebuje. Nyní do něj míří palivo ze zásob, které ještě pochází z Ruska. V budoucnu ho má nahradit palivo od společností z Francie a Spojených států.

Severské země podporují vstup Ukrajiny do NATO a Evropské unie, řekli jejich představitelé na společném summitu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Helsinkách. Finský prezident Sauli Niinistö prohlásil, že jeho země připravuje již patnáctý balíček vojenské pomoci a bude nadále podporovat Ukrajinu, napsala agentura Ukrinform.

Veřejnoprávní stanice severní Evropy dokumentují působení ruských tajných služeb na svém území. Spolu s ruským centrem pro investigativní žurnalistiku prozkoumaly tisíce uniklých databází a identifikovaly na ambasádách 38 špionů. Mapují také činnost ruských špionážních plavidel.

Vláda schválila česko-americkou dohodu o obranné spolupráci (DCA). Na tiskovém brífinku to oznámil premiér Petr Fiala (ODS), podle jehož názoru tento fakt zvýší bezpečnost České republiky. Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) dohoda umožní mimo jiné intenzivní praktickou spolupráci mezi armádami ve vojenském vzdělávání i výcviku. Bude se jednat například o společné zajišťování obrany východního křídla NATO nebo o logistickou podporu spojeneckých aktivit.

Vojenské výdaje ve světě loni stouply po očištění o inflaci o 3,7 procenta na 2,24 bilionu dolarů (47,9 bilionu korun). Evropa zaznamenala nejprudší nárůst za poslední tři dekády, státy starého kontinentu utratily hlavně kvůli ruské válce na Ukrajině o 13 procent víc než loni. Více než polovina globálních výdajů spadá na Spojené státy, Čínu a Rusko. V nejnovější zprávě o tom píše Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).

Flotila padesáti ruských plavidel, která se údajně maskují jako rybářské a výzkumné lodě, chystají podle skandinávských médií sabotáže větrných elektráren, plynovodů a komunikačních kabelů v Severním moři. S odkazem na společnou investigaci veřejnoprávních médií v Dánsku, Norsku, Švédsku a Finsku o tom informuje BBC. Kreml tvrdí, že se severská média mýlí a pro obvinění Ruska neexistují důkazy.

Pravidelnou výrobu elektřiny zahájil v neděli ve Finsku – s velkým zpožděním – největší evropský jaderný reaktor Olkiluoto 3 (OL3). Elektřinu má vyrábět nejméně 60 let. Stalo se tak den poté, co Německo natrvalo odpojilo své poslední tři jaderné reaktory.

Česká policie stíhá osm lidí v souvislosti s organizováním a provozováním sexuálních služeb v Česku a Finsku. Za kuplířství a praní špinavých peněz jim hrozí až osmileté vězení. Trestná činnost vynesla několik milionů korun, přesnou částku zatím vyšetřovatelé nevyčíslili.

Finsko se v úterý stalo 31. členskou zemí NATO. V poválečných dějinách země jde dle finského velvyslance v Česku Pasiho Tuominena o zlomový okamžik, jak uvedl v pořadu Události, komentáře. Vyhrůžky, které zní z Moskvy, nebere příliš vážně, jedná se podle něj pouze o ruskou rétoriku. „Být Ruskem, nechtěl bych pokoušet jednotu NATO a Evropské unie,“ podotkl. Strach prý nemají ani finští občané. Co se týče zahraniční politiky, v zemi vládne dle Tuominena konsensus.

Finsko se v úterý stalo 31. členem NATO a završilo tak historický posun ve své  bezpečnostní politice vyvolaný ruskou invazí na Ukrajinu. Po mnoha letech neutrality vstoupilo do vojenské Aliance. Finský ministr zahraničí Pekka Haavisto zakončil přístupový proces předáním oficiálního dokumentu americkému ministru zahraničí Antonymu Blinkenovi v bruselském sídle NATO. Před sídlem Aliance byla vyvěšena finská vlajka. Za historickou chvíli pro bezpečnost Evropy označil finský vstup do NATO český premiér Petr Fiala. Americký prezident Joe Biden uvítal členství Finska a uvedl, že se těší na přijetí Švédska.

V úterý se k Severoatlantické alianci (NATO) připojilo Finsko, pro sousední Švédsko ale čekání pokračuje. Jeho vstup do NATO i nadále blokují Turecko a Maďarsko. Vlády obou zemí se kandidatury skandinávské země rozhodly využít k vlastním politickým cílům.

Ruská invaze na Ukrajinu v plné síle obnovená v únoru loňského roku otřásla mnohými „jistotami,“ i tou, že Finsko je vojensky neutrální a formálně stojí mimo Severoatlantickou alianci. Dramatický obrat postoje této skandinávské země je dán zejména tím, že s Ruskem sdílí hranici dlouhou téměř 1300 kilometrů a z minulého století má zkušenosti se sovětskou invazí. Historická změna se v úterý završí: Finsko k NATO oficiálně přistoupí a stane se 31. členem Aliance.

Finsko se v úterý oficiálně stane 31. členem NATO. Oznámil to úřad finského prezidenta Sauliho Niinistöa. Informaci podle agentury Reuters potvrdil také generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg. Podle něj krok učiní Finsko bezpečnějším.

Opoziční konzervativní Národní koaliční strana vyhrála nedělní parlamentní volby ve Finsku. Sociální demokraté premiérky Sanny Marinové skončili až třetí. Vyplývá to z výsledků po sečtení hlasů, uvedla agentura AP. Předseda Národní koaliční strany Petteri Orpo dostane jako první šanci sestavit vládu, premiérka Marinová uznala porážku.

Poslanci tureckého parlamentu souhlasili se vstupem Finska do Severoatlantické aliance. Padla tak poslední překážka jeho vstupu. O Švédsku, které podalo přihlášku ve stejnou chvíli, se v Ankaře nehlasovalo. Tamní vláda má mimo jiné výhrady k přístupu Stockholmu ke kurdským organizacím.

Maďarský parlament ratifikoval přistoupení Finska k NATO. Zákonodárci mají dále jednat o přistoupení Švédska. Obě dosud neutrální severské země se rozhodly stát se členem Aliance kvůli bezpečnostním obavám, které vzbudila velká ruská invaze na Ukrajinu. Jejich členství v NATO musí kromě Maďarska odsouhlasit ještě Turecko.

Do několika měsíců bude možné vyzvedávat léky na český e-recept v některých zemích EU, například Chorvatsku, Polsku nebo Španělsku. Přesný termín musí stanovit Evropská komise na základě testování systému. Na tiskové konferenci to řekla ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Irena Storová. Podobně si budou moci léky vyzvednout v Česku i cizinci z těchto zemí. V současné době je možné vyzvednout léky v EU s papírovým receptem.

Švédský parlament ve středu formálně schválil návrh zákona, který zemi umožní vstoupit do NATO. Přijetí Švédska a Finska, které se o členství rovněž uchází, musí odsouhlasit všech třicet členských zemí Aliance. Zbývá ještě ratifikace ze strany Maďarska a Turecka. Švédsko a sousední Finsko požádaly o vstup do transatlantické vojenské aliance v loňském roce v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.

Turecko zahájí ratifikaci finské žádosti o vstup do Severoatlantické aliance. Po jednání s finským prezidentem Saulim Niinistöem to oznámil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. O žádosti tak bude jednat turecký parlament. Erdogan doufá, že zákonodárci vstup Finska schválí před květnovými prezidentskými a parlamentními volbami v Turecku. Švédsko, které rovněž usiluje o vstup do NATO, bude muset na začátek ratifikace v tureckém parlamentu ještě počkat.

Švédsko respektuje turecký proces schvalování své žádosti o členství v NATO, zároveň ale věří, že po květnových volbách Ankara rychle ratifikuje rozšíření Aliance. Po jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem to řekl švédský premiér Ulf Kristersson. Blíže ke schválení má Finsko, které by mohlo získat souhlas Ankary ještě před volbami v Turecku. Rozšíření Aliance o dva donedávna neutrální státy ale závisí ještě na Maďarsku, jehož parlament hlasování nově odložil.

Ekonomové a odborníci na energetiku se shodují, že energetická krize, která začala loni v létě raketovým nárůstem cen elektřiny a plynu, pomalu ale jistě končí. Ceny energií budou i nadále pozvolna klesat, ale odborníci zároveň varovali, že se podobná krize může opakovat. V pořadu Otázky Václava Moravce o tom hovořili výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Sedlák a mezinárodní konzultant pro plynárenství Vratislav Ludvík, který se v daném odvětí pohybuje od sedmdesátých let.

Výcvikem v zahraničí letos zřejmě projdou desítky tisíc ukrajinských vojáků. Oproti minulému roku půjde o nárůst. Instruktoři ze spojeneckých zemí učí Ukrajince zacházet se specializovanou západní technikou, cvičí ale i rekruty bez předchozího nasazení. Spolupráce s armádou, kterou ještě před pár lety někteří popisovali jako„sovětštější, než je armáda ruská“, má přínos i pro Západ. Čerpá ze zkušeností skutečné války s Ruskem i z nasazení ukrajinských vojáků.