Finsko strana 5 z 5

Finsko se v úterý stalo 31. členem NATO a završilo tak historický posun ve své  bezpečnostní politice vyvolaný ruskou invazí na Ukrajinu. Po mnoha letech neutrality vstoupilo do vojenské Aliance. Finský ministr zahraničí Pekka Haavisto zakončil přístupový proces předáním oficiálního dokumentu americkému ministru zahraničí Antonymu Blinkenovi v bruselském sídle NATO. Před sídlem Aliance byla vyvěšena finská vlajka. Za historickou chvíli pro bezpečnost Evropy označil finský vstup do NATO český premiér Petr Fiala. Americký prezident Joe Biden uvítal členství Finska a uvedl, že se těší na přijetí Švédska.

V úterý se k Severoatlantické alianci (NATO) připojilo Finsko, pro sousední Švédsko ale čekání pokračuje. Jeho vstup do NATO i nadále blokují Turecko a Maďarsko. Vlády obou zemí se kandidatury skandinávské země rozhodly využít k vlastním politickým cílům.

Ruská invaze na Ukrajinu v plné síle obnovená v únoru loňského roku otřásla mnohými „jistotami,“ i tou, že Finsko je vojensky neutrální a formálně stojí mimo Severoatlantickou alianci. Dramatický obrat postoje této skandinávské země je dán zejména tím, že s Ruskem sdílí hranici dlouhou téměř 1300 kilometrů a z minulého století má zkušenosti se sovětskou invazí. Historická změna se v úterý završí: Finsko k NATO oficiálně přistoupí a stane se 31. členem Aliance.

Finsko se v úterý oficiálně stane 31. členem NATO. Oznámil to úřad finského prezidenta Sauliho Niinistöa. Informaci podle agentury Reuters potvrdil také generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg. Podle něj krok učiní Finsko bezpečnějším.

Opoziční konzervativní Národní koaliční strana vyhrála nedělní parlamentní volby ve Finsku. Sociální demokraté premiérky Sanny Marinové skončili až třetí. Vyplývá to z výsledků po sečtení hlasů, uvedla agentura AP. Předseda Národní koaliční strany Petteri Orpo dostane jako první šanci sestavit vládu, premiérka Marinová uznala porážku.

Poslanci tureckého parlamentu souhlasili se vstupem Finska do Severoatlantické aliance. Padla tak poslední překážka jeho vstupu. O Švédsku, které podalo přihlášku ve stejnou chvíli, se v Ankaře nehlasovalo. Tamní vláda má mimo jiné výhrady k přístupu Stockholmu ke kurdským organizacím.

Maďarský parlament ratifikoval přistoupení Finska k NATO. Zákonodárci mají dále jednat o přistoupení Švédska. Obě dosud neutrální severské země se rozhodly stát se členem Aliance kvůli bezpečnostním obavám, které vzbudila velká ruská invaze na Ukrajinu. Jejich členství v NATO musí kromě Maďarska odsouhlasit ještě Turecko.

Do několika měsíců bude možné vyzvedávat léky na český e-recept v některých zemích EU, například Chorvatsku, Polsku nebo Španělsku. Přesný termín musí stanovit Evropská komise na základě testování systému. Na tiskové konferenci to řekla ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Irena Storová. Podobně si budou moci léky vyzvednout v Česku i cizinci z těchto zemí. V současné době je možné vyzvednout léky v EU s papírovým receptem.

Švédský parlament ve středu formálně schválil návrh zákona, který zemi umožní vstoupit do NATO. Přijetí Švédska a Finska, které se o členství rovněž uchází, musí odsouhlasit všech třicet členských zemí Aliance. Zbývá ještě ratifikace ze strany Maďarska a Turecka. Švédsko a sousední Finsko požádaly o vstup do transatlantické vojenské aliance v loňském roce v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.

Turecko zahájí ratifikaci finské žádosti o vstup do Severoatlantické aliance. Po jednání s finským prezidentem Saulim Niinistöem to oznámil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. O žádosti tak bude jednat turecký parlament. Erdogan doufá, že zákonodárci vstup Finska schválí před květnovými prezidentskými a parlamentními volbami v Turecku. Švédsko, které rovněž usiluje o vstup do NATO, bude muset na začátek ratifikace v tureckém parlamentu ještě počkat.

Švédsko respektuje turecký proces schvalování své žádosti o členství v NATO, zároveň ale věří, že po květnových volbách Ankara rychle ratifikuje rozšíření Aliance. Po jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem to řekl švédský premiér Ulf Kristersson. Blíže ke schválení má Finsko, které by mohlo získat souhlas Ankary ještě před volbami v Turecku. Rozšíření Aliance o dva donedávna neutrální státy ale závisí ještě na Maďarsku, jehož parlament hlasování nově odložil.

Ekonomové a odborníci na energetiku se shodují, že energetická krize, která začala loni v létě raketovým nárůstem cen elektřiny a plynu, pomalu ale jistě končí. Ceny energií budou i nadále pozvolna klesat, ale odborníci zároveň varovali, že se podobná krize může opakovat. V pořadu Otázky Václava Moravce o tom hovořili výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Sedlák a mezinárodní konzultant pro plynárenství Vratislav Ludvík, který se v daném odvětí pohybuje od sedmdesátých let.

Výcvikem v zahraničí letos zřejmě projdou desítky tisíc ukrajinských vojáků. Oproti minulému roku půjde o nárůst. Instruktoři ze spojeneckých zemí učí Ukrajince zacházet se specializovanou západní technikou, cvičí ale i rekruty bez předchozího nasazení. Spolupráce s armádou, kterou ještě před pár lety někteří popisovali jako„sovětštější, než je armáda ruská“, má přínos i pro Západ. Čerpá ze zkušeností skutečné války s Ruskem i z nasazení ukrajinských vojáků.

Maďarská prezidentka Katalin Nováková vybídla zákonodárce, aby ratifikovali vstup Finska a Švédska do Severoatlantické aliance „co nejdříve“. Zástupci vládnoucí strany Fidesz uvedli, že tak učiní. V maďarském parlamentu, kde příslušné návrhy na měsíce uvízly, debata o ratifikaci začala ve středu. Maďarsko s Tureckem jsou posledními zeměmi třicetičlenné Aliance, které vstup dvojice skandinávských zemí dosud neschválily. Finský parlament ve středu schválil zákon, jenž zemi členství v NATO umožňuje.

Bezpečnostní ohrožení Švédska se podle tamních tajných služeb zvyšuje. Za největší hrozbu nyní civilní i vojenská rozvědka označují Rusko. Situaci hodnotí jako nejvážnější od začátku osmdesátých let. Švédsko vloni na jaře společně s Finskem požádalo o vstup do Severoatlantické aliance. Schválení vstupu ale nyní zdržuje Turecko.

V předvečer prvního výročí zahájení velké ruské invaze na Ukrajinu začalo ve Vídni za účasti ruských poslanců dvoudenní zasedání Parlamentního shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Mnoho delegátů na protest opustilo sál poté, co se chystal začít mluvit ruský politik Vladimir Džabarov. Jiní v solidaritě s Kyjevem vyvěsili ukrajinské vlajky. Účast Rusů pobouřila spojence Kyjeva, Ukrajina a Litva schůzi zcela bojkotují. Vídeň politicky stojí za Ukrajinou a posílá jí humanitární pomoc, zároveň však zdůrazňuje nutnost diplomacie a odmítá dodat Kyjevu zbraně.

Podle místopředsedy sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřeje Koláře (TOP 09) může Rusko zastavit jen sebevědomý a jednotný Západ. Bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) se ale obává dlouholetého konfliktu, který by stál tisíce životů. Státy by proto podle něj měly pokračovat v mírových jednáních. Řekli to v pořadu Události, komentáře.

Dobytý Kyjev měl být trofejí potvrzující ruský návrat do role supervelmoci i postavení Vladimira Putina jako nezpochybnitelného vůdce. Místo toho plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu z 24. února 2022 způsobila pravý opak. Protivníci při pohledu na rozpačitý výkon ruské armády ztratili část obav z její síly a spojenci se začali odvracet. Doma se stát musí uchylovat ke stále tvrdším represím. A režim se dokonce vzdává toho nejcennějšího, co každý stát má: monopolu na kontrolu ozbrojených sil.

Záchranáři v Turecku ukončili pátrání po přeživších ničivého zemětřesení ve všech provinciích vyjma dvou nejvíce zasažených – Kahramanmaraş a Hatay. S odvoláním na úřad pro řešení následků katastrof (AFAD) o tom informovala agentura AFP. Úřad také zveřejnil novou bilanci obětí: zemětřesení o síle 7,8 stupně z 6. února zabilo v Turecku 41 020 lidí. Obětí v sousední Sýrii je podle nejnovějších odhadů OSN zhruba 6 tisíc, celková bilance tedy činí přibližně 47 tisíc mrtvých. Záchranáři po přeživších v devíti tureckých provinciích pátrali bezmála dva týdny. Do Turecka přiletěl americký ministr zahraničí Antony Blinken, slíbil další pomoc ve výši 100 milionů dolarů (2,2 miliardy korun).

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k rychlejší a rozsáhlejší zbrojní podpoře Ukrajiny. Podpořil také návrh estonské premiérky Kaji Kallasové, aby Evropská unie nakupovala munici pro ukrajinskou armádu společně, jako během pandemie pro své členy hromadně pořizovala vakcíny proti nemoci covid-19. Borell a Kallasová patřili k řečníkům závěrečného dne Mnichovské bezpečnostní konference. Ta podle slov jejího šéfa Christopha Heusgena ukázala silnou transatlantickou jednotu. Za Česko se jednání v Mnichově zúčastnili ministr zahraničí Jan Lipavský a zvolený prezident Petr Pavel. Oba se shodli, že konference byla ukázkou jednoty Západu.

Finsko svůj postoj ke vstupu do Severoatlantické aliance nezměnilo, nadále se chce k NATO přidat jen společně se Švédskem. V sobotu to v bavorské metropoli na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásila finská premiérka Sanna Marinová. V Mnichově vystoupil i přední čínský diplomat Wang I, prohlásil, že Čína v konfliktu na Ukrajině podporuje dialog. Dodal, že pro bezpečnost světa je třeba respektovat suverenitu. Ještě před konferencí český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a nově zvolený prezident ČR Petr Pavel jednali s polským prezidentem Andrzejem Dudou.

Možnost odděleného vstupu Švédska a Finska do Severoatlantické aliance v úterý připustil  generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Zdůraznil, že důležitější je, aby bylo rozšíření Aliance rychlé. Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý řekl v pořadu Události, komentáře, že to bude asi nezbytný postup. Naopak europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti) si myslí, že oddělený vstup by nebyl vhodný zejména symbolicky a nyní by se mělo spolupracovat hlavně na evropské úrovni.

Vyjednávači česko-americké dohody o obranné spolupráci (DCA) dokončili na pracovní úrovni návrh smlouvy, která má usnadnit případný pobyt amerických vojáků v Česku. Uvedl to vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jan Jireš, který vedl český vyjednávací tým. Smlouvu nyní po dokončení českého překladu dostane k posouzení vláda, po schválení ji mají podepsat ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a její americký protějšek Lloyd Austin. Poté dokument k ratifikaci dostanou obě parlamentní komory a k podpisu prezident.

Finská premiérka Sanna Marinová na návštěvě Švédska uvedla, že by měly obě země vstoupit do Severoatlantické aliance společně. Po výtkách Turecka k případnému švédskému členství ale ve Finsku zaznívají názory, že by měly být přihlášky oddělené. „Hovořili jsme o pomoci Ukrajině, také o přístupovém procesu k NATO a evropském předsednictví,“ doplnil na krátkém brífinku švédský premiér Ulf Kristersson.