První migranti, převážně ze severní Afriky, Asie a Blízkého východu začali přicházet z Ruska k finské hranici počátkem srpna. V posledních týdnech však jejich počty výrazně rostou. Finský premiér Petteri Orpo už uvedl, že by Finsko mohlo uzavřít i poslední otevřený přechod s Ruskem, pokud to bude potřeba.
Velitel hraničního přechodu Raja-Jooseppi Kimmo Louhelainen shrnul jeden den: „Po dvanácté hodině, ve 12.04, překročilo padesát pět potenciálních žadatelů o azyl hranici. Každý z nich, kdo dnes tímto procesem prošel, požádal o azyl.“
Poslední fungující přechod z Ruska je přitom daleko za severním kruhem. Finská vláda už zavřela všechny východní hraniční přechody a nechala otevřený pouze právě nejsevernější Raja-Jooseppi. Obvinila ruské úřady, že žadatele o azyl ke hranici svážejí. „Z Murmansku sem je to asi 250 kilometrů, takže na kole asi nepřijeli,“ podotkl Louhelainen.
„Nejen že (Rusko) pouští k finským hranicím lidi s neplatnými doklady nebo chybějícími doklady, což se dříve nestávalo, ale také máme důkazy, že Rusko tyto lidi přiváží na hranice, organizuje jejich dopravu,“ uvedla finská ministryně zahraničí Elina Valtonenová.
Podle Helsinek jde o hybridní útok, jaký zažívalo před dvěma roky Polsko ze strany Běloruska. Má jít o ruskou odvetu za vstup Finska do NATO a zvýšenou vojenskou spolupráci se Spojenými státy. Moskva to popírá.
Finský premiér Orpo v pondělí uvedl, že by Finsko mohlo uzavřít i poslední otevřený přechod s Ruskem, pokud to bude potřeba. Dodal, že ačkoli ve Finsku není tolik žadatelů o azyl jako například v Itálii nebo Řecku, jde o vážnou hrozbu. Podle něj Rusko nezměnilo své chování a na hranici jsou stále směrováni občané třetích zemí bez příslušných dokladů.
Agentura Reuters uvádí, že během listopadu přišlo z Ruska do Finska asi 900 žadatelů o azyl ze zemí, jako je Afghánistán, Keňa, Maroko, Pákistán, Somálsko, Sýrie či Jemen. Dříve přicházel méně než jeden žadatel o azyl denně, píše Reuters s odvoláním na finské pohraničníky.
Role Ruska je zřejmá, soudí Kratochvíl
Seniorní výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů Petr Kratochvíl má za zcela zřejmé, že tuto vlnu musí Moskva organizovat, protože nejbližší město v Rusku je vzdáleno stovky kilometrů a migranti k přechodu příjíždějí na kole či pravidelně přicházejí ve skupinkách sedmi až jedenácti lidí. „Je zřejmé, že sami by se tam nemohli dostat a někdo je musí systematicky a organizovaně na tato místa svážet. Jde o odvetu za vstup Finska do NATO,“ soudí Kratochvíl.
Domnívá se zároveň, že se tyto situace budou opakovat, protože napjaté vztahy s Ruskem potrvají dlouhou dobu. Navíc je obtížné takto dlouhou hranici kontrolovat, zvláště když tito lidé přicházejí z válečných zón, dodal Kratochvíl.
Přípravy v Estonsku
Finsko sdílí s Ruskem hranici v délce třinácti set kilometrů. Jižnější Estonsko o tisíc kilometrů kratší. V Petrohradu na autobusovém nádraží je znát, že se pravidelní cestující – většinou Rusové s povolením k pobytu v EU – bojí uzavření přechodů i tady. „Poptávka po jízdenkách vzrostla a s ní i ceny, protože se lidé bojí, že to může být jejich poslední cesta,“ řekla Veronika, obyvatelka EU, která má příbuzné v Rusku.
„Zatím situaci ve Finsku monitorujeme. Jsme připraveni hranici zavřít, pokud by i zde došlo k podobnému případu cíleného útoku dovážením migrantů,“ řekl velitel estonsko-ruského přechodu Narva Marek Liiva. Na most spojující ruské území s estonským městem Narva už dělníci navezli betonové zátarasy. Tallin je připraven hranici rychle uzavřít.
