Do druhého kola prezidentských voleb ve Finsku postoupili bývalý premiér Alexander Stubb a někdejší ministr zahraničí Pekka Haavisto. Ukazují to výsledky ze 100 procent sečtených okrsků, které v neděli večer zveřejnila veřejnoprávní stanice Yle. V prvním kole prezidentských voleb skončil jako první se ziskem 27,2 procenta hlasů konzervativně-liberální kandidát Stubb, zelený politik Haavisto je na druhém místě, hlasovalo pro něj 25,8 procenta voličů.
Do druhého kola prezidentských voleb ve Finsku postoupili expremiér a exministr
Stubb, který v průzkumech dlouho vedl, řekl, že výsledek prvního kola přijímá s pokorou. „Soutěž začíná teprve nyní,“ řekl podle agentury Reuters svým příznivcům.
Spokojený s výsledkem byl i Haavisto, který skončil na druhém místě i ve volbách v roce 2012 a 2018. „Naším úkolem je nyní přesvědčit voliče kandidátů, kteří nejsou ve druhém kole,“ řekl svým sympatizantům Haavisto.
Na třetím místě je současný předseda parlamentu Jussi Halla-aho z nacionalistické Strany Finů s 19 procenty hlasů, který řekl, že dostal více hlasů, než očekával. Zhruba 15 procent hlasů získal nezávislý kandidát, bývalý evropský komisař a někdejší guvernér finské centrální banky Olli Rehn. Ostatní z devíti kandidátů včetně tří žen zůstali s preferencemi pod deset procent.
Vzhledem k tomu, že nikdo nezískal nadpoloviční většinu hlasů, rozhodnou obyvatelé země o příštím prezidentovi 11. února ve druhém kole voleb.
Voličů přišlo více než před šesti lety
Účast v letošním prvním kole prezidentských voleb byla vyšší než před šesti lety, kdy Finové poslali znovu do čela země Sauliho Niinistöa. Ten nyní po dvou funkčních obdobích už kandidovat nemohl. Zatímco minule se k prvnímu kolu prezidentských voleb v severské zemi vypravilo 69,9 procenta voličů, nyní jich hlasovalo 74,9 procenta, poznamenala Yle. Přes 44 procent oprávněných voličů také využilo možnosti předčasného hlasování.
Hlavními tématy předvolební kampaně byly nová role Finska jako člena Severoatlantické aliance, kam země vstoupila po ruské invazi na Ukrajinu, a situace na finsko-ruské hranici, již Helsinky uzavřely kvůli rostoucímu počtu uprchlíků z třetích zemí. Podle Finska za problémy na hranicích stojí Moskva.
Zahraniční a bezpečnostní politika patří mezi klíčové ústavní kompetence finského prezidenta, připomněly agentury. Všech devět kandidátů slibovalo před volbami tvrdý postoj vůči Rusku v případě, že budou zvoleni, upozornila agentura Reuters.
