Do Finska přichází víc migrantů bez platných dokladů, na hranici je pouští Rusko

Finsko zaznamenalo zvýšený počet žadatelů o azyl z třetích zemí přicházejících na hraniční přechody z Ruska. Moskva přitom dříve tyto migranty bez platných dokladů do Finska nepouštěla, jde tak o změnu ruské politiky, uvádějí podle webu veřejnoprávní stanice Yle finští představitelé. Finský premiér Petteri Orpo Moskvu obvinil, že pomáhá migrantům z dalších zemí s dopravou na hranici. Helsinky se chystají podniknout akci ke zvládnutí situace a tvrdí, že jsou připraveny na případné hybridní působení Ruska.

„Počet (žadatelů o azyl) za krátkou dobu výrazně vzrostl. Ruské úřady změnily způsob práce a umožňují (migrantům) cestovat do Finska, i když nemají platné doklady,“ řekla finská ministryně vnitra Mari Rantanenová podle agentury Reuters. 

Od pondělního brzkého rána přišlo z Ruska do Finska podle ministryně kolem šedesáti žadatelů o azyl. To je výrazný rozdíl oproti období mezi 1. srpnem a 12. listopadem, kdy podle finských pohraničníků dorazilo do Finska 91 osob bez dokumentů.

Rusko dříve nedovolovalo cestujícím s neúplnými doklady pokračovat na finské hraniční přechody, nyní se však tato politika zjevně změnila, poznamenali finští představitelé. „Tento jev nabývá na významu. Je těžké předvídat budoucnost, ale zdá se, že počet (přícházejících migrantů) poroste,“ řekl podle Yle Jukka Lukkari, zástupce velitele pohraniční stráže v jihovýchodním Finsku.

Osoby pokoušející se přejít do Finska jsou občané třetích zemí, kteří využili Rusko jako tranzitní zemi. Během minulého týdne byli mezi příchozími například občané Iráku, Sýrie, Jemenu a Somálska, naopak mezi nimi nebyli žádní Ukrajinci. V některých případech hrají roli „mezinárodní zločinecké skupiny, které jim (migrantům) umožnily cestovat,“ řekl Lukkari.

Finsko podle Yle už od čtvrtka nepovoluje lidem vjezd do země přes jihovýchodní hraniční přechody na kolech, pouze v motorových vozidlech. V pondělí však finští pohraničníci uvedli, že Moskva nadále umožňuje žadatelům o azyl, zejména z Blízkého východu, opustit Rusko na kolech.

Finský premiér: Rusko migrantům na hranice pomáhá

Finský premiér Orpo obvinil Rusko, že migrantům z dalších zemí s dopravou na hranici s Finskem pomáhá. „Je evidentní, že tito lidé se k hranicím dostávají s cizí pomocí,“ prohlásil Orpo. „Ruští pohraničníci doprovázejí a přepravují lidi k hranici,“ dodal s tím, že je potřeba brát situaci vážně a zajistit bezpečnost. 

Ministerstvo vnitra proto připraví návrh, který by umožňoval úřadům omezit provoz na hranicích či přímo uzavřít některé přechody, uvedla ministryně Rantanenová.

Žadatelé o azyl jsou ve Finsku registrováni na hranicích a poté převáženi do přijímacích středisek. Finská imigrační služba podle Yle uvedla, že kapacita center je dostatečná a že je možné ji v případě potřeby i navýšit.

Expert na hybridní vlivy Jukka Savolainen řekl Yle, že chování Ruska na hranicích je jasnou zprávou. „Je to signál, který chtějí Finsku vyslat. To se zdá jasné,“ řekl analytik z Evropského centra proti hybridním hrozbám (Hybrid CoE). „Pokud odtamtud (z Ruska) otevřou cestu, budeme mít brzy s uprchlíky problém.“

Helsinky se na ruské hybridní aktivity připravovaly

Finská ministryně zahraničí Elina Valtonenová podle Yle uvedla, že země je na situace související s případným hybridním ruským působením dobře připravena.

Helsinky se na možné hybridní působení Ruska v podobě směřování velkého počtu žadatelů o azyl k finské hranici v posledních letech připravovaly, dodává YLE s tím, že Rusko takovou operaci provedlo na finské hranici už během roku 2015.

Finsko, které se nedávno stalo členskou zemí Severoatlantické aliance, sdílí s Ruskem 1340 kilometrů dlouhou hranici, jež slouží rovněž jako vnější hranice Evropské unie, píše Reuters.

Náporu migrantů z třetích zemí čelí v posledních dvou letech se střídavou intenzitou také Polsko a pobaltské země na hranicích s Běloruskem. Také v tomto případě dotčené unijní země uvádějí, že spojenec Moskvy Minsk migranty využívá jako hybridní zbraň a na hranice je posílá cíleně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Českým zbrojařům už kapacity v tuzemsku nestačí

Investice českých zbrojařů v zahraničí rostou. Firmy tam zakládají výrobu nebo kupují jiné společnosti. Stojí za tím snaha rozšiřovat své portfolio i to, že kapacity v Česku už nestačí. Firmu Fiocchi, která letos slaví 150 let své existence, vlastní ze sta procent tuzemský zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG). Italská společnost má kromě muničních továren nedaleko Milána a v Boloni závody také ve Velké Británii nebo Spojených státech. Americká půda je lákavá i pro českého výrobce leteckých motorů PBS Group. Loni tam spustil sériovou výrobu a teď už hledá místa pro další továrny. Už dříve na americkému trhu – pod českým vedením – expandoval i Colt. Největší tuzemský holding CSG zároveň vstoupí na burzu – podle agentury Bloomberg to bude v pátek v Amsterodamu.
před 5 hhodinami

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...