Do Finska přichází víc migrantů bez platných dokladů, na hranici je pouští Rusko

Finsko zaznamenalo zvýšený počet žadatelů o azyl z třetích zemí přicházejících na hraniční přechody z Ruska. Moskva přitom dříve tyto migranty bez platných dokladů do Finska nepouštěla, jde tak o změnu ruské politiky, uvádějí podle webu veřejnoprávní stanice Yle finští představitelé. Finský premiér Petteri Orpo Moskvu obvinil, že pomáhá migrantům z dalších zemí s dopravou na hranici. Helsinky se chystají podniknout akci ke zvládnutí situace a tvrdí, že jsou připraveny na případné hybridní působení Ruska.

„Počet (žadatelů o azyl) za krátkou dobu výrazně vzrostl. Ruské úřady změnily způsob práce a umožňují (migrantům) cestovat do Finska, i když nemají platné doklady,“ řekla finská ministryně vnitra Mari Rantanenová podle agentury Reuters. 

Od pondělního brzkého rána přišlo z Ruska do Finska podle ministryně kolem šedesáti žadatelů o azyl. To je výrazný rozdíl oproti období mezi 1. srpnem a 12. listopadem, kdy podle finských pohraničníků dorazilo do Finska 91 osob bez dokumentů.

Rusko dříve nedovolovalo cestujícím s neúplnými doklady pokračovat na finské hraniční přechody, nyní se však tato politika zjevně změnila, poznamenali finští představitelé. „Tento jev nabývá na významu. Je těžké předvídat budoucnost, ale zdá se, že počet (přícházejících migrantů) poroste,“ řekl podle Yle Jukka Lukkari, zástupce velitele pohraniční stráže v jihovýchodním Finsku.

Osoby pokoušející se přejít do Finska jsou občané třetích zemí, kteří využili Rusko jako tranzitní zemi. Během minulého týdne byli mezi příchozími například občané Iráku, Sýrie, Jemenu a Somálska, naopak mezi nimi nebyli žádní Ukrajinci. V některých případech hrají roli „mezinárodní zločinecké skupiny, které jim (migrantům) umožnily cestovat,“ řekl Lukkari.

Finsko podle Yle už od čtvrtka nepovoluje lidem vjezd do země přes jihovýchodní hraniční přechody na kolech, pouze v motorových vozidlech. V pondělí však finští pohraničníci uvedli, že Moskva nadále umožňuje žadatelům o azyl, zejména z Blízkého východu, opustit Rusko na kolech.

Finský premiér: Rusko migrantům na hranice pomáhá

Finský premiér Orpo obvinil Rusko, že migrantům z dalších zemí s dopravou na hranici s Finskem pomáhá. „Je evidentní, že tito lidé se k hranicím dostávají s cizí pomocí,“ prohlásil Orpo. „Ruští pohraničníci doprovázejí a přepravují lidi k hranici,“ dodal s tím, že je potřeba brát situaci vážně a zajistit bezpečnost. 

Ministerstvo vnitra proto připraví návrh, který by umožňoval úřadům omezit provoz na hranicích či přímo uzavřít některé přechody, uvedla ministryně Rantanenová.

Žadatelé o azyl jsou ve Finsku registrováni na hranicích a poté převáženi do přijímacích středisek. Finská imigrační služba podle Yle uvedla, že kapacita center je dostatečná a že je možné ji v případě potřeby i navýšit.

Expert na hybridní vlivy Jukka Savolainen řekl Yle, že chování Ruska na hranicích je jasnou zprávou. „Je to signál, který chtějí Finsku vyslat. To se zdá jasné,“ řekl analytik z Evropského centra proti hybridním hrozbám (Hybrid CoE). „Pokud odtamtud (z Ruska) otevřou cestu, budeme mít brzy s uprchlíky problém.“

Helsinky se na ruské hybridní aktivity připravovaly

Finská ministryně zahraničí Elina Valtonenová podle Yle uvedla, že země je na situace související s případným hybridním ruským působením dobře připravena.

Helsinky se na možné hybridní působení Ruska v podobě směřování velkého počtu žadatelů o azyl k finské hranici v posledních letech připravovaly, dodává YLE s tím, že Rusko takovou operaci provedlo na finské hranici už během roku 2015.

Finsko, které se nedávno stalo členskou zemí Severoatlantické aliance, sdílí s Ruskem 1340 kilometrů dlouhou hranici, jež slouží rovněž jako vnější hranice Evropské unie, píše Reuters.

Náporu migrantů z třetích zemí čelí v posledních dvou letech se střídavou intenzitou také Polsko a pobaltské země na hranicích s Běloruskem. Také v tomto případě dotčené unijní země uvádějí, že spojenec Moskvy Minsk migranty využívá jako hybridní zbraň a na hranice je posílá cíleně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
17:12Aktualizovánopřed 15 mminutami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 1 hhodinou

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
20:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 2 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
13:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...