António Costa strana 2 z 3

Evropská unie zavede v reakci na americká cla od příštího měsíce protiopatření vůči americkému zboží v hodnotě 26 miliard eur (650 miliard korun). K podobnému opatření přistoupila i Kanada, která od čtvrtka zavede odvetná cla na dovoz z USA v hodnotě 29,8 miliardy kanadských dolarů (zhruba 475 miliard korun). Ve Spojených státech začalo ve středu platit pětadvacetiprocentní clo na veškerý dovoz oceli a hliníku. O jeho navýšení rozhodl dříve americký prezident Donald Trump. Nově uvedl, že chystá odvetná opatření v reakci na evropské oznámení.

Ukrajina přijímá americký návrh na třicetidenní plné příměří v bojích s Ruskem, uvedl v úterý prezident Volodymyr Zelenskyj na Telegramu. Reagoval na výsledky úterního jednání americké a ukrajinské delegace v saúdské Džiddě. Americký prezident Donald Trump doufá, že příměří mezi Ukrajinci a Rusy nastane v příštích dnech. Ještě tento týden chce hovořit s ruským vládcem Vladimirem Putinem.

Prezidenti a premiéři 27 zemí Evropské unie se ve čtvrtek v Bruselu shodli, že EU má rychle najít peníze na posílení vlastní obrany a bezpečnosti. Jednomyslnou shodu na další podpoře Ukrajiny napadené Ruskem však najít nedokázali. Přihlásilo se k ní 26 států, proti se postavil maďarský premiér Viktor Orbán. Český předseda vlády Petr Fiala (ODS) označil shodu na části věnované bezpečnosti za průlom.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se v Bruselu sešli k mimořádnému jednání, na němž se pokusí shodnout na posílení obrany a další vojenské podpoře Ukrajiny ve chvíli, kdy Washington zastavil dodávky Kyjevu a nejistá je podoba možných mírových rozhovorů s Ruskem. Summit byl zahájen devadesátiminutovým obědem za účasti ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Nyní se evropští lídři přesunuli k jednání o obraně a další pomoci Ukrajině.

O ukončení války vedené Ruskem proti Ukrajině spravedlivým mírem hovořili v sobotu večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s britským premiérem Keirem Starmerem v jeho sídle v Downing Street. Schůzka se konala den po roztržce Zelenského s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě. U příležitosti setkání podepsaly Londýn a Kyjev smlouvu o půjčce, jež má podpořit obranyschopnost Ruskem napadené země.

Šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte řekl ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, že musí najít způsob, jak napravit vztahy s hlavou Spojených států Donaldem Trumpem. Páteční roztržku Trumpa se Zelenským označil podle agentury Reuters za nešťastnou. Po hádce v Bílém domě vyjádřila řada státníků podporu Ukrajině, někteří odsoudili jednání Trumpa a viceprezidenta JD Vance. Zelenskyj v sobotu uvedl, že Ukrajina je připravena podepsat ekonomickou dohodu, na které se měli lídři v pátek domluvit.

Ukrajina by mohla vstoupit do Evropské unie před rokem 2030, pokud bude pokračovat v reformách stejně rychle a kvalitně jako dosud. V Kyjevě to v pondělí prohlásila šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová na dotaz ohledně harmonogramu vstupního procesu Ukrajiny do EU. Na setkání, které zorganizoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v den třetího výročí napadení své země, dorazili i vrcholní představitelé řady evropských zemí, Turecka či Kanady.

Německý kancléř Olaf Scholz po schůzce lídrů evropských zemí v Paříži řekl, že nyní považuje za velmi nevhodné jednat o vyslání vojáků na Ukrajinu. Ruskem napadenou zemi je ale podle něj nutné dál podporovat. Účastníci jednání se podle polského premiéra Donalda Tuska shodli, že Evropa musí zvýšit své vojenské schopnosti i výdaje na obranu.

Na palubě tankeru Eagle S, který je podezříván z porušení kabelu v Baltském moři, se našlo „špionážní vybavení“, píše britský server Lloyd's List specializovaný na námořní dopravu s odkazem na své zdroje. Finsko, jež nad ruským plavidlem v týdnu převzalo kontrolu, incident vyšetřuje jako sabotáž.

Evropa dá příští rok dalších třicet miliard eur na podporu Ukrajiny, oznámil předseda Evropské rady António Costa. Ukrajina požaduje jasné vymezení podmínek stabilního a dlouhodobého míru s Ruskem a bezpečnostní záruky, než bude možné jednat o ukončení téměř tři roky trvající otevřené války vyvolané ruskou agresí, řekl po jednání s lídry zemí Evropské unie ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Ve Wiesbadenu na západě Německa začalo fungovat nové velitelství NATO pro koordinaci zbrojní pomoci Ukrajině a pro výcvik ukrajinských vojáků, oznámil ve středu šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte. Na jeho pozvání se večer také sejdou vybraní evropští státníci s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Premiér Petr Fiala míří na setkání zemí Evropské unie do Bruselu. Před odletem předestřel, že setkání bude chtít využít k jednáním o podpoře automobilového průmyslu a o migraci. Je podle něj potřeba změnit návratovou politiku. Představitelé EU budou hovořit také se zástupci zemí západního Balkánu. Předmětem debaty má být posílení spolupráce a budoucí integrace Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Kosova, Severní Makedonie a Srbska do EU.

Nová šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová a nový předseda Evropské rady António Costa jen několik hodin po nástupu do funkcí přijeli do Kyjeva. Sešli se s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a členy ukrajinské vlády. Svojí cestou chtějí vyjádřit pokračující podporu Ukrajině v obraně proti ruské agresi. Costa přislíbil další finanční pomoc.

Když bude Ukrajina silnější, bude silnější i Evropa, řekl v rozhovoru s novináři z projektu European Newsroom (ENR) předseda Evropské rady Charles Michel. EU podle něho musí urychlit vojenskou i finanční pomoc Ukrajině. Zapojení KLDR do konfliktu v oblasti považuje Michel za další eskalaci ze strany Ruska, která znamená jediné: Evropa musí dělat více a rychleji. EU by se podle něho také neměla bát nových cest, jak řešit nelegální migraci a měla by více komunikovat se zbytkem světa.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie na čtvrtečním jednání navrhli do čela Evropské komise opět Ursulu von der Leyenovou. Novým předsedou Evropské rady by pak měl být portugalský premiér António Costa. Post šéfky unijní diplomacie by měl připadnout předsedkyni estonské vlády Kaje Kallasové. Ke způsobu výběru vyjádřili předtím připomínky italská premiérka Giorgia Meloniová i maďarský premiér Viktor Orbán. Shodu unijní lídři také našli v případě strategické agendy. Summit měl být dvoudenní, nakonec skončil překvapivě už po jednom dni.

Česká republika má dobrou šanci získat v Evropské komisi silné portfolio, myslí si její místopředsedkyně Věra Jourová. Je lepší, když jsou kandidáti do Komise zaměření na jednu oblast, a to ekonomiku, než aby byli univerzalisté či „Brouci Pytlíci“, prohlásila také v pořadu Události, komentáře.

Lídři zemí Evropské unie se na neformálním summitu v Bruselu napoprvé neshodli na pokračování Ursuly von der Leyenové v pozici předsedkyně Evropské komise ani na obsazení dalších vrcholných unijních funkcí. Po skončení více než čtyřhodinového pondělního jednání to řekl český premiér Petr Fiala (ODS). Prezidenti a premiéři členských zemí budou chtít docílit konečné shody na summitu příští čtvrtek a pátek.

První odhady výsledků nedělních předčasných parlamentních voleb v Portugalsku naznačují, že souboj o první místo bude těsný, vítězství si připíše jedna ze dvou hlavních politických stran. S největší pravděpodobností se potvrdí i očekávaný nárůst krajní pravice. Napsala to agentura AP s odkazem na výsledky průzkumu provedeného mezi voliči před volebními místnostmi.

Portugalský prezident Marcelo Rebelo de Sousa oznámil rozpuštění parlamentu po demisi premiéra Antónia Costy. Předčasné volby se uskuteční 10. března, uvedl podle agentur v televizním projevu. Parlament tak bude mít čas, aby schválil státní rozpočet na příští rok.

Portugalský premiér António Costa podal demisi kvůli vyšetřování údajných případů korupce, které se týkají lithiových dolů a dalších průmyslových projektů. Costa v projevu řekl, že má čisté svědomí, ale premiérská funkce není slučitelná s pochybami ohledně jeho poctivosti. Socialistický politik Costa byl předsedou portugalské vlády od roku 2015. S premiérem končí celá vláda.

Portugalský parlament schválil zavedení nulové sazby daně z přidané hodnoty na 40 druhů potravin. Nulová DPH bude platit jen do konce října a má pomoci potravinářskému a zemědělskému sektoru, který čelí výraznému růstu výrobních nákladů, píše agentura EFE. V zemi se od začátku roku uskutečnila řada protestů i stávek za opatření proti nadměrnému zdražování potravin a zvyšování životních nákladů.

Jihoukrajinskou Oděsu postihl velký výpadek elektřiny v důsledku ruského ostřelování. Na sanaci velkých škod způsobených ruskou agresí poprvé zamíří peníze zabavené Američany Rusům pod sankcemi. Ukrajina dostala i další slib vojenské pomoci, konkrétně neupřesněný počet tanků Leopard 2 z Portugalska. Kromě toho se také uskutečnila výměna válečných zajatců.

Hasiči na jihu Francie a Španělska bojují s lesními požáry, kvůli kterým muselo své domovy opustit už přes deset tisíc lidí. Plameny trápí i Portugalsko, Řecko nebo Rakousko. Se suchem a vysokými teplotami se potýkají rovněž v Itálii a Turecku. Velká Británie kvůli očekávání teplot dosahujících čtyřiceti stupňů Celsia vyhlásila stav nouze.

Vládnoucí středolevá Socialistická strana (PS) premiéra Antónia Costy zvítězila v portugalských předčasných volbách. Po sečtení více než devětadevadesáti procent hlasů získává 41,6 procenta, což jí zajistí nejméně 117 křesel ve dvěstětřicetičlenném parlamentu. Costa ve vítězném projevu hovořil o odpovědnosti a slíbil, že jeho vláda bude sloužit všem Portugalcům.