Hasiči na jihu Francie a Španělska bojují s lesními požáry, kvůli kterým muselo své domovy opustit už přes deset tisíc lidí. Plameny trápí i Portugalsko, Řecko nebo Rakousko. Se suchem a vysokými teplotami se potýkají rovněž v Itálii a Turecku. Velká Británie kvůli očekávání teplot dosahujících čtyřiceti stupňů Celsia vyhlásila stav nouze.
Jižní Evropu kvůli vysokým teplotám dál sužují lesní požáry
Ve francouzském Gironde zachvátily plameny plochu o asi stovce kilometrů čtverečních. Jeden z požárů propukl nedaleko města Bordeaux. Záchranáři kvůli tomu museli evakuovat obyvatele obce Teste-de-Buch. Své domovy už muselo opustit na dvanáct tisíc lidí. Na místě podle úřadů zasahují přibližně tři tisíce hasičů.
Další požáry propukly nedaleko španělského letoviska Torremolinos. Velká oblaka dýmu zpoza kopců během pátku spatřili i letní hosté na pláži. U města Mijas pomáhá se zastavením jejich šíření několik letadel.
Vrchol vlny horka zažilo Španělsko ve středu, když meteorologové naměřili nejvyšší teplotu 45,6 stupně Celsia v Almonte nedaleko Sevilly. I v dalších městech Andalusie, mimo jiné v Córdobě či Seville, bylo ve středu přes 44 stupňů a v Badajozu v sousedním regionu Extramadura naměřili ještě o stupeň více.
V celém Španělsku s výjimkou Kanárských ostrovů platí od středy varování před extrémními vedry. Meteorologové ale nečekají, že by byl překonán absolutní španělský rekord z loňského srpna, kdy v andaluském městečku Montoro naměřili 47,4 stupňů.
Agentura EFE v pátek uvedla, že v Portugalsku a Španělsku v souvislosti s vlnou veder zemřelo nejméně tři sta lidí.
Portugalci hlásí 47 stupňů
V Portugalsku propukly další požáry východně od Porta. Na některých místech v zemi teploty vyšplhaly až na 47 stupňů. Od pondělka meteorologové očekávají pokles teplot, stále ale budou přesahovat třicet stupňů Celsia.
V pátek portugalský premiér António Costa v reakci na vývoj počasí oznámil, že pohotovost se prodlužuje do neděle. Dosud platila do pátku. V pátek podle něj jihoevropská země zažila „nejkrizovější den“, co se týče požárů, zejména kvůli vysokým teplotám a větru.
V Řecku bojují hasiči s plameny asi padesát kilometrů jižně od Atén a také na severním krétském pobřeží, kde byli evakuováni obyvatelé sedmi vesnic poblíž letoviska Rethymnonu.
V okolí vyschlého údolí řeky Pád vyhlásila italská vláda stav nouze. Podle BBC na mnoha místech připomíná nejdelší řeka v zemi slabý potok.
Nouzový stav vyhlásila i Velká Británie, protože tamní meteorologové očekávají zvýšení teplot až na čtyřicet stupňů. Nejvyšší varování se v pondělí a úterý vztahuje na oblast zahrnující Londýn a Manchester. Některé školy skončí dříve výuku a zdravotnická zařízení zruší některé naplánované návštěvy pacientů.
Rakousko se potýká už čtvrtý den s požárem ve vojenském výcvikovém areálu v Ebenfurthu jižně od Vídně. Do operace jsou podle agentury APA zapojeny podle agentury dvě stovky požárníků a sto padesát příslušníků ozbrojených sil.
Příčinou letošních veder a záplav je změna klimatu, upozorňují vědci
Extrémní počasí způsobilo v letošním roce dramatické změny po celém světě, ať už jde o nadprůměrnou vlnu veder, nebo o neobvykle silné lijáky. Vlivem extrémního počasí zahynuly tisíce lidí a další miliony musely opustit své domovy. Podle vědců je významná část letošních katastrof spojená s důsledky probíhající změny klimatu. Informuje o tom agentura Reuters.
V posledních třech měsících monzunové deště způsobily katastrofální záplavy v Bangladéši a vlny veder sužovaly části jižní Asie a Evropy. Dlouhotrvající sucho mezitím uvrhlo miliony lidí ve východní Africe na pokraj hladomoru.
Studie v časopise Environmental Research: Climate upozorňuje na to, že podle dlouhodobého pozorování promění postupující klimatické změny svět.
„V případě vln veder a extrémních srážek jsme zjistili, že mnohem lépe rozumíme tomu, jak se mění intenzita těchto jevů v důsledku změny klimatu,“ uvedl spoluautor studie Luke Harrington, klimatolog z Victoriiny univerzity ve Wellingtonu.
Odborníci se ale neshodli na tom, jak globální oteplování ovlivňuje například lesní požáry a sucho. Podle spoluautorky studie, klimatoložky Friederike Ottové a vedoucí mezinárodního výzkumu World Weather Attribution (WWA), jsou problémem chybějící data z chudších zemí, která ztěžují pochopení toho, co se v regionech děje.
Vlny veder jsou nyní třikrát pravděpodobnější
„V podstatě všechna vedra na celém světě jsou intenzivnější a pravděpodobnější v důsledku změny klimatu,“ doplňuje spoluautor studie Ben Clarke, odborník na životní prostředí z Oxfordské univerzity.
Podle WWA lze konstatovat, že vlna veder, u které byla dříve pravděpodobnost výskytu jedna ku deseti, je nyní téměř třikrát pravděpodobnější. Nejvyšší teplota, kterých takové vlny dosahují, je navíc o zhruba jeden stupeň výš, než by tomu bylo za normálních podmínek.
Například dubnová vedra, při nichž teplota v Indii a Pákistánu vystoupala nad 50 stupňů Celsia, byla podle WWA třicetkrát pravděpodobnější právě v důsledku změny klimatu. Také červnové teploty, zaznamenané na severní polokouli, od Evropy po Spojené státy, zdůrazňují to, co ukazuje studie. „Četnost vln veder se zvýšila,“ uzavírá Ottová.
