Nigel Farage strana 2 z 2

Volby do Evropského parlamentu postupně odeznívají. Neúspěšné politické strany analyzují důvody, proč nebyly schopny voliče oslovit, ty ostatní zase řeší již nadcházející volební období a snaží se uplatnit vliv na evropskou politiku. Jaká témata v předvolebních kampaních rezonovala? V Maďarsku šlo o migraci, na Slovensku o vymezování vůči krajní pravici. V Británii hrál hlavní roli nepřekvapivě brexit.

Hlavní akciové trhy v Evropě reagovaly na výsledky voleb do Evropského parlamentu lehce pozitivně, vyhodnotily je jako roztříštěné vítězství proevropských sil, shodli se analytici. Většinou se daří také dluhopisům, ale ani tam nebyly změny příliš velké. Společná evropská měna klesla těsně pod hladinu 1,12 dolaru za euro, britská libra mírně ztrácí. Koruna nezaznamenává výraznější pohyb. Významnější dopad na evropské trhy má v pondělí spíše jednání o fúzi mezi automobilkami Fiat Chrysler a Renault, míní analytici.

Navzdory avizovanému odchodu z evropského společenství se volby do Evropského parlamentu konaly i ve Spojeném království. Obyvatelé ostrovního státu tak znovu vybrali 73 europoslanců, které vysílají do Štrasburku. Vzhledem k pokračující nejistotě kolem brexitu ale není jasné, jak dlouhý jejich mandát bude.

Volby do Evropského parlamentu ve Velké Británii budou zřejmě prvním zdejším hlasováním na celostátní úrovni, v němž obě hlavní politické strany skončí mimo první dvě příčky. Po rozdělení 64 ze 73 britských mandátů jasně vede Strana pro brexit s 28 křesly, za ní jsou prounijní Liberální demokraté s 16 mandáty. Vládní konzervativci a opoziční labouristé zřejmě zaznamenají ještě horší výsledky, než jim předpovídaly průzkumy. V Severním Irsku začalo sčítání hlasů až v pondělí a konečné výsledky budou zveřejněny v úterý.

Británie se stejně jako ostatní země EU připravuje na nadcházející volby do Evropského parlamentu. A to i navzdory referendu o brexitu, které před třemi lety rozhodlo o odchodu Britů z evropského společenství. Termín stanovený na letošní 29. březen se ale nenaplnil, a tak se v Británii naplno rozjela předvolební kampaň. O hlasy voličů se uchází řada nových i zavedených stran. Jak z tábora „brexiterů“, tak i těch, kteří naopak usilují o setrvání v Unii.

Britské uskupení Strana pro brexit Nigela Farage by v květnových volbách do Evropského parlamentu mohla získat více hlasů než vládní konzervativci a opoziční labouristé dohromady. Pro novou stranu by hlasovalo 34 procent voličů, ukázal průzkum zveřejněný televizí Sky News. Farage už v minulosti v eurovolbách bodoval se Stranou nezávislosti Spojeného království.

Většina Britů si myslí, že referendum o vystoupení z Evropské unie se vůbec nemělo konat. Ukázal to průzkum pro nedělník Observer, který je spojen s levicovým deníkem Guardian. Kritiků lidového hlasování je víc dokonce i mezi voliči Konzervativní strany, jejíž předseda David Cameron ho vyhlásil. Průzkum zjišťoval také podporu stran před volbami do Evropského parlamentu.

Britská Konzervativní strana, která je u moci téměř devět let, zaznamenala v novém průzkumu agentury YouGov nejnižší volební preference od roku 2013. Napsal to deník The Times, podle kterého vládní stranu také dost možná čeká propadák při případných volbách do Evropského parlamentu. V britských volbách by jí odevzdalo hlas jen 28 procent respondentů.

Zástupci britské vlády se chystají na další schůzku s představiteli opozičních labouristů. Premiérka Theresa Mayová s nimi chce domluvit co nejčasnější odchod země z EU, aby se nemusely konat volby do Evropského parlamentu. Kampaň před nimi však už začíná a hlasitě se v ní ozval vlivný kritik Unie Nigel Farage, který slibuje politickou revoluci. Úřady podle televize Sky News mezitím v tichosti končí praktické přípravy na tvrdý brexit, které dosud vyšly na desítky miliard korun.

Chaos, nejistota a vyhrocené emoce. Taková je atmosféra ve Velké Británii dva roky poté, co premiérka Theresa Mayová poslala do Bruselu dopis aktivující článek 50 Lisabonské smlouvy. Formálně tak požádala o odchod Spojeného království z Evropské unie. Brexit tehdy označila za jedinečnou příležitost a Britům slíbila, že dosáhne do dvou let dohody s EU, která zajistí spořádaný odchod a nové zvláštní partnerství s EU. Po uplynutí lhůty ale premiérka válčí s rozdělenými poslanci včetně rebelů ve vlastní straně. Datum i podoba brexitu jsou tak nejisté.

Šance na odchod Británie z Evropské unie bez dohody podle některých britských i zahraničních politiků po čtvrtečním bruselském summitu vzrůstá. Politici i komentátoři jsou vesměs skeptičtí k šancím premiérky Theresy Mayové prosadit napotřetí výstupní smlouvu v parlamentu.

Politici, kteří před referendem o brexitu v roce 2016 nejhlasitěji prosazovali odchod Spojeného království z Evropské unie, po překvapivém vítězství tábora odpůrců Unie politicky tratili. Ministr zahraničí Boris Johnson odešel z vlády a vzdal ambice stát se premiérem, Michael Gove dočasně ztratil ministerské křeslo. Ústup ze slávy zažil i šéf probrexitové Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) Nigel Farage a tehdejší premiér David Cameron, který z politiky odešel úplně a nyní sepisuje paměti.

Komentář předsedy Evropské rady Donalda Tuska, který si položil otázku, jak asi vypadá místo v pekle pro zastánce brexitu, kteří nemají konkrétní plán, vyvolal na britské politické scéně pobouření. Mluvčí premiérky Theresy Mayové konstatoval, že Tuskův slovník ničemu nepomůže.