Volby do Evropského parlamentu ve Velké Británii budou zřejmě prvním zdejším hlasováním na celostátní úrovni, v němž obě hlavní politické strany skončí mimo první dvě příčky. Po rozdělení 64 ze 73 britských mandátů jasně vede Strana pro brexit s 28 křesly, za ní jsou prounijní Liberální demokraté s 16 mandáty. Vládní konzervativci a opoziční labouristé zřejmě zaznamenají ještě horší výsledky, než jim předpovídaly průzkumy. V Severním Irsku začalo sčítání hlasů až v pondělí a konečné výsledky budou zveřejněny v úterý.
„Labouristé a konzervativci by si z téhle noci mohli vzít velké ponaučení, ale pochybuji, že to skutečně udělají,“ prohlásil lídr Strany pro brexit a dlouholetý europoslanec Nigel Farage. „Pokud neopustíme Evropskou unii 31. října, pak se bude dnešní výsledek opakovat v parlamentních volbách,“ vzkázal dvěma hlavním politickým stranám.
Podle předběžných výsledků volilo Stranu pro brexit 31,6 procenta hlasujících, a Farage tak získal 28 křesel, čímž překonal výsledek z minulých eurovoleb, v nichž dovedl k vítězství Stranu nezávislosti Spojeného království (UKIP) se ziskem 24 křesel.
Strana pro brexit chce prosazovat odchod z EU bez dohody, její zástupci kritizují tradiční strany a instituce a hovoří o zradě spáchané na voličích, kteří před téměř třemi lety v britském referendu podpořili brexit.
„Zastavit brexit“, zní heslo liberálů
Se zcela opačným postojem však ve volbách do europarlamentu uspěli Liberální demokraté, jejichž cílem je podle volebního sloganu „zastavit brexit“. Strana zatím získala 16 křesel. V končícím funkčním období měla přitom v Evropském parlamentu jediného zástupce.
Polepší si také zelení, kteří rovněž s odchodem Británie z Unie nesouhlasí, či Skotská národní strana (SNP), které skotští voliči zajistili v EP křesla tři. Výrazně si naopak pohoršili opoziční labouristé, kteří podle dosud sečtených hlasů získali jen 10 křesel, tedy polovinu oproti volbám před pěti lety.
Volební účast ve Spojeném království byla těsně pod hranicí 37 procent. Na místech, kde v brexitovém referendu voliči hlasovali spíše pro setrvání v Unii, se účast zvýšila oproti eurovolbám z roku 2014, zatímco tam, kde převládali zastánci brexitu, byla účast nižší.
BBC: Konzervativci i labouristé jsou v maléru
Podle hlavní politické zpravodajky BBC Laury Kuenssbergové výsledky hovoří jasně: „Labouristé a toryové jsou kvůli brexitu ve velkém maléru“. Vládní konzervativci možná nedosáhnou ani na zisk deseti procent odevzdaných hlasů, což by byl údajně nejhorší výsledek od roku 1832. Ve čtvrtečních volbách obhajovali 19 mandátů a zatím získali pouze tři.
Labouristická strana, kterou brexit rozděluje podobně jako konzervativce, tohoto nevyužila, a oba hlavní politické subjekty tak poprvé v dějinách vypadnou v celostátních volbách z prvních dvou pozic výsledků. Podle komentátorů takovýto výsledek zvýší tlak na lídra hlavní opoziční strany Jeremyho Corbyna, aby jasně podpořil konání nového brexitového referenda.
„Tato otázka se musí vrátit k lidem, ať už skrze všeobecné volby, nebo lidové hlasování,“ reagoval Corbyn na předběžné výsledky. „V následujících dnech budeme vést rozhovory napříč naší stranou a hnutím a vyhodnotíme tyto výsledky z obou stran debaty o brexitu,“ citovala vůdce opozice agentura Reuters.
Volby, které neměly být
Britové ve čtvrtek volili 73 svých zástupců v Evropském parlamentu, ačkoli podle původního plánu měla jejich země být už dva měsíce mimo EU. Odchod země z bloku byl kvůli patové situaci ve zdejším parlamentu dvakrát odložen a novým termínem je 31. říjen. Až Británie EU opustí, 46 jejích křesel v EP zanikne, zbytek se rozdělí mezi část členských zemí, zejména Francii a Španělsko.
V pondělí také již devátý politik vládních konzervativců ohlásil zájem vést stranu po premiérce Mayové. Je jím současný ministr vnitra Sajid Javid. U několika dalších výrazných konzervativců se ohlášení kandidatury ještě očekává.
