Hlavní akciové trhy v Evropě reagovaly na výsledky voleb do Evropského parlamentu lehce pozitivně, vyhodnotily je jako roztříštěné vítězství proevropských sil, shodli se analytici. Většinou se daří také dluhopisům, ale ani tam nebyly změny příliš velké. Společná evropská měna klesla těsně pod hladinu 1,12 dolaru za euro, britská libra mírně ztrácí. Koruna nezaznamenává výraznější pohyb. Významnější dopad na evropské trhy má v pondělí spíše jednání o fúzi mezi automobilkami Fiat Chrysler a Renault, míní analytici.
„Finanční trh vidí ve výsledku voleb šanci na kontinuitu a proevropské směřování. Pro finanční trh výsledek příznivý, ale žádná superzpráva se nekoná. Evropské akciové trhy v pondělí povyrostly, ale nejednalo se o nic výjimečného. Během dne navíc většinu zisků akciový trh umazával. Ačkoliv volby do europarlamentu nedopadly úplně zle, evropská politika má stále spousty problémů, což si finanční trh uvědomuje. V součtu převažuje proevropské směřování, ale je zde vysoká fragmentace a malá těžkopádnost ve vyjednáváních,“ řekl webu ČT24 hlavní ekonom Cyrrusu Michal Brožka.
Výsledek voleb do Evropského parlamentu tak mohou trhy i podle dalších analytiků přijmout s lehkým uspokojením. „Vzhledem k tomu, že protievropské síly nezískaly nebezpečně velkou podporu, je pravděpodobné, že celé volby rychle sejdou z mysli,“ uvedl analytik Patria Finance Tomáš Vlk.
Na druhou stranu jde o faktor, který má na kurzy jen mírný vliv. „Významnější dopad na evropské trhy má spíše pondělní jednání o fúzi mezi automobilkami Fiat Chrysler a Renault,“ doplnil analytik Cyrrusu Tomáš Pfeiler.
Investoři v zásadě neočekávají podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka radikální změny ve směřování EU a na výsledky voleb reagují klidně a bez větších emocí. Z výsledků evropských voleb je podle něj ale patrné posílení ekologické politiky. „To by do budoucna mohlo vést k růstu cen energií a k zavádění nových regulací v průmyslu,“ poznamenal.
Lokální výsledky v některých zemích však mohou mít podle něho na druhou stranu na trhy výrazný dopad. „Lze očekávat, že výsledky eurovoleb v Británii posílí tendence v souvislosti s brexitem. Trhy mají rády stabilitu, což je přesný opak situace, kterou aktuálně sledujeme v britské politice,“ dodal.
Akcie reagují optimisticky
Britský index FTSE během pondělního dopoledne připsal více než 0,5 procenta, německý DAX téměř 0,4 procenta a panevropský STOXX 600 dvě desetiny. Londýnská burza roste o 0,7 procenta stejně jako milánská. Pařížská burza roste jen o 0,2 procenta. „Propad, který stojí za řeč, zaznamenaly jen švédské akcie, které odepsaly 0,2 procenta,“ řekl webu ČT24 hlavní ekonom Next Finance Vladimír Pikora.
To, že Evropu nečeká žádný zásadní otřes, pomohlo podle něho zejména jihoevropským dluhopisům. „Jejich ceny rostou a výnosy klesají. Nyní je všem jasné, že politika, kdy sever a střed Evropy budou zachraňovat jih Evropy, pokračuje,“ řekl Pikora.
Dolar v pondělí k euru mírně sílí. Před polednem zpevnil ke hladině 1,119 dolaru za euro. 50denní průměr přitom činí 1,123 dolaru za euro. „Reakce kurzu není nijak dramatická. Myslím, že není třeba, aby kurz reagoval výrazněji. To hlavní zůstává pro euro zachováno. Kurz bude více reflektovat vztahy mezi Čínou a USA než volby v Evropě,“ dodal hlavní ekonom Next Finance.
A nijak výrazně nereaguje ani česká koruna. Pro českou ekonomiku se tak výsledkem voleb nic nemění. Aktuální kurz činí 25,83 koruny za euro, zatímco padesátidenní průměr činí 25,70 koruny za euro. „Koruna v posledních týdnech trochu oslabovala ve strachu, že výsledek voleb Evropu změní. Nyní se to tak ale nezdá, což dává koruně prostor k návratu ke svému průměru. Průměr ale není daleko, takže velkého posunu kurzu se nedočkáme,“ vysvětlil Pikora.
Zvýšení rizika tvrdého brexitu
A i analytik Czech Fund Lukáš Kovanda míní, že se nenaplnil scénář zlomového triumfu antisystémových stran. Ten by byl z hlediska trhů zvláště nepříznivý, neboť jejich výraznější posílení by zvýšilo pravděpodobnost drolení EU či eurozóny. „Drolení Unie by vedlo k závažné nejistotě ohledně budoucího politického a ekonomického uspořádání převážné části Evropy, která by ochromila investice podniků, a snížila tak konkurenceschopnost evropských zemí v globálním pohledu,“ upozornil.
Velkým zklamáním, které se ovšem čekalo, byl podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Brožky úspěch Strany pro brexit populisty Nigela Farage. „Výsledek voleb zvyšuje riziko tvrdého brexitu, což je z pohledu ekonomiky a finančního trhu negativní. Britská libra po výsledku voleb oslabila jen mírně, což opět dokládá, že výsledek nepřinesl velké překvapení,“ dodal.
Souhlasí ale s Kovandou v tom, že žádný významný dopad výsledek voleb nepřinesl pro českou korunu ani pro tuzemský finanční trh. „Kontinuita v evropské politice je obecně pro tuzemskou měnu pozitivní, ale k významnějšímu impulsu nedošlo. Nutno říci, že českou korunou naštěstí hýbe politika opravdu jen výjimečně,“ dodal Brožka.
