Před dvěma roky přišel český průmysl o měkký polštář. ČNB skončila s intervencemi, kterými oslabovala českou měnu vůči euru na úrovni 27 korun za euro. Zatímco pro exportní firmy je slabší domácí měna výhodou, pro nakupování v zahraničí je to naopak. Ovšem výraznější posílení měny od té doby nenastalo. A nic nenasvědčuje tomu, že by se to mělo změnit.
Koruna je na úrovni jako před intervencemi. Optimistickému očekávání ČNB o posílení se vzpouzí
Od konce kurzového závazku je posilování koruny pomalejší, než se očekávalo, poznamenal hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Koruna sice posílila hned po ukončení intervencí v roce 2017, ale pak posilovat zcela přestala, dodal hlavní ekonom Cyrrus Michal Brožka.
„Za celý rok 2017 tuzemská měna vůči euru posílila o 5,8 procenta. V roce 2018 již koruna neposilovala, naopak necelé procento odepsala. A dosavadní letošní vývoj ukazuje na stagnaci, za první tři měsíce letošního roku koruna oslabila o desetinu procenta,“ shrnul hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.
Podle Seidlera bylo překvapující, že koruna příliš neposílila ani v druhé polovině minulého roku v souvislosti s rychlým zvyšováním úrokových sazeb ze strany ČNB. Za normálních okolností se zvedání sazeb promítá do výkonu měny. Centrální bankéři loni zvedli své sazby hned pětkrát, ale koruna to ignorovala.
Podle makroekonomického analytika České spořitelny Jiřího Polanského by se za normálních okolností měl kurz pohybovat již zhruba kolem hladiny 24,40 koruny za euro. Místo toho ale v těchto dnech osciluje u 25,80 koruny za euro. Přitom na této úrovni se koruna nacházela, než se v listopadu 2013 ČNB rozhodla pro kurzový závazek.
Vývoj kurzu koruny k euru
„Česká měna už od časů velké globální krize není tou měnou, která s malými či většími výkyvy sleduje pozvolný posilující trend. Koruna až na dvouletou periodu let 2010 až 2011 spíše stagnuje,“ poznamenala hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská s tím, že chování české koruny se tak začalo měnit ještě před tím, než začala ČNB intervenovat proti koruně.
Podle Horské se přerušil setrvalý trend posilování, který byl součástí takzvaného konvergenčního příběhu, v němž se ekonomická úroveň spolu s cenovou a mzdovou úrovní Česka přibližuje k úrovni vyspělejší Evropy. „Svou roli v tom mohl hrát odmítavý postoj Čechů k přijetí eura, který si velcí investoři a hráči na finančních trzích vyložili tak, že koruna bude ještě dlouho existovat a podléhat vnějším vlivům a její setrvalý trend posilování není vůbec sázkou na jistotu. A současná praxe jim dává za pravdu,“ přiblížila.
Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček souhlasí, že z pohledu zahraničních investorů koruna nehraje důležitou roli. „Když v roce 2018 investoři opouštěli rozvíjející se trhy, kam zařazují i Českou republiku, začali korunu prodávat. To vedlo k oslabení kurzu,“ uvedl s tím, že právě zvyšování úrokových sazeb ji spíš zachránilo od horšího osudu, který potkal jiné měny na rozvíjejících se trzích.
„Je však nutné si uvědomit, že ve světě, kde lze ze dne na den mobilizovat velké množství kapitálu, je malá lokální měna problematická a může vytvářet náklady v podobě kurzového rizika,“ dodal Křeček.
Dalším problémem jsou obrovské devizové rezervy a s tím související vysoká korunová pozice, což vzniklo právě intervencemi ČNB. „Další posílení koruny by si žádalo, aby zahraniční investoři stávající velkou korunovou expozici dále navýšili. A to není jednoduché,“ poznamenal Vejmělek. Kurzu koruny by podle Křečka pomohlo, kdyby ČNB za část devizových rezerv nakoupila koruny zpět a tím je stáhla z oběhu, takový krok se však podle něj nyní neplánuje.
Ani koruna není imunní vůči světovým ekonomickým událostem, podle některých ekonomů spíš naopak. „Vnější vlivy diktují pohyb koruny až ze tří čtvrtin. Domácím faktorům zbývá už jen jedna čtvrtina,“ tvrdí Horská.
Podle hlavního ekonoma Next Finance Vladimíra Pikory tudíž dosavadní posilování koruny vlastně tak pomalé není. „Když se podívám, jak se světová ekonomika ochlazuje a jak se zhoršují indikátory z české ekonomiky, tak považuji posílení koruny za odpovídající situaci. Možná by šlo říct, že na to, jak se svět bojí potenciálního brexitu bez dohody, tak ještě posiluje hodně. To je ale pak už věc nikoli makroekonomických indikátorů, ale sentimentu investorů a politického dění. Myslím, že by bylo neracionální očekávat větší posílení, když se svět bojí brexitu, obchodní války a dalších politických strašáků,“ nastínil.
Před dvěma roky Česká národní banka ukončila devizové intervence (zdroj: ČT24)
Ekonomové nesouhlasí s optimistickým odhadem ČNB
Zkraje loňského roku centrální banka předvídala, že se průměrný kurz tuzemské měny dostane na 24,90 koruny za euro. Nakonec se však této hranici v loňském roce ani jednou nepřiblížila. V letošním roce činí odhad centrálních bankéřů rovných 25 korun. Ovšem v situaci, kdy měna míří spíš k 26 korunám, jsou ekonomové skeptičtí, že by se předpověď ČNB naplnila.
„Nečekáme tak, že by koruna v letošním roce posílila pod 25,50 koruny za euro, a v případě, že ekonomická aktivita v eurozóně a potažmo Německu bude dále zpomalovat, nebylo by překvapením oslabení koruny opět nad hranici 26 korun za euro,“ uvedl hlavní ekonom ING Seidler. „Naše prognóza průměrného kurzu koruny vůči euru pro letošek činí 25,40,“ řekl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Brožka.
- V roce 2019 odhaduje ČNB kurz ve výši 25,00 koruny za euro.
- V roce 2020 odhaduje ČNB kurz ve výši 24,20 koruny za euro.
Stejnou cifru očekává hlavní ekonom Komerční banky Vejmělek i makroekonomický analytik České spořitelny Polanský. „Pokud by ale došlo k divokému brexitu a eurozóna spadla do recese, koruna oslabí nad hladinu 26 koruny za euro, kde by několik měsíců zůstala,“ dodal Polanský.
Právě politika bude hrát velkou roli podle hlavního ekonoma Next Finance Pikory. „Brexit tu už měl být a stále tu není. Všechny scénáře jsou ve hře. Pokud dojde na tvrdý brexit, lze očekávat oslabení koruny. Nicméně nečekám nic dramatického. Naopak kdyby bylo druhé referendum o vystoupení Británie z EU, což nelze vyloučit, koruna posílí, protože se bude očekávat, že by se Britové podruhé rozhodli jinak. To samé platí pro obchodní válku. Pokud se USA nějak domluví s Čínou, koruně to pomůže,“ přiblížil.
A podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Horské tento rok nepomohou ani domácí faktory, které ještě vloni korunu podporovaly. „Česká ekonomika zpomaluje, slábne export, který vytváří část poptávky po koruně, klesá zájem zahraničních investorů o český trh a hlavně v Česku zůstalo mnoho zahraničních investorů, kteří vsadili na posilování koruny po ukončení kurzového závazku a využili i vyšších úrokových sazeb oproti eurozóně. Pokud se tito investoři rozhodnou stáhnout své investice zpět do eura či dolaru, koruna může přestřelit a prudce oslabit,“ míní s tím, že na konci letošního roku předvídají kurz 26,20 koruny za euro.
Tuzemskou měnu by podle Pikory či Horské mohla nakopnout příznivá zpráva z venku. „Hladký brexit, oživení globální ekonomiky, nová obchodní dohoda mezi USA a Evropou, která bude hovořit ve prospěch EU. Ale jak pravděpodobné jsou tyto události? Velmi málo, myslím si,“ dodala Horská.
Podle dalších ekonomů by k posílení přispělo rozpuštění zmíněných devizových rezerv centrální banky z doby intervence. „Tím by však Česká národní banka realizovala ztrátu, protože devizové rezervy byly nakoupeny při slabším kurzu koruny. Na druhou stranu je potřeba říci, že při posilování koruny se hodnota devizových rezerv v korunovém vyjádření bude snižovat,“ podotkl Křeček, který by viděl sílu i v zahraničních investicích v Česku. „Zahraniční investoři by pro realizaci obchodů museli ve zvýšené míře poptávat korunu, což by posílilo její kurz. Měli bychom se proto snažit vylepšit naše podnikatelské prostředí a výrazně zjednodušit stavební zákony,“ podotkl.
- V roce 2008 se česká měna nacházela i pod hranicí 24 korun za euro.
Lépe než polská nebo maďarská měna
Představa o české měně se ale o něco zlepší, když se zasadí do kontextu regionu. „Od konce devizových intervencí do současnosti byla koruna jedinou měnou našeho regionu, která dokázala posílit vůči euru,“ poznamenal Křeček. Konkrétně o necelých pět procent.
Ještě relativně stabilně se jeví bulharský lev a polský zlotý, ale už hůř je na tom maďarský forint a rumunský leu.
Podle Vejmělka se loni obnovila vazba mezi jednotlivými středoevropskými měnami. „Investoři se opět začali na českou korunu dívat jako na měnového reprezentanta středoevropského koše. Regionální měny se tak pohybují do značné míry společně. V loňském roce, kdy koruna oslabila, byly ztráty zlotého a forintu ještě o něco výraznější. Výsledek za první čtvrtletí letošního roku vyznívá pro všechny tři měny regionu podobně,“ uvedl.
Rusnok: Analýzy říkají, že kurzový závazek přispěl k obnovení ekonomického růstu (zdroj: ČT24)
Polanský soudí, že příznivější vývoj koruny je oproti polskému zlotému a maďarskému forintu ovlivněn postupným zvyšováním sazeb ČNB ve srovnání se silně uvolněnými měnovými politikami centrálních bank v Maďarsku a Polsku. „Na druhou stranu ale rozdíly ve vývoji kurzů za poslední zhruba rok jsou výrazně menší, než by měly být,“ doplnil.
Brožka nicméně míní, že je česká koruna obecně dobrou vizitkou České národní banky. „Ze srovnání s polským či maďarským protějškem vychází ČNB jako jasný vítěz,“ hodnotí. „Na korunu můžeme být stále pyšní, je kotvou celé ekonomiky a celého regionu,“ dodává Horská.