Británie odešla z Evropské unie. Johnson ohlásil začátek nové éry a vyzval ke smíření

Spojené království Velké Británie a Severního Irska po 47 letech opustilo Evropskou unii. Začalo tak jedenáctiměsíční přechodné období, během něhož se bude vyjednávat podoba nových vztahů. Několik minut před odchodem se k národu obrátil premiér Boris Johnson. Ujistil, že brexit není pro Británii koncem, ale začátkem nové éry. EU označil za skvělou s mnoha plusy, ovšem stav, do kterého se vyvinula, už Britům nevyhovoval.

Boris Johnson ve zhruba tříminutovém předtočeném projevu ujistil, že nyní má Británie šanci vzít svůj osud znovu do vlastních rukou. „Věřím, že tuto příležitost dokážeme proměnit v úžasný úspěch. Dokážeme převzít kontrolu a naplnit svůj potenciál naplno,“ řekl premiér prvního státu v historii evropského společenství, který jej opustil.

4 minuty
Premiér Johnson: Není to konec, ale začátek
Zdroj: ČT24

Britové nyní podle Johnsona budou mít možnost sami rozhodovat o podobě svého obchodu, rybolovu či migrace. „Znovu objevíme svaly a sílu, kterou máme. Ale ne, že bychom chtěli postupovat proti našim přátelům v Evropě,“ dodal.

Britská společnost se teď podle premiéra dělí na tři části. Pro jednu z nich brexit představuje „okamžik naděje, okamžik, o kterém si mysleli, že nikdy nepřijde“. Druhá skupina pociťuje „úzkost a ztrátu“. Třetí část britské společnosti, která je podle premiéra možná největší, se „začala obávat, že celá ta politická pře nikdy neskončí“. Úkolem britské vlády je teď podle Johnsona zemi sjednotit a vést kupředu.

8 minut
Zprávy ve 12: Velká Británie po 47 letech opustila Evropskou unii
Zdroj: ČT24

Náměstí před parlamentem zaplnili zastánci brexitu

Hlavní oslava britského odchodu z EU se konala před sídlem britského parlamentu, kam tento historický okamžik přišly společně prožít tisíce lidí. Shromáždění pořádala iniciativa Leave Means Leave (Odchod znamená odchod) dlouholetého europoslance Nigela Farage. „Válka skončila, zvítězili jsme. Je to nejdůležitější okamžik moderní historie našeho skvělého národa,“ ujišťoval.

Poslední chvíle členství Británie v EU lidé pojímali různě. Někteří zpívali či skandovali, jiní tiše postávali v rozích Parliament Square a sledovali dav z povzdálí, mnozí navzdory zákazu popíjeli alkohol. Jednotícím prvkem však byly britské vlajky. Ty byly kromě tyčí a stožárů k vidění na deštnících, čepicích, bundách, šálách, psích oblečcích, mnozí je měli zastrčené ve vlasech či přehozené okolo ramen.

Oslavy brexitu v Londýně
Zdroj: Simon Dawson/Reuters

Jednu z těch větších vlajek nesla skupinka starších žen, které prý na oslavu brexitu přijely ze severoanglického hrabství Yorkshire. „Svoboda!“ vykřikla jedna z nich na otázku, co si od vystoupení z EU slibuje. „Proč bychom jim (EU) měli posílat tolik peněz?“ ptala se další ze skupiny kamarádek. Dodala, že až další členské země Unie uvidí, jak se Británii po brexitu daří, budou ji následovat.

Mnoho účastníků manifestace spojovala také deziluze ohledně stavu britské politiky. „Politici jsou všichni zloději,“ prohlásil stavební dělník David. Z toho, že „zničili zemi“, viní britské politiky, nikoliv přistěhovalce či EU.

Ve skotském Edinburghu byla nálada brexitové noci o poznání poklidnější
Zdroj: Jane Barlow/ČTK/PA

Britský tisk slaví i truchlí

Titulní stránky sobotních deníků zaplnily radost, smutek, nejistota i očekávání. List The Daily Telegraph v prvním vydání po brexitu s odvoláním na vládní zdroje tvrdí, že premiér Johnson „připravuje zavedení úplných celních a hraničních kontrol na všechno evropské zboží vstupující do Británie po brexitu“. Podle konzervativního listu tím chce vytvořit tlak na EU před nadcházejícím jednáním o budoucích obchodních vztazích.

„Británie konečně zpřetrhala vazby s EU,“ komentuje vývoj list Financial Times. „Bouřlivé“ britské členství v evropském bloku podle něj skončilo „bezprecedentní ranou procesu poválečné integrace kontinentu“. Johnsonův páteční projev označily noviny za „střízlivý, ale optimistický“.

„Dnes se náš národ probouzí do budoucnosti mimo EU. Říkali nám, že to naši zemi učiní spravedlivější a silnější. Kvůli všem, kteří hlasovali pro setrvání nebo odchod… vybudujte nyní Británii, kterou nám slíbili,“ vyzval na titulní stránce levicový bulvární list Daily Mirror. Text doprovodil fotkou člověka, který pozoruje východ slunce.

Ten se objevil také na titulní stránce euroskeptického bulváru Daily Express, který se brexitu věnuje v „historickém vydání“ hned na deseti stranách. „Je to skvělá nová Británie,“ popisuje list zemi, která odešla po 47 letech z evropských společenství.

Jedenáct měsíců tvrdých jednání

Velká Británie okamžikem brexitu vstoupila do takzvaného přechodného období, během kterého se bude jednat o podobě budoucích vztahů, včetně obchodní dohody. Na britské straně se jednání ujme zvláštní poradce David Frost, na unijní straně hlavní vyjednavač pro brexit Michel Barnier.

Do konce června má Británie čas na to, aby požádala o prodloužení přechodného období. Premiér Johnson to ale odmítá. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové však bez prodloužení přechodného období nebude možné dojednat všechny detaily vzájemných vztahů.

Několik hodin před brexitem von der Leyenová slíbila, že jednání budou „spravedlivá, ale velmi tvrdá“. Tvrdá jednání se čekají kromě obchodu například i v oblasti rybolovu či spolupráce v otázkách bezpečnosti.

Během přechodného období budou muset Britové dodržovat unijní pravidla, nebudou už ale mít na jejich podobu žádný vliv.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...