Británie se připravuje na eurovolby. Vítězní kandidáti ale v parlamentu možná nezasednou

4 minuty
Britové navzdory výsledkům referenda o brexitu vybírají europoslance
Zdroj: ČT24

Británie se stejně jako ostatní země EU připravuje na nadcházející volby do Evropského parlamentu. A to i navzdory referendu o brexitu, které před třemi lety rozhodlo o odchodu Britů z evropského společenství. Termín stanovený na letošní 29. březen se ale nenaplnil, a tak se v Británii naplno rozjela předvolební kampaň. O hlasy voličů se uchází řada nových i zavedených stran. Jak z tábora „brexiterů“, tak i těch, kteří naopak usilují o setrvání v Unii.

Kampani se zatím vyhýbají konzervativci pod vedením premiérky Theresy Mayové, kteří se v průzkumech propadli až na čtvrté místo. Mayová se chce v červnu již počtvrté pokusit o prosazení takzvané „rozvodové“ dohody, jejímž cílem je vyhnutí se dalším odkladům a odchod Spojeného království z EU.

Svým hlavním kritikům dožadujícím se jejího odvolání premiérka slíbila, že pokud dohoda napočtvrté projde, nabídne na oplátku svou demisi. Británie by tak z EU odešla a její nově zvolení europoslanci by do křesel v europarlamentu ani nemuseli zasednout.

„Pokud do europarlamentu nenastoupíme, tak jsme selhali. Ale pokud se o to alespoň nepokusíme, prohrajeme zaručeně,“ uvedl britsko-polský eurokandidát strany Change UK Jan Rostowski.

Rostowského centristická a pro-evropská strana Change UK vznikla teprve v únoru tohoto roku poté, co skupina labouristických poslanců rezignovala na svoje posty kvůli nespokojenosti s vedením jejich lídra Jeremyho Corbyna. Ten podle nich neodpověděl dostatečně na skandál ohledně antisemitismu uvnitř strany a nezaujal pevné stanovisko ohledně brexitu.

K labouristickým odpadlíkům se následně připojili i tři někdejší poslanci za konzervativní stranu, kteří se rovněž neztotožňovali se současnou politikou a vedením toryů.

Kandidát: Evropané v Británii potřebují naši ochranu

Jan Rostowski
Zdroj: ČT24

Jan Rostowski není politickým nováčkem. Narodil se ve Velké Británii do rodiny polských migrantů, kteří během druhé světové války odešli do londýnského exilu. K mezinárodnímu společenství má tedy blízko a v letech 2007 až 2013 dokonce působil ve vládě Donalda Tuska jako ministr financí.

Rostowski doufá, že jeho strana dostane ve volbách podporu zejména od Čechů, Slováků, Poláků, Maďarů, ale i přistěhovalců ze západních zemí EU, na jejichž kvalitu života bude mít podle něj brexit zásadní dopad. „Evropští občané v Londýně i ve zbytku Británie potřebují naši ochranu,“ uvedl politik pro ČT.

S tím ale nesouhlasí euroskeptičtí kandidáti. Nejviditelnější je mezi nimi Nigel Farage, který stojí v čele Brexit Party. Ta má podle průzkumů v nadcházejících volbách největší podporu a Farage sám se mezi voliči těší velké popularitě. „Zdá se být jedním z mála vůdců v našem politickém systému, který mluví pravdu,“ uvedl jeden z podporovatelů Brexit Party Eric Barlow ze severoanglického Huddersfieldu.

Farageova vlivu si všiml i Michel Barnier, který je hlavním vyjednavačem EU pro brexit. „Řekl mi: pane Barniere, po brexitu už žádná EU nebude existovat,“ citoval kontroverzního politika Barnier.

Téměř 70 procent Slováků věří, že se EU do roku 2040 rozpadne

S prognózou Farage se podle posledního průzkumu Evropské rady pro mezinárodní vztahy ztotožňuje více než polovina lidí z celkem jedenácti států Unie. Nejvíc pesimističtí jsou ohledně osudu EU Slováci. Téměř 70 procent z nich věří, že se společenství během příštích deseti až dvaceti let rozpadne. Souhlasí s nimi i téměř 60 procent dotázaných mezi Francouzi, Poláky, Italy a Rumuny.

Podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky Kryštofa Kruliše jsou volby do Evropského parlamentu v Británii spíše platformou k vyjádření názoru na současné politické lídry a občané jsou ochotni v nich více experimentovat. Podstatná část politického spektra si navíc uvědomuje, že je výsledky nemusí již zásadně zajímat.

„Obecně jsou volby do Evropského parlamentu svým způsobem volbami druhého řádu. Nerozhoduje se tam totiž bezprostředně například o daních. Často je pak obyvatelé využijí k tomu, aby vyjádřili svůj souhlas či nesouhlas se stávající vládou. V Británii bude hlavním tématem vyjádření postoje k nakládání s rozhodnutím voličů z referenda a k tomu, jak se k věci celá politická scéna postavila,“ vysvětlil analytik.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou finanční pomoc, uvedl premiér Carney

Ottawa poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (51,42 miliardy korun), uvedl v sobotu v podvečer SEČ premiér Mark Carney po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který severoamerickou zemi navštívil před svou cestou do Spojených států. Podle Carneyho tato podpora pomůže Kyjevu uvolnit financování z Mezinárodního měnového fondu, informovala agentura Reuters. Následně si se Zelenským telefonovali evropští lídři.
18:54Aktualizovánopřed 15 mminutami

EU podpořila suverenitu Somálska poté, co Izrael uznal nezávislost Somalilandu

Podle Evropské unie je důležité respektovat jednotu, suverenitu a územní celistvost Somálska, uvedl v sobotu v prohlášení mluvčí unijní diplomacie Anouar El Anouni, dle nějž je to klíčové pro mír a stabilitu celého východoafrického regionu. Prohlášení přichází poté, co Izrael v pátek jako první země na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, který vyhlásil samostatnost na Somálsku v roce 1991. Izraelský krok již odsoudily Africká unie, Organizace islámské spolupráce a několik afrických a blízkovýchodních států, píše agentura AP.
před 1 hhodinou

Italská policie zadržela devět lidí. Má podezření, že financovali Hamás

Italská policie zadržela devět lidí, které podezřívá z financování palestinské skupiny Hamás, kterou Evropská unie považuje za teroristickou organizaci, uvedla v sobotu tisková agentura ANSA. Dle policie tři propalestinské organizace zaslaly Hamásu zhruba sedm milionů eur (asi 170 milionů korun), které původně vybraly pro dobročinné účely.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po ruských úderech skončil v Kyjevě a okolí bez proudu více než milion domácností

Kvůli ruským úderům byl v Kyjevě a okolí bez elektřiny více než milion domácností, část dodávek se podařilo obnovit, uvedla v sobotu v podvečer ukrajinská energetická společnost DTEK. Ukrajinská metropole po útocích hlásí dvě oběti a přibližně třicet zraněných. Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu téměř pět set dronů a čtyřicet raket, přičemž cílilo na energetickou i civilní infrastrukturu, uvedla dříve během dne ukrajinská prezidentská kancelář. Kvůli ruským úderům na Ukrajině vzlétly i polské stíhačky.
01:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od úmluvy zakazující protipěchotní miny

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od Ottawské úmluvy o zákazu protipěchotních min, informuje agentura Ukrinform. V sobotu totiž uplynula předepsaná šestiměsíční lhůta ode dne, kdy obě pobaltské země oznámily svůj záměr generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi. Litevská vláda nyní zahájí jednání o nákupu protipěchotních min, informovala zároveň veřejnoprávní zpravodajská stanice LRT.
před 6 hhodinami

Protikorupční úřad Ukrajiny uvedl, že odhalil úplatkářství v řadách poslanců

Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) v sobotu na sociální síti Telegram sdělil, že společně se speciální protikorupční prokuraturou (SAP) odhalil organizovanou zločineckou skupinu, jejíž členy jsou někteří současní ukrajinští poslanci. Dle úřadu systematicky přijímali úplatky výměnou za své hlasy v parlamentu. NABU zároveň uvedl, že státní bezpečnostní složky jeho vyšetřovatelům bránily ve vstupu do kanceláří parlamentních výborů.
14:37Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Thajsko a Kambodža podepsaly novou dohodu o příměří

Zástupci Thajska a Kambodži podepsali novou dohodu o okamžitém příměří, oznámili v sobotu po třídenním jednání ministři obrany obou států. Předchozí dohoda o klidu zbraní platila od léta. Přeshraniční konflikt, který se opět rozhořel na začátku prosince, si vyžádal už desítky obětí. V neděli a v pondělí o něm mají dál jednat vysocí představitelé obou zemí a rovněž Číny. Příměří přivítaly Evropská unie a OSN.
05:08Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusko prodloužilo zákaz vývozu benzinu do konce února

Ruská vláda prodloužila dočasný zákaz exportu benzinu do 28. února 2026 pro všechny vývozce včetně části výrobců. Moskva zároveň do konce února prodloužila zákaz vývozu nafty a námořního paliva. Zákaz se však nevztahuje na přímé výrobce ropných produktů, informovala v sobotu ruská státní agentura Interfax s odvoláním na tiskovou službu vlády.
před 9 hhodinami
Načítání...