Británie se stejně jako ostatní země EU připravuje na nadcházející volby do Evropského parlamentu. A to i navzdory referendu o brexitu, které před třemi lety rozhodlo o odchodu Britů z evropského společenství. Termín stanovený na letošní 29. březen se ale nenaplnil, a tak se v Británii naplno rozjela předvolební kampaň. O hlasy voličů se uchází řada nových i zavedených stran. Jak z tábora „brexiterů“, tak i těch, kteří naopak usilují o setrvání v Unii.
Británie se připravuje na eurovolby. Vítězní kandidáti ale v parlamentu možná nezasednou
Britové navzdory výsledkům referenda o brexitu vybírají europoslance (zdroj: ČT24)
Kampani se zatím vyhýbají konzervativci pod vedením premiérky Theresy Mayové, kteří se v průzkumech propadli až na čtvrté místo. Mayová se chce v červnu již počtvrté pokusit o prosazení takzvané „rozvodové“ dohody, jejímž cílem je vyhnutí se dalším odkladům a odchod Spojeného království z EU.
Svým hlavním kritikům dožadujícím se jejího odvolání premiérka slíbila, že pokud dohoda napočtvrté projde, nabídne na oplátku svou demisi. Británie by tak z EU odešla a její nově zvolení europoslanci by do křesel v europarlamentu ani nemuseli zasednout.
„Pokud do europarlamentu nenastoupíme, tak jsme selhali. Ale pokud se o to alespoň nepokusíme, prohrajeme zaručeně,“ uvedl britsko-polský eurokandidát strany Change UK Jan Rostowski.
Rostowského centristická a pro-evropská strana Change UK vznikla teprve v únoru tohoto roku poté, co skupina labouristických poslanců rezignovala na svoje posty kvůli nespokojenosti s vedením jejich lídra Jeremyho Corbyna. Ten podle nich neodpověděl dostatečně na skandál ohledně antisemitismu uvnitř strany a nezaujal pevné stanovisko ohledně brexitu.
K labouristickým odpadlíkům se následně připojili i tři někdejší poslanci za konzervativní stranu, kteří se rovněž neztotožňovali se současnou politikou a vedením toryů.
Kandidát: Evropané v Británii potřebují naši ochranu
Jan Rostowski
Jan Rostowski není politickým nováčkem. Narodil se ve Velké Británii do rodiny polských migrantů, kteří během druhé světové války odešli do londýnského exilu. K mezinárodnímu společenství má tedy blízko a v letech 2007 až 2013 dokonce působil ve vládě Donalda Tuska jako ministr financí.
Rostowski doufá, že jeho strana dostane ve volbách podporu zejména od Čechů, Slováků, Poláků, Maďarů, ale i přistěhovalců ze západních zemí EU, na jejichž kvalitu života bude mít podle něj brexit zásadní dopad. „Evropští občané v Londýně i ve zbytku Británie potřebují naši ochranu,“ uvedl politik pro ČT.
S tím ale nesouhlasí euroskeptičtí kandidáti. Nejviditelnější je mezi nimi Nigel Farage, který stojí v čele Brexit Party. Ta má podle průzkumů v nadcházejících volbách největší podporu a Farage sám se mezi voliči těší velké popularitě. „Zdá se být jedním z mála vůdců v našem politickém systému, který mluví pravdu,“ uvedl jeden z podporovatelů Brexit Party Eric Barlow ze severoanglického Huddersfieldu.
Farageova vlivu si všiml i Michel Barnier, který je hlavním vyjednavačem EU pro brexit. „Řekl mi: pane Barniere, po brexitu už žádná EU nebude existovat,“ citoval kontroverzního politika Barnier.
Téměř 70 procent Slováků věří, že se EU do roku 2040 rozpadne
S prognózou Farage se podle posledního průzkumu Evropské rady pro mezinárodní vztahy ztotožňuje více než polovina lidí z celkem jedenácti států Unie. Nejvíc pesimističtí jsou ohledně osudu EU Slováci. Téměř 70 procent z nich věří, že se společenství během příštích deseti až dvaceti let rozpadne. Souhlasí s nimi i téměř 60 procent dotázaných mezi Francouzi, Poláky, Italy a Rumuny.
Podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky Kryštofa Kruliše jsou volby do Evropského parlamentu v Británii spíše platformou k vyjádření názoru na současné politické lídry a občané jsou ochotni v nich více experimentovat. Podstatná část politického spektra si navíc uvědomuje, že je výsledky nemusí již zásadně zajímat.
„Obecně jsou volby do Evropského parlamentu svým způsobem volbami druhého řádu. Nerozhoduje se tam totiž bezprostředně například o daních. Často je pak obyvatelé využijí k tomu, aby vyjádřili svůj souhlas či nesouhlas se stávající vládou. V Británii bude hlavním tématem vyjádření postoje k nakládání s rozhodnutím voličů z referenda a k tomu, jak se k věci celá politická scéna postavila,“ vysvětlil analytik.