Británie se připravuje na eurovolby. Vítězní kandidáti ale v parlamentu možná nezasednou

4 minuty
Britové navzdory výsledkům referenda o brexitu vybírají europoslance
Zdroj: ČT24

Británie se stejně jako ostatní země EU připravuje na nadcházející volby do Evropského parlamentu. A to i navzdory referendu o brexitu, které před třemi lety rozhodlo o odchodu Britů z evropského společenství. Termín stanovený na letošní 29. březen se ale nenaplnil, a tak se v Británii naplno rozjela předvolební kampaň. O hlasy voličů se uchází řada nových i zavedených stran. Jak z tábora „brexiterů“, tak i těch, kteří naopak usilují o setrvání v Unii.

Kampani se zatím vyhýbají konzervativci pod vedením premiérky Theresy Mayové, kteří se v průzkumech propadli až na čtvrté místo. Mayová se chce v červnu již počtvrté pokusit o prosazení takzvané „rozvodové“ dohody, jejímž cílem je vyhnutí se dalším odkladům a odchod Spojeného království z EU.

Svým hlavním kritikům dožadujícím se jejího odvolání premiérka slíbila, že pokud dohoda napočtvrté projde, nabídne na oplátku svou demisi. Británie by tak z EU odešla a její nově zvolení europoslanci by do křesel v europarlamentu ani nemuseli zasednout.

„Pokud do europarlamentu nenastoupíme, tak jsme selhali. Ale pokud se o to alespoň nepokusíme, prohrajeme zaručeně,“ uvedl britsko-polský eurokandidát strany Change UK Jan Rostowski.

Rostowského centristická a pro-evropská strana Change UK vznikla teprve v únoru tohoto roku poté, co skupina labouristických poslanců rezignovala na svoje posty kvůli nespokojenosti s vedením jejich lídra Jeremyho Corbyna. Ten podle nich neodpověděl dostatečně na skandál ohledně antisemitismu uvnitř strany a nezaujal pevné stanovisko ohledně brexitu.

K labouristickým odpadlíkům se následně připojili i tři někdejší poslanci za konzervativní stranu, kteří se rovněž neztotožňovali se současnou politikou a vedením toryů.

Kandidát: Evropané v Británii potřebují naši ochranu

Jan Rostowski
Zdroj: ČT24

Jan Rostowski není politickým nováčkem. Narodil se ve Velké Británii do rodiny polských migrantů, kteří během druhé světové války odešli do londýnského exilu. K mezinárodnímu společenství má tedy blízko a v letech 2007 až 2013 dokonce působil ve vládě Donalda Tuska jako ministr financí.

Rostowski doufá, že jeho strana dostane ve volbách podporu zejména od Čechů, Slováků, Poláků, Maďarů, ale i přistěhovalců ze západních zemí EU, na jejichž kvalitu života bude mít podle něj brexit zásadní dopad. „Evropští občané v Londýně i ve zbytku Británie potřebují naši ochranu,“ uvedl politik pro ČT.

S tím ale nesouhlasí euroskeptičtí kandidáti. Nejviditelnější je mezi nimi Nigel Farage, který stojí v čele Brexit Party. Ta má podle průzkumů v nadcházejících volbách největší podporu a Farage sám se mezi voliči těší velké popularitě. „Zdá se být jedním z mála vůdců v našem politickém systému, který mluví pravdu,“ uvedl jeden z podporovatelů Brexit Party Eric Barlow ze severoanglického Huddersfieldu.

Farageova vlivu si všiml i Michel Barnier, který je hlavním vyjednavačem EU pro brexit. „Řekl mi: pane Barniere, po brexitu už žádná EU nebude existovat,“ citoval kontroverzního politika Barnier.

Téměř 70 procent Slováků věří, že se EU do roku 2040 rozpadne

S prognózou Farage se podle posledního průzkumu Evropské rady pro mezinárodní vztahy ztotožňuje více než polovina lidí z celkem jedenácti států Unie. Nejvíc pesimističtí jsou ohledně osudu EU Slováci. Téměř 70 procent z nich věří, že se společenství během příštích deseti až dvaceti let rozpadne. Souhlasí s nimi i téměř 60 procent dotázaných mezi Francouzi, Poláky, Italy a Rumuny.

Podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky Kryštofa Kruliše jsou volby do Evropského parlamentu v Británii spíše platformou k vyjádření názoru na současné politické lídry a občané jsou ochotni v nich více experimentovat. Podstatná část politického spektra si navíc uvědomuje, že je výsledky nemusí již zásadně zajímat.

„Obecně jsou volby do Evropského parlamentu svým způsobem volbami druhého řádu. Nerozhoduje se tam totiž bezprostředně například o daních. Často je pak obyvatelé využijí k tomu, aby vyjádřili svůj souhlas či nesouhlas se stávající vládou. V Británii bude hlavním tématem vyjádření postoje k nakládání s rozhodnutím voličů z referenda a k tomu, jak se k věci celá politická scéna postavila,“ vysvětlil analytik.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...