Britové se zúčastní voleb do europarlamentu, vláda nestihne prosadit brexitovou dohodu

Nahrávám video

Britové budou téměř tři roky po odhlasování odchodu z Evropské unie znovu volit své zástupce do Evropského parlamentu (EP). Vývoj, který byl již několik týdnů označován jako nevyhnutelný, v úterý potvrdil faktický zástupce britské premiérky David Lidington. Uznal, že vládě se nepodaří včas prosadit dohodu s EU o podmínkách brexitu.

„Volby do Evropského parlamentu se v Británii uskuteční 23. května, vláda rozhodla, že do tohoto data už nezbývá dost času na dokončení ratifikace brexitu,“ citovala Lidingtona agentura Press Association. Zástupce premiérky Theresy Mayové však dodal, že kabinet by si přál, aby se nově zvolení britští europoslanci nakonec funkcí neujali.

„Pro všechny stoupence brexitu je to hořká pilulka, že se na britských ostrovech budou konat volby do Evropského parlamentu. Ostatně v těchto dnech už měli novináři z celého světa zkoumat dopady brexitu, pokud by vše šlo podle plánu,“ podotkl zpravodaj ČT Bohumil Vostal ve vysílání ČT24.

Evropský parlament v novém složení poprvé zasedne 2. července. Bez schválení ze strany EP ale dohoda o podmínkách britského odchodu z EU ratifikována být nemůže. Lidington dodal, že proces chce mít vláda „za sebou před letními prázdninami“. Začátek letního volna pro britské poslance podle deníku The Guardian ještě stanoven nebyl, zpravidla však bývá v druhé půli července.

Vláda po třech neúspěšných pokusech prosadit v domácím parlamentu podobu brexitu dojednanou v Bruselu vyjednává už měsíc o možném kompromisu s opozičními labouristy. 

Po místních volbách, které minulý týden vládním konzervativcům i hlavní opoziční straně přinesly varování ze strany voličů, se v médiích spekuluje o průlomu, proces je však stále nevyzpytatelný. Pakliže bude hledání kompromisu neúspěšné, slíbila premiérka Mayová poslancům hlasování o různých variantách vyústění brexitu.

„Jakožto vláda vedeme rozhovory s opozicí a s dalšími stranami v parlamentu, abychom se pokusili najít cestu vpřed, která má co největší podporu,“ řekl Lidington. Dodal, že zajištění odchodu z EU před prázdninami britských poslanců bude vyžadovat „tvrdou práci a kompromisy od různých politických stran“.

Průzkumy veřejného mínění nasvědčují tomu, že další porážku v evropských volbách utrpí zejména konzervativci, kteří by mohli přijít i o polovinu z aktuálních 19 křesel v EP. Velmi dobře si naopak v průzkumech vede nová Strana pro brexit dlouholetého europoslance Nigela Farage prosazující odchod z EU bez dohody. Farage poslední eurovolby v Británii vyhrál se Stranou nezávislosti Spojeného království (UKIP), která obsadila v EP 24 míst.

Některé mandáty po britských europoslancích si mají rozdělit ostatní státy

Británie se v žádosti o odklad brexitu začátkem dubna zavázala, že se zapojí do eurovoleb, pokud bude v době jejich konání stále patřit do evropského bloku.

Pokud Británie odejde v termínu stanoveném v současnosti na 31. říjen, opustí EP i 73 nových britských europoslanců. Část z křesel zůstane prázdná, 27 mandátů si však mezi sebe rozdělí 14 států, jejichž zastoupení v EP podle Bruselu neodpovídalo počtu obyvatel. Mezi nimi bude například Francie, Španělsko, Itálie, Nizozemsko či Slovensko.

Pro Čechy se nic nezmění, stejně jako v dosavadním volebním období je bude reprezentovat 21 poslanců. Volit se bude celkem 751 poslanců za 28 členských zemí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 1 hhodinou

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 2 hhodinami

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 5 hhodinami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 5 hhodinami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
13:37Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
12:55Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Rusové zabíjeli v Záporoží a Dnipru, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Jednoho mrtvého a osm raněných si vyžádal ruský útok na Dnipro, oznámil náčelník regionální správy Oleksandr Hanža. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinské Oděse, deset v Charkovské oblasti. Jednoho mrtvého a čtyři raněné hlásí i úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska, o dvou raněných informovaly úřady v Moskevské oblasti.
08:38Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
09:10Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.