Labouristé těžce ztrácí, Farageova Reform UK stoupá

Britská vládní Labouristická strana ve Walesu utrpěla historickou porážku a nebude ve velšském parlamentu u moci poprvé od roku 1999, píše agentura AFP. Nejvíce křesel v této části země si zajistila nacionalistická strana Plaid Cymru, která obsadila 43 z celkových 96 míst. Labouristům připadlo pouze devět mandátů. Zároveň podle stanice BBC protiimigrační strana Reform UK Nigela Farage v místních volbách v Anglii dosud získala přes tisíc křesel a posiluje také Strana zelených. Na konečné výsledky čtvrtečních voleb se teprve čeká.

Ztráta této tradičně labouristické bašty je pro vládnoucí stranu podle agentury AFP potupným výsledkem. Lídryně velšských labouristů Eluned Morganová ve volbách ztratila svůj mandát a rozhodla se z čela tamní stranické buňky odstoupit.

„Přebírám odpovědnost za výsledek Labouristické strany ve Walesu,“ řekla BBC a pogratulovala straně Plaid Cymru k vítězství. Labouristé se podle ní musí znovu stát stranou pro pracující třídu.

Britský premiér Keir Starmer Morganové po její rezignaci v čele velšských labouristů poděkoval. „Chci Eluned Morganové poděkovat za více než třicet let služby, kterou věnovala naší zemi a naší straně. Nepochybuji o tom, že její přínos pro Wales přetrvá,“ řekl premiér.

Vzkaz Starmerovi

„Labouristická strana vyhrávala volby ve Walesu ještě předtím, než se narodil sir David Attenborough, který dnes slaví sté narozeniny. Tak dlouho trval jejich úspěch. A dnes to skončí, nebo prozatím skončí,“ napsala BBC k situaci ve Walesu.

„Výsledný obrázek je pro labouristy v podstatě tak špatný, jak všichni očekávali, nebo ještě horší,“ řekl agentuře Reuters uznávaný britský analytik pro průzkum veřejného mínění John Curtice.

Podle zpravodajky ČT v Británii Kataríny Sedláčkové výsledky pro labouristy nejsou horší, než se čekalo, protože průzkumy na těžké ztráty ukazovaly. „Čekalo se, že přijdou o polovinu až tři čtvrtiny všech obhajovaných křesel, což se podle všeho potvrdí,“ řekla.

Nahrávám video

Podle korespondentky členové vládní strany často hovoří o tom, že problémem je právě osoba premiéra. Vláda podle lidí nezvládá migraci, zásadní byla ale i ekonomická nespokojenost a stoupající životní náklady v zemi, míní.

Premiér v pátek navštívil jedno z mála volebních míst, kde jeho strana uspěla, a prohlásil, že hodlá v práci pokračovat.

„Nechystám se odejít,“ řekl Starmer novinářům v Ealingu v západním Londýně, kde si labouristé udrželi kontrolu nad místní radou. „Voliči vyslali jasný signál ohledně tempa změn a toho, jak si představují zlepšení svých životních podmínek,“ uvedl premiér. „Byl jsem zvolen, abych se těmto výzvám postavil, a nehodlám před nimi utéct a uvrhnout zemi do chaosu,“ dodal.

Někteří labourističtí poslanci už dříve řekli, že pokud strana nyní dosáhne špatných výsledků ve Skotsku, přijde o moc ve Walesu a nepodaří se jí udržet velkou část z přibližně 2500 křesel v místních radách, které obhajuje v Anglii, měl by Starmer odstoupit nebo alespoň nastínit harmonogram svého odchodu.

Premiérovi spojenci naopak varují, že není vhodná doba na to, aby se proti němu spolustraníci obrátili. Ministr obrany John Healey uvedl, že to poslední, co voliči chtějí, je „možný chaos spojený s volbou nového předsedy“, a vyjádřil naději, že premiér je stále schopen své sliby naplnit.

Reform UK na vzestupu a rozklad bipartismu

Vítězem místních voleb v Anglii je podle průběžných výsledků strana Reform UK, která doposud získala 1310 mandátů. Místní hlasování se odehrálo na 136 zastupitelstvech napříč zemí, ve hře bylo přes pět tisíc křesel. Sečteno je 122 ze 136 místních zastupitelstev.

Farage prohlásil, že výsledky voleb značí historickou změnu v britské politice a dokazují, že jeho stranu čeká dlouhá budoucnost. „Jsme nejnárodnější ze všech stran a dlouho tu zůstaneme,“ řekl Farage podle agentury AFP médiím na předměstí Londýna.

Labouristická strana ztratila značnou část podpory v mnoha obvodech, které dosud oznámily výsledky, včetně tradičních bašt v bývalých průmyslových regionech střední a severní Anglie i v některých částech Londýna. Po padesáti letech dle BBC ku prospěchu Reform UK ztratila například Sunderland, poprvé po téměř padesáti letech přišla taky o kontrolu nad radou v Tameside v oblasti širšího Manchesteru, kde Reform UK získala všech čtrnáct mandátů, které labouristé obhajovali. V nedalekém Wiganu, který labouristé ovládali přes padesát let, rovněž ztratila všech dvacet mandátů, o které usilovala, ve prospěch Farageových populistů.

Lídr Reform UK Nigel Farage
Zdroj: Reuters/Jack Taylor

Reform UK také poprvé získala kontrolu nad některou londýnskou čtvrtí, když obsadila třicet ze 43 křesel v radě v Haveringu na východě hlavního města. Konzervativci zase podle BBC ztratili Suffolk, též kvůli vítězícím reformistům.

Nyní se čeká, než se ve Skotsku spočítají výsledky ve zbývajících třech volebních regionech. Těch je ve Skotsku osm a z každého z nich vzejde sedm zastupitelů na základě poměrného výsledku. K těmto dohromady 56 poslancům se přidá dalších 73 zastupitelů ze stejného počtu volebních obvodů, což dohromady dává celkový počet 129 členů parlamentu.

Podle prozatímních výsledků vede ve Skotsku Skotská národní strana (SNP) s 55 poslanci. Druhou nejúspěšnější stranou je momentálně Konzervativní strana s 9 křesly. Labouristé zatím získali osm mandátů a Strana zelených sedm. První mandáty ve Skotku si připsala také strana Reform UK, která jich získala pět.

Průběžné výsledky podle Reuters potvrzují rozklad tradičního britského systému dvou politických stran a přechod k demokracii s větším počtem hnutí, což podle analytiků představuje jednu z největších proměn v britské politice za poslední století. Kdysi dominantní strany labouristů a konzervativců přicházejí o hlasy voličů ve prospěch Reform UK na jedné straně a levicové Strany zelených na opačném konci politického spektra a také nacionalistů ve Skotsku a Walesu.

Strana Reform UK v britských místních volbách výrazně posílila
Zdroj: Reuters/Jack Taylor

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoNěmečtí vojáci posilují svou přítomnost v Litvě

Německá armáda zahájila první cvičení své tankové brigády v Litvě. S aliančními spojenci včetně Česka tam v rámci cvičení zvaného Štít svobody pod německým velením posiluje východní křídlo NATO na tři tisíce lidí a až osm set kusů těžké vojenské techniky. Berlín i kvůli hrozbě z Ruska v tomto státě posiluje svou přítomnost – do konce příštího roku má v zemi působit na pět tisíc Němců. Pro bundeswehr jde o první trvalé nasazení vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Naopak jasná není budoucnost amerických vojáků v Litvě.
před 50 mminutami

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří, vzniknou bezpečnostní zóny

Izrael a Libanon se ve středu dohodly na prodloužení křehkého příměří a zřízení několika bezpečnostních zón na libanonském území, kam by nesměli vstoupit příslušníci militantního teroristického hnutí Hizballáh. Podmínkou příměří je úplné zastavení palby ze strany hnutí a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od řeky Lítání. Obě země také odsoudily útoky Íránu na země v regionu a jeho narušování stability na Blízkém východě, uvedli ve středu po dvoudenním jednání ve Washingtonu ve společném prohlášení zástupci USA, Libanonu a Izraele.
před 4 hhodinami

Státy EU daly podle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU v létě 2024, více než dva roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu, a dosud je blokovalo Maďarsko.
před 5 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA podpořila rezoluci usilující o ukončení války v Íránu

Americká Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikány, podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.
před 7 hhodinami

Změnám se nejde vyhnout, ale potřebujete stabilitu, říká šéfka finských veřejnoprávních médií

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií byla jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Ukrajina zasáhla ropný terminál a korvetu v Petrohradu, kde začíná fórum s účastí Putina

Desítky ukrajinských dronů zaútočily na ruskou Leningradskou oblast a Petrohrad. Podle tamních úřadů je poškozená infrastruktura a zraněno několik lidí. Telegramové kanály i Kyjev uvedly, že zasažen byl ropný terminál a základna ruského Baltského loďstva. Ve městě ve středu začíná Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (SPIEF), na kterém má promluvit ruský diktátor Vladimir Putin. Ruské útoky na Ukrajinu mezitím zabily několik lidí, desítky zranily. Do Kyjeva ve středu přijel generální tajemník NATO Mark Rutte.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Budapešť a Kyjev mají „historickou“ dohodu o právech maďarské menšiny, uvedl Magyar

Budapešť dosáhla komplexní dohody s Kyjevem o rozšíření jazykových, vzdělávacích, kulturních a politických práv stotisícové maďarské menšiny žijící na Ukrajině. Oznámil to maďarský premiér Péter Magyar. Tato „historická“ dohoda může podle něj také přispět k otevření první kapitoly přístupových jednání Ukrajiny s Evropskou unií (EU). Budapešť nicméně stále nepodporuje urychlené jednání Kyjeva o vstupu do EU, dodal Magyar.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

SpaceX plánuje získat z nabídky akcií 75 miliard dolarů, píše Reuters

Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska plánuje získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) rekordních 75 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 1,6 bilionu korun). S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura Reuters. Firma plánuje prodat 555,6 milionu akcií za 135 dolarů za kus. Tržní kapitalizace firmy by tak činila zhruba 1,75 bilionu dolarů (přes 36 bilionů korun). S akciemi by se mohlo začít obchodovat na burze 12. června.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...