Demografie strana 3 z 3

V listopadu 2020 byla americká Georgie jedním z klíčových států v prezidentských volbách. Po téměř třech dekádách tam neuspěl republikán, ale demokrat. Navzdory očekávání dokázali demokraté v tomto státě získat i obě senátní křesla. Z bezpečné republikánské bašty se rázem stal takzvaný swing state. Může za to dlouhodobě se měnící obyvatelstvo, dominantní hlavní město i mobilizace voličů. A také některé chyby republikánských politiků.

Řada nových studií pomáhá lépe pochopit, jaká je skutečně úmrtnost na nový koronavirus a také to, jaké skupiny společnosti jsou touto nemocí nejvíce ohrožené. Navzdory rozdílům mezi jednotlivými zeměmi se potvrzuje, že nejzranitelnější skupinou jsou senioři, přičemž větší riziko hrozí starším mužům.

Konec druhé světové války přinesl ve střední a východní Evropě významné změny hranic. Ještě daleko významnější byla její národnostní a jazyková proměna. Státníci byli vesměs přesvědčeni, že přítomnost početných menšin ve většině států byla jednou z hlavních příčin nestability vedoucí k válce. Sjednocení politických a etnických hranic se tak stalo jedním z cílů poválečného uspořádání, a to i za cenu násilného vyhánění. Období let 1944 až 1948 tak přeťalo kořeny nejméně 31 milionům lidí. Tento počet uvádí historik Robert Paul Magocsi, jehož Atlas dějin středovýchodní Evropy je zdrojem všech čísel v textu.

V Číně se loni narodilo nejméně dětí za posledních sedm desetiletí. Porodnost v nejlidnatější zemi světa klesla pod úroveň států západní Evropy nebo Severní Ameriky. Komunistické vedení přemýšlí, jak omladit populaci a udržet ekonomickou výkonnost země stále založenou na početné pracující třídě.

V Praze a Středočeském kraji bude v roce 2070 žít třetina Česka, v současnosti je to čtvrtina obyvatel republiky. Oba kraje by podle předpokladu Českého statistického úřadu (ČSÚ) měly zažít, zejména kvůli stěhování, významný populační růst. Mírně přibude i lidí s bydlištěm v Plzeňském a Jihomoravském kraji. V polovině krajů naopak statistici očekávají pokles populace.

Statistický úřad Evropské unie Eurostat vydal ročenku. Shrnuje v ní základní demografická, ekonomická a společenská data, z nichž vyplývá mnohé. Například rostoucí potřeba zabývat se systémem důchodů, trvající rozdělení na prosperující sever, trápící se jih a dohánějící východ, důležitost zahraničních partnerů nebo masivní přesila silniční dopravy vypouštějící množství skleníkových plynů.

Počet obyvatel Česka rostl i v minulém roce, za přírůstek může v drtivé většině migrace. Češi v roce 2018 také uzavřeli nejvíce manželství za posledních deset let, naopak rozvodů bylo nejméně od začátku tisíciletí. Vyplývá to z dat, která ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Doba, kterou Češi a Češky tráví ve starobním důchodu, se postupně prodlužuje. Od počátku tisíciletí se v průměru protáhla skoro o čtyři roky a čtyři měsíce. Trvá teď průměrně zhruba 24 let a tři měsíce. Vyplývá to z důchodové statistické ročenky, kterou zveřejnila Česká správa sociálního zabezpečení. Ve stávající podobě je podle vládní zprávy důchodový systém neudržitelný.

Za patnáct let bude každému čtvrtému obyvateli Česka víc než 65 let. Uvádí to materiál ministerstva práce a sociálních věcí, kterým se bude v pondělí zabývat koaliční rada. Podle demografa Tomáše Kučery z Katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy je důležité plánovat na víc let dopředu, než jen na rok 2025, kam se upíná dokument ministerstva. Kučera to doporučuje nejen úřadům, ale i lidem.

Blízký východ je v posledních desetiletích jednou z nejneklidnějších oblastí planety. Zuří tam nejkrvavější války, panují tam tvrdé režimy, které nakupují obrovské množství zbraní, a vznikají tam radikální náboženská hnutí. Proč tomu tak je zrovna na Blízkém východě, mohou pomoci pochopit vhodně zvolené mapy.

I když obyvatel v Česku celkově průběžně přibývá – a to hlavně díky migraci, nikoli přirozeně – nepřibývají lidé rovnoměrně v celé republice. Lidé se navíc stěhují i v rámci Česka, některým krajům ubývají obyvatelé již dlouhá léta a nedaří se to zastavit. Na odchody obyvatel si stěžují hlavně malé obce, které opouštějí mladí lidé, aby vystudovali, a pak se již nevracejí.

Sto let uplynulo od doby, kdy se Brno stalo druhým největším městem Československa. 16. dubna 1919 schválili zákonodárci sloučení dnešního středu města s jednadvaceti tehdejšími sousedními obcemi a dvěma městy. Rozloha se zvětšila sedminásobně, počet obyvatel vzrostl o polovinu. Vznik „Velkého Brna“, jak se útvaru říkalo, pomohl především k rozvoji průmyslu a dopravní infrastruktury.

Česko bude v tomto století dál stárnout. Od šedesátých let by měl být každý třetí člověk v zemi senior. Lidí v aktivním věku naopak do roku 2100 milion ubude, jejich počet může klesnout na 5,9 milionu, vyplývá z prognózy Českého statistického úřadu. Celkový počet obyvatel by se ale neměl výrazně snižovat díky příchodu cizinců.

Počet obyvatel Česka se letos v prvním pololetí zvýšil zhruba o 15 400, celkem tak u nás žilo 10 625 449 obyvatel. Více lidí zemřelo, než se narodilo, počet obyvatel zvýšila migrace – hlavně z Ukrajiny a Slovenska. Aktuální data zveřejnil Český statistický úřad.

Tisíce lidí po celém Rusku se připojily k protestům proti vládnímu plánu zvýšit věk odchodu do důchodu. Demonstrace organizované komunistickou stranou se konaly v Moskvě i dalších městech. Na příští neděli svolal protest proti stejné věci opoziční předák Alexej Navalnyj.

Na Zemi žije v současnosti 7,6 miliardy lidí. Před dvěma sty lety se přitom světová populace pohybovala okolo jedné miliardy.  A počet obyvatel bude pravděpodobně narůstat i v budoucnosti: podle některých předpovědí se do konce 21. století světová populace víc než zdvojnásobí.