Demografie strana 2 z 3

Od úterý žije na planetě Zemi oficiálně přes osm miliard lidí, což je víc než kdykoli v historii. Překročení nového milníku oznámila Organizace spojených národů (OSN), která globálně mapuje statistiky porodnosti a úmrtnosti. Zvláště země s průměrně velmi mladou, či naopak stárnoucí populací v tomto ohledu řeší, díky jakým zdrojům se rostoucí lidstvo uživí.

Počet obyvatel České republiky se v prvním pololetí letošního roku zvýšil o devět tisíc na 10,526 milionu. Více lidí letos zemřelo, než se narodilo, a přírůstek tak zajistila výhradně zahraniční migrace. Vyplývá to z předběžných údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Za poslední rok opustilo Hongkong přes 113 tisíc obyvatel a populace města klesla o 1,6 procenta na 7,29 milionu. Jedná se o největší roční procentuální pokles od počátku záznamů v roce 1691, upozornil web Hong Kong Free Press.

V Číně žije více než šestina světové populace. Po čtyřech desetiletích, kdy se počet obyvatel Číny zvýšil z 660 milionů na 1,4 miliardy, ale letos poprvé od velkého hladomoru v letech 1959 až 1961 obyvatel s nejvyšší pravděpodobností ubude, předpovídají modely.

Počet lidí, kteří jsou na území Česka, se blíží historickému maximu. Ukazují to data Českého statistického úřadu a ministerstva vnitra. Součet počtu obyvatel a uprchlíků z Ukrajiny je nyní 10,835 milionu. To je téměř stejné množství obyvatel, jaké měly Čechy, Morava a Slezsko před začátkem druhé světové války.

Loni zemřelo v Česku téměř 140 tisíc lidí, nejvíce od konce druhé světové války, informoval v pondělí Český statistický úřad (ČSÚ). Díky migraci se však zvýšil počet obyvatel o 21 900 na 10,5 milionu. Lidí, kteří se přistěhovali, bylo o padesát tisíc více než vystěhovalých.

Počet lidí žijících v Česku se za tři čtvrtletí tohoto roku snížil na 10,68 milionu. Příčinou byl vyšší počet úmrtí než loni. Do konce září zemřelo 103 tisíc lidí, meziročně o pětinu více, informoval Český statistický úřad. Ve třetím čtvrtletí ale zemřelo méně lidí než v těch předchozích. Dětí se za devět měsíců roku narodilo 85 tisíc, rovněž více než loni. K úbytku počtu obyvatel přispěla i migrace. Z Česka se odstěhovalo více lidí, než do země přišlo. Ubylo tak 1,5 tisíce obyvatel.

Vědci zjistili, že všechny nyní známé varianty viru hepatitidy B (HBV) zřejmě pocházejí z linie, kterou trpěli už pravěcí lidé na území Ameriky. Mezinárodní výzkum přinesl i další překvapivé poznatky o vývoji viru, uvedla Akademie věd ČR. Odborníci z pražského Archeologického ústavu AV se na projektu podíleli. Kvůli hepatitidě B zemře podle akademie ve světě každoročně milion lidí. Studii o výzkumu zveřejnil prestižní časopis Science.

Předseda polské vlády Mateusz Morawiecki zrušil plánovanou cestu na demografický summit v Budapešti. Důvodem je přítomnost českého premiéra Andreje Babiše, napsal zpravodajský portál wPolityce.pl. Mluvčí polské vlády Piotr Müller potvrdil, že zrušení premiérovy cesty do Budapešti souvisí se sporem s Čechy o důl Turów. Babiš novinářům před odletem z Maďarska řekl, že se mu nechce věřit, že by kvůli tomu Morawiecki nedorazil. Polská vláda je podle polského tisku blízko k tomu, aby rozhovory s českou vládou přerušila, a polští vyjednávači zvažují zrušení páteční cesty do Prahy k dalšímu kolu jednání o dolu Turów.

Čínští zákonodárci schválili změny v zákonu o populaci a plánování rodin, které umožní čínským párům mít tři děti. Šlo o formální potvrzení příslušného rozhodnutí, které přijalo už v květnu politické byro vládnoucí komunistické strany. Podle agentury AP se tak vedení země snaží zadržet demografickou krizi, jež by mohla ohrozit naději na větší prosperitu a na zvýšení globálního vlivu Číny.

Podle dostupných zdrojů Českého statistického úřadu (ČSÚ) zemřelo v České republice v prvním čtvrtletí letošního roku 46 437 lidí. Meziroční nárůst činí 54 procent. Na počet úmrtí se tak jedná o nejtragičtější kvartál od roku 1992, tedy od doby, kdy jsou údaje veřejně dostupné. Vyplývá to z informací ČSÚ.

Čínské páry budou moci nově počít tři děti. Peking mění dosavadní politiku dvou dětí kvůli pokračujícímu poklesu porodnosti, který odhalilo sčítání lidu. Porodnosti nepomohlo ani uvolnění dlouholeté politiky jednoho dítěte v roce 2016.

V Číně se v letošním prvním čtvrtletí ve srovnání s posledním kvartálem loňského roku rozvedlo o 72 procent méně párů. Na svých internetových stránkách o tom informuje americká televizní společnost CNN, podle které to souvisí se zavedením takzvaného období na uklidnění.

Američanů za uplynulou dekádu přibylo nejméně od hospodářské krize ve třicátých letech minulého století, v zemi žije 331 milionů lidí. Ukazují to výsledky sčítání lidu, podle nějž se mimo jiné rozdělují křesla ve Sněmovně reprezentantů. Poprvé v historii si pohorší Kalifornie, o jednoho kongresmana přijde New York. Naopak se rozrostou delegace z Floridy nebo Texasu.

Manželství nebylo v historii pro všechny. Tradičně se obřad odehrával před Bohem, a tak sňatku mohlo zabránit třeba netolerované vyznání nebo úplná absence víry snoubenců. Překážku ale překonaly civilní obřady, v Praze byl ten první uzavřen pátého března 1871. Za uplynulých 150 let se svatby přesouvaly z kostelů na úřady a zase zpět, lidé do manželství vstupovali kvůli ekonomickým důvodům, které zmizely po sametové revoluci, kdy se počet sňatků zásadně snížil. A o tom, že manželství není pro každého, se znovu mluví i dnes v souvislosti s homosexuálními páry. Úpravou zákonů se zabývá hned několik poslaneckých návrhů.

V listopadu 2020 byla americká Georgie jedním z klíčových států v prezidentských volbách. Po téměř třech dekádách tam neuspěl republikán, ale demokrat. Navzdory očekávání dokázali demokraté v tomto státě získat i obě senátní křesla. Z bezpečné republikánské bašty se rázem stal takzvaný swing state. Může za to dlouhodobě se měnící obyvatelstvo, dominantní hlavní město i mobilizace voličů. A také některé chyby republikánských politiků.

Řada nových studií pomáhá lépe pochopit, jaká je skutečně úmrtnost na nový koronavirus a také to, jaké skupiny společnosti jsou touto nemocí nejvíce ohrožené. Navzdory rozdílům mezi jednotlivými zeměmi se potvrzuje, že nejzranitelnější skupinou jsou senioři, přičemž větší riziko hrozí starším mužům.

Konec druhé světové války přinesl ve střední a východní Evropě významné změny hranic. Ještě daleko významnější byla její národnostní a jazyková proměna. Státníci byli vesměs přesvědčeni, že přítomnost početných menšin ve většině států byla jednou z hlavních příčin nestability vedoucí k válce. Sjednocení politických a etnických hranic se tak stalo jedním z cílů poválečného uspořádání, a to i za cenu násilného vyhánění. Období let 1944 až 1948 tak přeťalo kořeny nejméně 31 milionům lidí. Tento počet uvádí historik Robert Paul Magocsi, jehož Atlas dějin středovýchodní Evropy je zdrojem všech čísel v textu.

V Číně se loni narodilo nejméně dětí za posledních sedm desetiletí. Porodnost v nejlidnatější zemi světa klesla pod úroveň států západní Evropy nebo Severní Ameriky. Komunistické vedení přemýšlí, jak omladit populaci a udržet ekonomickou výkonnost země stále založenou na početné pracující třídě.

V Praze a Středočeském kraji bude v roce 2070 žít třetina Česka, v současnosti je to čtvrtina obyvatel republiky. Oba kraje by podle předpokladu Českého statistického úřadu (ČSÚ) měly zažít, zejména kvůli stěhování, významný populační růst. Mírně přibude i lidí s bydlištěm v Plzeňském a Jihomoravském kraji. V polovině krajů naopak statistici očekávají pokles populace.

Statistický úřad Evropské unie Eurostat vydal ročenku. Shrnuje v ní základní demografická, ekonomická a společenská data, z nichž vyplývá mnohé. Například rostoucí potřeba zabývat se systémem důchodů, trvající rozdělení na prosperující sever, trápící se jih a dohánějící východ, důležitost zahraničních partnerů nebo masivní přesila silniční dopravy vypouštějící množství skleníkových plynů.

Počet obyvatel Česka rostl i v minulém roce, za přírůstek může v drtivé většině migrace. Češi v roce 2018 také uzavřeli nejvíce manželství za posledních deset let, naopak rozvodů bylo nejméně od začátku tisíciletí. Vyplývá to z dat, která ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Doba, kterou Češi a Češky tráví ve starobním důchodu, se postupně prodlužuje. Od počátku tisíciletí se v průměru protáhla skoro o čtyři roky a čtyři měsíce. Trvá teď průměrně zhruba 24 let a tři měsíce. Vyplývá to z důchodové statistické ročenky, kterou zveřejnila Česká správa sociálního zabezpečení. Ve stávající podobě je podle vládní zprávy důchodový systém neudržitelný.

Za patnáct let bude každému čtvrtému obyvateli Česka víc než 65 let. Uvádí to materiál ministerstva práce a sociálních věcí, kterým se bude v pondělí zabývat koaliční rada. Podle demografa Tomáše Kučery z Katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy je důležité plánovat na víc let dopředu, než jen na rok 2025, kam se upíná dokument ministerstva. Kučera to doporučuje nejen úřadům, ale i lidem.