Česko za dvacet let od vstupu do Evropské unie (EU) nezvládlo dohnat evropský průměr ve zdraví. Úmrtnost na příčiny, kterým lze předejít, je v Česku o čtvrtinu vyšší než unijní průměr. Na vině je zejména nezdravý životní styl Čechů, uvedli vědci z Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI). Charakteristickými jsou podle výzkumníků zvýšená konzumace alkoholu, kouření, nezdravá strava nebo nedostatek fyzické aktivity.
Češi žijí nezdravě, umírají proto dříve než průměrní Evropané, zjistili vědci
Věk dožití od vstupu do EU se v České republice zvýšil o zhruba čtyři roky na 79,1 let. Ale odstup od evropského průměru dožití zůstává prakticky stejný jako před dvěma dekádami. Naděje na dožití v celé EU aktuálně činí 80,7 roku.
„Zvyšování naděje dožití v Česku v posledních 20 letech nestačí na dohnání rozdílu, a tak za průměrem EU stále zaostáváme. Vysvětlení této skutečnosti můžeme hledat jak v minulosti, tak v přítomnosti. Od poloviny 60. let minulého století jsme za evropským průměrem začali zaostávat, a ani v posledních dvou dekádách se na tom nic nezměnilo,“ upozornila Dagmar Dzúrová z institutu.
Z aktuálních dat vyplývá, že téměř polovinu všech úmrtí v Česku v roce 2019 lze přičíst rizikovému chování, mimo jiné špatným stravovacím návykům, kouření, spotřebě alkoholu a nedostatku pohybu. Zatímco podíl kuřáků nepatrně poklesl pod průměr EU, nadměrná konzumace alkoholu zůstává jednou z nejvyšších v Unii a míra obezity se zvýšila nad průměr EU, vypočítává tisková zpráva.
Češi mají různá chronická onemocnění, což je podle odborníků činí zranitelnějšími vůči dopadům jiných chorob, například covidu-19. „Nedostatečná míra prevence rovněž může přispívat ke zvýšenému výskytu chronických onemocnění a komplikací, kterým by šlo předejít prostřednictvím prevence a včasné léčby,“ řekla Klára Hulíková Tesárková z výzkumné skupiny SYRI zaměřené na socioekonomické nerovnosti ve zdraví. Snižovat zdravotní rizika lze podle vědců třeba důsledným očkováním, pravidelnými preventivními prohlídkami a screeningovými vyšetřeními spolu s podporou zdravého životního stylu.
Podle studie Česko: Zdravotní profil země je úmrtnost na příčiny, kterým lze předejít a které jsou léčitelné, v Česku o čtvrtinu vyšší, než je průměr EU. „Investice do zdravotní gramotnosti a prevence jsou nezbytnou součástí strategie zdravotní politiky, jež může vést k dlouhodobému zlepšení zdraví populace a k nápravě zdravotních nerovností. Tato rozhodnutí lze dělat jen na základě dostupných a aktuálních dat,“ doplnila Hulíková Tesárková.
Většina Čechů si podle studie myslí, že jejich zdravotní stav je dobrý. Více než dvě třetiny respondentů v roce 2022 uvedly, že jsou v dobrém nebo velmi dobrém zdravotním stavu, což odpovídá unijnímu průměru. Nicméně rozdíly v odpovědích mezi jednotlivými příjmovými skupinami jsou větší než ve většině ostatních zemí Unie. Dosažené vzdělání má vliv zejména na faktory jako kouření nebo míra fyzické aktivity.
