V Číně se loni narodilo nejméně dětí za posledních sedm desetiletí. Porodnost v nejlidnatější zemi světa klesla pod úroveň států západní Evropy nebo Severní Ameriky. Komunistické vedení přemýšlí, jak omladit populaci a udržet ekonomickou výkonnost země stále založenou na početné pracující třídě.
Číňanů se narodilo nejméně za 70 let. Drží se politiky jednoho dítěte, i když už nemusí
Politiku jednoho dítěte Čína ukončila už před pěti lety. Přes tři desetiletí platná doktrína ale zůstává v tamní společnosti hluboce zakořeněná.
Ani po uvolnění pravidel některé páry už druhé dítě nechtějí. „Přišla bych o svou práci, kdybych měla druhé dítě. To není můj výmysl, to říkají velcí zaměstnavatelé i státem vlastněné firmy,“ říká Kong Lindová, která tráví v práci dvanáct hodin denně stejně jako její manžel.
Na západní styl života si zvykly miliony mladých lidí, kteří nemají buď žádné, nebo jen jedno dítě. Data ukazují, že se země nachází na počátku demografické krize. Loni se v Číně narodilo deset dětí na tisíc obyvatel, ještě v roce 1988 to bylo třiadvacet dětí. Vůbec nejvíce novorozeňat úřady zaregistrovaly v roce 1949.
Nízkou porodnost pociťuje i čínská ekonomika
Co do počtu obyvatel dosáhne země vrcholu v roce 2023. To by v ní mělo žít přes 1410 milionů lidí. Pak ale přijde zlom a populace začne ubývat.
„Od roku 2012 se počet Číňanů v produktivním věku snížil o několik milionů. To nevyhnutelně ohrožuje fungování našeho průmyslu a celé ekonomiky. Čína ztrácí v porovnání se zbytkem světa výhodu země spoléhající se na početnou pracovní sílu,“ uvedl čínský demograf Jo Chue-Chin.
Ekonomický růst Číny zpomaluje. Loni sice dosáhl téměř sedmi procent, byl ale nejnižší za tři desetiletí. Statistiky neúprosně tlačí komunistickou vládu k hledání nových opatření. Zvažuje zvýšení rodičovských příspěvků nebo možnost, že by na mateřskou mohli začít chodit i muži. Pokud nedojde k rychlé změně, bude v roce 2030 třetina Číňanů starších 60 let.