Nový výzkum ukázal, že dochází k výraznému poklesu počtu dětí, které se ženám rodí. Popsali to vědci v odborném časopise Lancet. Podle tohoto výzkumu propad znamená, že přibližně polovina zemí světa nyní čelí takzvanému „baby bustu.“ Jde o opak „baby burstu“ – jedná se tedy o situaci, kdy tyto státy mají nedostatek dětí, aby udrželi svou populaci na současném množství.
Podle autorů zprávy jsou tyto výsledky obrovským překvapením. Důsledky pro společnosti, které mají více prarodičů než vnoučat, budou podle nich značné.
Práce sledovala populační trendy ve všech zemích světa od roku 1950 do roku 2017. V padesátých letech měly ženy v průměru 4,7 dětí, ale vloni už toto číslo pokleslo na 2,4 dětí. To by pro udržení populace bohatě stačilo, ale v tomto údaji zaniká, jak veliké rozdíly jsou mezi různými zeměmi. Zatímco například v Nigeru je plodnost 7,1 dětí, na Kypru má žena za celý život jen jedno dítě.
plodnost je demografický ukazatel, který říká, kolik potomků průměrně za celý život jedna žena má. Když klesne pod 2,1, začne populace v zemi klesat – vůbec nejvíc se to projevuje v zemích, kde je navíc ještě vysoká dětská úmrtnost; ta také snižuje populační růst v zemích s vysokou plodností, ale špatnou kvalitou lékařské péče.
Na počátku studie, tedy v roce 1950, v této situaci nebyla jediná země světa. Například v Československu měla tehdy hodnotu 2,8. Dnes se v této situaci nachází přibližně polovina zemí světa – v České republice se plodnost pohybuje kolem 1,69. „Dostali jsme se do situace, kdy je u půlky zemí plodnost pod hodnotou potřebnou k zachování populace, takže pokud se nic nestane, tak se populace v těch zemích sníží,“ uvedl pro BBC jeden z autorů práce, profesor Christopher Murray. „Je to pozoruhodná změna,“ dodal. „A je to překvapení dokonce i pro lidi, jako jsem já – že je to opravdu půlka zemí světa, to je opravdu obrovské překvapení.“
Které země mají problém
Do této demografické situace se dostala většina ekonomicky rozvinutých zemí světa, tedy Evropa, Spojené státy, Jižní Korea nebo Austrálie. Neznamená to, že by v těchto státech ubývalo lidí – velikost populace je totiž založená nejen na plodnosti, ale také na úmrtnosti a migraci.
Podle autorů zprávy také trvá nějakou dobu, zpravidla jednu generaci, než se změny v plodnosti nějak projeví. „Už brzy se dostaneme za bod, kdy se společnosti začnou potýkat s poklesem populací,“ popsal Murray. Asi polovina zemí světa stále má dostatek dětí k tomu, aby jejich populace rostla, ale platí, že s tím, jak ekonomicky rostou, snižuje se i v nich plodnost.
Propad plodnosti nesouvisí s ubývající kvalitou mužské plodnosti ani s ničím biologickým, příčiny jsou společenské. Podle autorů studie z Lancetu existují tři hlavní důvody:
- Menší dětská úmrtnost vede k tomu, že ženy mohou riskovat mít méně dětí
- Lepší přístup k antikoncepci
- Více žen se věnuje vlastnímu vzdělání a kariéře
Co to udělá se světem?
Nebýt migrace, řada zemí světa by podle této studie už důsledkům nižšíplodnosti dnes čelila. Zemí, která se s tímto problémem už reálně vypořádává, je Japonsko, které má přísná imigrační pravidla a plodnost 1,44 dětí na ženu (roku 2005 však už plodnost byla i nižší – jen 1,26).
Demografie je zásadním faktorem v každé oblasti lidského života – takže se pokles plodnosti projeví úplně všude; například ve výstavbě bytů, školství, dopravě, péči o seniory, v důchodových i daňových systémech atd. „Míříme k tomu, že bude méně dětí, zato spousta lidí ve věku nad 65 let – a v tomto stavu je velmi těžké udržet globální společnost,“ popsal globální důsledky profesor Murray.
„Myslím, že Japonci jsou si toho velmi dobře vědomí, ale Západ to zatím moc nepostihlo, protože nízkou plodnost zatím kompenzovala migrace,“ uvedl. „Ale na globální úrovni migrace jako řešení nefunguje.“
