Čínští zákonodárci schválili změny v zákonu o populaci a plánování rodin, které umožní čínským párům mít tři děti. Šlo o formální potvrzení příslušného rozhodnutí, které přijalo už v květnu politické byro vládnoucí komunistické strany. Podle agentury AP se tak vedení země snaží zadržet demografickou krizi, jež by mohla ohrozit naději na větší prosperitu a na zvýšení globálního vlivu Číny.
Dalším uvolněním populační politiky reaguje nejlidnatější země světa na dramatický pokles porodnosti a rychlé stárnutí čínské společnosti. Vláda se dlouho snažila bránit populačnímu růstu, který v minulosti označovala za překážku vzestupu ekonomiky i prosperity. Od konce 70. let uplatňovala politiku nařizující rodinám mít pouze jedno dítě. Tento přísně kontrolovaný režim pak uvolnila v roce 2016, kdy párům byly povoleny děti dvě.
Tato reforma navzdory dvouletému nárůstu porodnosti, který bezprostředně následoval, však klesající trend nezvrátila. Podle Světové banky porodnost v Číně zaznamenala velký pokles už před zavedením politiky jednoho dítěte. Průměrný počet potomků na matku se do roku 1980 snížil ze šesti v šedesátých letech na méně než tři.
Podle demografických dat se počet lidí v produktivním věku v Číně za poslední desetiletí snížil a populace rostla jen neznatelně, což ve stárnoucí společnosti podle AP zvyšuje napětí.
Sčítání lidu, které se provádí jednou za deset let, zjistilo, že počet obyvatel země loni stoupl na 1,411 miliardy lidí, což je o 72 milionů více než v roce 2010. Statistiky však ukazují, že se v roce 2020 narodilo 12 milionů dětí, což je o 18 procent méně než 14,6 milionu v roce 2019. Číňané starší šedesáti let, kterých je 264 milionů, loni tvořili 18,7 procenta z obyvatel země, což je o 5,44 procentního bodu více než v roce 2010. Populace v produktivním věku zároveň klesla na 63,3 procenta z celkových 70,1 procenta před deseti lety.
