Čína uvolňuje politiku dvou dětí, páry mohou počít tři. Vláda chce zvýšit klesající porodnost

3 minuty
Události: Čínská porodnost
Zdroj: ČT24

Čínské páry budou moci nově počít tři děti. Peking mění dosavadní politiku dvou dětí kvůli pokračujícímu poklesu porodnosti, který odhalilo sčítání lidu. Porodnosti nepomohlo ani uvolnění dlouholeté politiky jednoho dítěte v roce 2016.

Změnu v politice vůči porodnosti oznámila čínská agentura Xinhua poté, co ji schválilo politbyro komunistické strany. „Abychom nadále optimalizovali politiku porodnosti, jeden sezdaný pár bude moci mít tři děti,“ oznámila agentura s tím, že spolu se změnou politiky Peking chystá další podpůrné kroky, které mají zlepšit situaci ve stárnoucí zemi. 

Mezi opatřeními by mělo být snížení nákladů na vzdělání dětí, podpora bydlení pro rodiny, ochrana zájmů pracujících žen či snaha skoncovat s přemrštěnými nároky na věno. Podle expertů odrazuje většinu čínských párů od rodičovství právě finanční náročnost výchovy dětí.

„Lidi neodrazuje politika dvou dětí, ale neuvěřitelně vysoké náklady spojené s výchovou dítěte v současné Číně. Bydlení, mimoškolní aktivity, jídlo, výlety, rychle se to nasčítá,“ řekl agentuře Reuters sociolog Li I-fei z New York University v Šanghaji.

Peking reaguje na poznatky ze sčítání lidu, které na začátku května odhalilo, že čínská populace roste nejpomaleji od zavedení politiky jednoho dítěte v roce 1979. Za poslední dekádu narostla o 5,38 procenta na 1,41 miliardy lidí. Růst zaostal za vládním cílem z roku 2016, podle nějž mělo být v Číně do roku 2020 na 1,42 miliardy lidí.

Růst populace v Číně v procentech k celkové populaci (1961–2019)
Zdroj: Světová banka

Na tři děti ani pomyšlení

Porodnosti nepomohlo ani uvolnění politiky jednoho dítěte v roce 2016. „Mít dítě je pro ženy v mém věku obrovská rána pro rozvoj kariéry. Vychovávání dítěte v Šanghaji je navíc strašně drahé. Po porodu se také můžete rozloučit se svobodou,“ cituje agentura Reuters šestadvacetiletou Annie Čang.

V reakci na změnu politiky na tři děti cituje Reuters uživatele čínské sociální sítě Weibo: „Jsem ochotna mít tři děti, když mi dáte pět milionů juanů (zhruba 16,5 milionu korun).“ Agentura Xinhua na tuto platformu umístila anketu, kde se ptala Číňanů na názor na změnu. Z jedenatřiceti tisíc odpovědí uvedlo 29 tisíc lidí, že na třetí dítě „nemají ani pomyšlení“. Agentura anketu následně stáhla.

Párům, které dosud nedodržovaly vládní omezení počtu dětí, hrozily vysoké finanční pokuty, postihy v práci, či dokonce propuštění. Od posledního jmenovaného způsobu trestu úřady v minulém roce upustily a rovněž snížily peněžní tresty. Čínský státní deník Global Times nicméně loni informoval o páru z provincie Kuang-tung, který za početí třetího potomka zaplatil pokutu 320 tisíc juanů (přes milion korun).

Ekonomové varují před stárnoucí populací

Ning Ťi-če z čínského statistického úřadu k výsledkům sčítání řekl, že loni se v Číně narodilo dvanáct milionů dětí, což je výrazný pokles ve srovnání s rokem 2016, kdy to bylo osmnáct milionů.

Podle Ninga je nízká míra porodnosti přirozeným důsledkem sociálního a hospodářského rozvoje země a je v souladu s trendem ve vyspělých zemích. V Číně v roce 2020 připadalo na jednu ženu 1,3 dítěte, což je podobný údaj, jako registrují populačně stárnoucí země jako Japonsko či Itálie.

Ekonomové varují, že v rychle stárnoucích rozvíjejících se zemích v Asii, jako je Čína či Thajsko, by mohla populace výrazně zestárnout rychleji, než tyto státy dostatečně zbohatnou. Předpokládat lze snižování počtu obyvatel v produktivním věku, větší tlak na zdravotní a sociální péči a s tím spojené negativní dopady na ekonomický růst země.

Organizace spojených národů odhaduje, že počet obyvatel pevninské Číny dosáhne vrcholu v roce 2030 a poté začne klesat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 20 mminutami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 51 mminutami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 10 hhodinami
Načítání...