Výsledky sčítání lidu v USA posílí republikány. Přerozdělí se křesla v Kongresu a překreslí mapy

Američanů za uplynulou dekádu přibylo nejméně od hospodářské krize ve třicátých letech minulého století, v zemi žije 331 milionů lidí. Ukazují to výsledky sčítání lidu, podle nějž se mimo jiné rozdělují křesla ve Sněmovně reprezentantů. Poprvé v historii si pohorší Kalifornie, o jednoho kongresmana přijde New York. Naopak se rozrostou delegace z Floridy nebo Texasu.

Rozdělení postů v dolní komoře Kongresu mezi padesátku států USA se na základě sčítání lidu upravuje každých deset let tak, aby hlasovací síla regionů odpovídala aktuální populaci. O jedno křeslo přijdou vedle New Yorku a Kalifornie také Michigan, Illinois, Ohio, Pensylvánie a Západní Virginie.

Hned dva zákonodárci přibudou Texasu, po jednom dále Floridě, Oregonu, Montaně, Coloradu a Severní Karolíně. Deník The New York Times podotýká, že poslední data ukazují na pokračování desetiletí trvajících trendů zahrnujících odliv obyvatel ze severovýchodu a středozápadu na jih a západ.

V některých případech o přerozdělování mandátů rozhodovaly pouhé desítky obyvatel. Úřady například upozornily, že kdyby New York měl o 89 obyvatel více, své sněmovní křeslo by si udržel na úkor Minnesoty.

Nadějné vyhlídky pro republikány

Posun může zvýšit šance republikánů na převzetí většiny ve Sněmovně reprezentantů ve volbách v příštím roce. O dolní komoře a třetině Senátu se bude rozhodovat na podzim 2022. Výsledky sčítání promluví také do prezidentské volby, v níž státy disponují tolika voliteli, kolik zástupců mají v Kongresu. Už nyní je tento systém považovaný za výhodnější pro republikány.

„Celkově vzato očekáváme, že republikáni budou z těchto změn těžit více než demokraté směrem k volbám do sněmovny v roce 2022,“ konstatují analytici Univerzity ve Virginii. Všímají si, že Texas a Florida budou mít oproti roku 1960 o patnáct, respektive šestnáct kongresmanů více, zatímco delegace Kalifornie se zmenší poprvé v dějinách USA.

V návaznosti na sčítání lidu se budou překreslovat hranice volebních okrsků, což také může zvýhodnit jednu či druhou stranu. I v tomto případě mají republikáni navrch. Díky úspěchům ve státních volbách kontrolují tento proces ve výrazně vyšším počtu států než demokraté. V několika státech včetně Floridy nebo Georgie navíc kvůli verdiktu Nejvyššího soudu USA z roku 2013 nebudou nové mapy podléhat kontrole federálního ministerstva spravedlnosti.

Agentura Reuters také upozorňuje, že republikáni v Texasu, Severní Karolíně a Floridě v minulosti agresivně zneužívali překreslování hranic účelovým způsobem, takzvaným gerrymanderingem, aby získali výhodu.

Zveřejnění prvních výsledků nabralo podle Reuters zpoždění. Podrobná data používaná pro překreslování volebních map úřady vypustí až na podzim.

Nejpomalejší růst od velké hospodářské krize

Populace Spojených států dle loňského sčítání lidu narostla na 331,5 milionu obyvatel, přičemž přírůstek obyvatelstva za uplynulou dekádu byl druhý nejnižší od konce 18. století. Pomaleji rostl počet Američanů pouze ve třicátých letech minulého století během velké hospodářské krize.

V posledních deseti letech se v zemi rodilo méně dětí a kvůli tvrdé protiimigrační politice bývalého prezidenta Donalda Trumpa USA přijímaly rovněž méně přistěhovalců.

Sčítání lidu loni značně zkomplikovala pandemie koronaviru. Ministryně obchodu Gina Raimondová ale data označila za kompletní a přesná. Statistiky jsou rozhodující i pro rozdělování dotací federální vlády nebo pro lokální plánování související s infrastrukturou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael a Írán pokračují ve vzájemných útocích

Írán a Izrael v noci na sobotu pokračovaly ve vzájemných útocích. Podle íránské agentury Fars izraelské údery cílily také na jaderné zařízení v Isfahánu, žádný nebezpečný materiál ale neunikl. Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel tento úder bezprostředně nekomentovala. Terčem izraelských úderů byla podle íránských médií také budova ve městě Kom, na místě zřejmě zemřela šestnáctiletá osoba a další dva lidé utrpěli zranění.
06:39Aktualizovánopřed 3 mminutami

Íránské nukleární zbraně by mohly vést k jadernému holocaustu, míní Žáček

Pokud by Írán získal nukleární zbraně, mohlo by to vést k jadernému holocaustu, míní poslanec Pavel Žáček (ODS) s tím, že by se netýkal jen Izraele, ale rakety by mohly doletět až do Evropy. Toho, aby se konflikt mezi Jeruzalémem a Teheránem nerozšířil, dokáže podle něj docílit židovský stát společně s USA. Že o vývoji rozhodují tito dva spojenci, se domnívá také senátor Václav Láska (SEN 21). „Írán moc možností nemá,“ dodal Láska v pátečních Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 10 hhodinami

Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v pátek nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě odpoledne jednali vybraní evropští představitelé s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Schůzka však žádný hmatatelný pokrok nepřinesla. USA zároveň oznámily nové protiíránské a protiteroristické sankce. Poslední jmenované míří proti jemenským hútíům.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Možné zapojení USA do konfliktu Izraele s Íránem štěpí Trumpovy příznivce

Základna příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa je považovaná za jednu z nejpevnějších a nejsoudržnějších. Nyní se ale v tomto dosud jednolitém bloku začíná objevovat trhlina, za kterou může Trumpův zatím teoretický plán na zapojení Spojených států do války proti Íránu. Podle části podporovatelů šéfa Bílého domu už totiž bylo zahraničních válek dost.
před 12 hhodinami

Arménie a Turecko vzácným jednáním vykročily k normalizaci vztahů

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a arménský premiér Nikol Pašinjan v Istanbulu v pátek jednali o možných krocích k normalizaci turecko-arménských vztahů. Večer to napsala agentura Reuters, která cestu šéfa arménské vlády do Turecka označila za vzácnou bilaterální návštěvu.
před 12 hhodinami

Írán vypálil další rakety. Výbuchy hlásí více izraelských měst

Írán v pátek odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket. Podle svědků byly nad Jeruzalémem a Tel Avivem slyšet výbuchy a nad přístav v Haifě stoupal kouř, píše agentura Reuters. Izraelská policie bez bližších podrobností uvedla, že některé z raket dopadly na území židovského státu. Izraelská armáda (IDF) už oznámila, že útok je u konce a obyvatelé mohou opustit kryty, tvrdí také, že Írán ve čtvrtek při útoku použil nejméně jednu raketu opatřenou hlavicí s kazetovou municí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 15 hhodinami

Izrael udeřil na desítky vojenských cílů v Íránu

Izraelská armáda v noci udeřila na desítky vojenských cílů v Íránu, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjádření Izraele. Tvrdí, že zasáhla mimo jiné závod na výrobu raket nebo výzkumné jaderné pracoviště v Teheránu. Deník Ha'arec uvedl, že Írán v pátek ráno provedl další raketový útok na Izrael a podle zdravotníků bylo ve městě Beerševa lehce zraněno pět lidí. Armáda židovského státu následně sdělila, že během pátku zabila jednoho z velitelů íránských revolučních gard.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...