Podle dostupných zdrojů Českého statistického úřadu (ČSÚ) zemřelo v České republice v prvním čtvrtletí letošního roku 46 437 lidí. Meziroční nárůst činí 54 procent. Na počet úmrtí se tak jedná o nejtragičtější kvartál od roku 1992, tedy od doby, kdy jsou údaje veřejně dostupné. Vyplývá to z informací ČSÚ.
Počet obyvatel Česka klesl zpět pod hranici 10,7 milionu lidí, nad kterou se dostal loni v červnu. Na konci letošního března žilo v zemi 10 694 480 lidí.
Dvakrát v historii České republiky se čtvrtletní počet zemřelých dostal přes 40 tisíc. Vedle prvního kvartálu letošního roku to byly i poslední tři měsíce loňského roku. „Dá se říci, že i od roku 1947 je to největší číslo za jedno čtvrtletí,“ okomentovala Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.
Statistici příčinu úmrtí nezveřejňují. V této době se však Česko potýkalo se silnou epidemií koronaviru, při které podle oficiálních údajů ministerstva zdravotnictví zemřelo dosud více než 30 tisíc lidí. Většina z těchto úmrtí připadá právě na období posledních dvou čtvrtletí. V letošním prvním kvartálu pak podle ministerstva zemřelo s koronavirem 14 997 lidí. Detailní analýzu toho, na co lidé v prvním čtvrtletí umírali, by měli mít statistici během léta.
„Na datech lze prokázat, že jsme koronavirovou krizi zvládali velice špatně, vzhledem k počtu obyvatel země máme příliš vysoký počet nadúmrtí,“ uvedl hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
První kvartál 2021 zaznamenal víc narozených dětí, ale méně sňatků
Od ledna do března se v zemi narodilo 27 249 dětí. „Bylo to o pět set více než ve stejném období roku 2020. V lednu byl sice počet narozených meziročně ještě mírně nižší, v únoru a zejména pak v březnu ale již vyšší,“ uvedla Němečková. Doplnila, že meziroční nárůst byl hlavně u druhorozených. „To znamená, byly to hlavně matky, které už doma jedno dítě měly,“ vysvětlila. Počet zemřelých tak byl zhruba o 19 200 vyšší než počet narozených. Také to je nejvyšší rozdíl od roku 1992.
Nejvíce lidí zemřelo podle ČSÚ v březnu, a to zhruba 16 700. Meziročně je to o 63 procent více. Před dovršením prvního roku života zemřelo od ledna do března celkem 56 dětí, o 11 méně než ve stejném období předchozího roku. Kojenecká úmrtnost tak byla na úrovni 2,1 promile.
Lidé v Česku uzavřeli v prvním čtvrtletí 2700 sňatků. Poprvé v historii samostatné České republiky tak čtvrtletní počet svateb klesl pod tři tisíce. Podoba obřadů byla limitována vyhlášenými proticovidovými opatřeními. „Zatímco v lednu a únoru bylo sňatků meziročně méně, v březnu více,“ uvedl ČSÚ. Nejvíce ženichů bylo ve věku 30 až 34 let, nejvíce nevěst ve věku 25 až 29 let. Loni bylo sňatků za první tři měsíce roku o 1142 více. Rozvodů zaznamenali statistici letos do konce března 4951, meziročně o 576 méně.
Do Česka se v 1. čtvrtletí přistěhovalo 19 106 lidí, naopak vystěhovalo se jich 7215. „Saldo zahraničního stěhování dosáhlo 11,9 tisíce osob, meziročně bylo o 7,4 tisíce vyšší,“ uvedli statistici. Nejvíce lidí do Česka přibylo tradičně z Ukrajiny, následuje Slovensko a Rusko.
- Všechny kraje v České republice vykázaly záporný přirozený přírůstek. Zemřelo tak více lidí, než se ve sledovaném období narodilo.
- Největší zápornou hodnotu přirozeného přírůstku zaznamenal ve srovnání se začátkem roku 2021 Moravskoslezský kraj, konkrétně -2379. To se projevilo také na nejvyšším úbytku obyvatel ze všech krajů (-2318). Nejmenší úbytek lidí si připsal Jihomoravský kraj (-396). Na Vysočině zase došlo k nejnižšímu zápornému přirozenému přírůstku (-663). Nejvíce lidí zemřelo v prvním čtvrtletí ve Středočeském kraji, bylo jich 5693.
- Naopak nárůst obyvatel zaznamenala Praha, a to o 11 794 na 1 337 074 lidí, ale jen díky přírůstku stěhováním. Přirozený přírůstek totiž činil -1129.
- Nejvíce lidí žije ve Středočeském kraji, konkrétně 1 400 879. Střední Čechy (+2882) jsou společně s Prahou jediné dva kraje, kde došlo k celkovému přírůstku. Nejméně obyvatel má Karlovarský kraj, kde žije 292 094 lidí.
- Nejvíce lidí se přistěhovalo do Prahy, bylo jich více než 12 400. Následují střední Čechy s téměř deseti tisíci. Téměř ve všech krajích převyšoval počet přistěhovaných množství těch, kteří se odstěhovali jinam. Jedinou výjimkou je Olomoucký kraj, odkud se vystěhovalo 1378 lidí proti 1345 přistěhovaným.
