Hongkong čelí rekordnímu odlivu obyvatel. Začal po potlačení demokratických protestů

Za poslední rok opustilo Hongkong přes 113 tisíc obyvatel a populace města klesla o 1,6 procenta na 7,29 milionu. Jedná se o největší roční procentuální pokles od počátku záznamů v roce 1691, upozornil web Hong Kong Free Press.

Nejnovější pololetní údaje o počtu obyvatel zveřejnilo ve čtvrtek ministerstvo pro sčítání lidu a statistiku. Údaje ukázaly, že od poloviny roku 2021 do poloviny roku 2022 opustilo Hongkong 113,2 tisíce obyvatel. Do města přišlo pouhých 18,3 tisíce osob, takže čistý odliv činil 95 tisíc lidí.

„V souvislosti s přetrvávajícím dopadem pandemie (nemoci covid-19) byla v Hongkongu a pevninské Číně zavedena přísná hraniční kontrola a karanténní opatření, což vedlo k vážnému přerušení mezinárodního cestování,“ interpretuje data mluvčí vlády, podle nějž je pandemie jedním z hlavních důvodů odlivu obyvatel.

Úřady také uvedly, že k poklesu občanů přispěl i přirozený úbytek. Hongkong zaznamenal 61,6 tisíce úmrtí a pouze 35 tisíc narozených.

Emigrace narostly po potlačení protestů

Zatímco statistické údaje, jako například rostoucí počet osob žádajících o speciální britské pasy za účelem přesídlení z někdejší britské kolonie do Británie, poukazují na masový exodus Hongkongčanů, vláda rozsah tohoto jevu zpochybňuje.

Emigrační trend se však projevil zejména po prodemokratických protestech v roce 2019, které vláda potlačila. Mimo jiné v reakci na nepokoje zavedl Peking v bývalé britské kolonii v roce 2020 zákon o národní bezpečnosti.

Od jeho vstupu v platnost je tvrdě potlačována opozice a většina osobností, které v Hongkongu ztělesňovaly demokracii, buď uprchla ze země, nebo byla vykázána z veřejného života natolik, že již nemohla nadále vykonávat své funkce. Další byli odsouzeni a uvězněni.

Mezi další ukazatele naznačující, že Hongkong je skutečně svědkem pokračujícího trendu dlouhodobých, ne-li trvalých odchodů, je to, že se z hongkongských škol odhlašují ve velkém studenti a lidé si vybírají své penzijní fondy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Pásmo Gazy

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) uvedl, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení tohoto orgánu, jemuž Trump hodlá předsedat a který má dohlížet na dodržování jeho mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle prezidenta oznámeno v blízké době.
před 11 mminutami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 2 hhodinami

Machadová řekla, že předala Trumpovi svou Nobelovu cenu za mír

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala svou Nobelovu cenu, neuvedla však, zda ji přijal, doplnil později Reuters.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 8 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 9 hhodinami
Načítání...