Marian Jurečka strana 2 z 5

Končící vláda nebude znovu předkládat sněmovně návrh rozpočtu na rok 2026 a nechá budoucí novou vládní koalici vypracovat si vlastní, řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v první části Otázek Václava Moravce. Podle ekonoma Jana Švejnara, který byl hostem další části pořadu, bude výzvou pro novou vládu především to, jak nastartovat ekonomický růst. Za klíčové považuje také investice s vysokou návratností. Bývalý premiér a ministr financí Jiří Rusnok by se zabýval i snahou o vyrovnání státního dluhu. Oba ekonomové se shodují na tom, že politici obecně málo řeší příjmovou stránku rozpočtu a hledí si zejména výdajů na spotřebu.

Aleš Juchelka (ANO) potvrdil, že by mohl být v tvořící se vládě hnutí ANO, hnutí SPD a Motoristů sobě ministrem práce a sociálních věcí. V nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News uvedl, že pokud takovou nabídku dostane, bude s ní souhlasit. Místopředseda SPD Radim Fiala v debatě řekl, že lídr hnutí Tomio Okamura aspiruje na funkci předsedy Poslanecké sněmovny.

Vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) přijal rezignaci šéfa Digitální informační agentury (DIA) Martina Mesršmída k 23. říjnu. Ten má dva týdny na hlubší analýzu problémů s aplikací eDoklady během víkendových sněmovních voleb. Novinářům to řekl Jurečka po středečním jednání vlády, na kterém informoval o postupu ministry. DIA zdůvodnila výpadky systému podceněním jeho kapacity. Příčinou byl nesprávný odhad zájmu a testování na tuto zátěž, uvedla v úterý.

Vláda se s odbory na růstu platů ve veřejné sféře nedohodla. Platí pouze dřívější domluvy o růstu platů v příštím roce u bezpečnostních sborů a pedagogů, které kabinet potvrdí zřejmě příští týden. Rozhodovat, jak porostou po novém roce platy dalších zaměstnanců ve veřejné sféře, už po volbách kabinet s ohledem na rozpočtové dopady nechce, sdělil po jednání s odborovými předáky končící ministr sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Zájem o využití eDokladů během sněmovních voleb přesáhl podle Digitální a informační agentury (DIA) kapacity systému, a proto docházelo k jeho přetížení a nefunkčnosti. Příčinou byl nesprávný odhad zájmu a testování na tuto zátěž. Ředitel agentury Martin Mesršmíd již nabídl svoji rezignaci.

Ředitel Digitální informační agentury (DIA) Martin Mesršmíd se rozhodl kvůli potížím s eDoklady při volbách nabídnout rezignaci. Řekl to ve vysílání Českého rozhlasu. DIA uvedla v sobotu v poledne, že systém elektronického občanského průkazu již plně funguje. Dodala, že pokud mají někteří uživatelé nadále problémy, pravděpodobně nesouvisí s pátečními potížemi, kdy byl systém přetížený. Nefunkčnost systému komplikovala prokazování totožnosti u sněmovních voleb.

Sociální služby by mohly mít příští rok na svůj provoz, péči a fungování 56,9 miliardy korun. Je to o 1,3 miliardy korun víc než letos. Do dotací by mělo putovat 26,2 miliardy korun. Proti letošku by se částka tedy zvedla o 200 milionů korun. Zbytek by měli uhradit z příspěvků na péči a plateb klienti. Podrobnosti k financím pro sociální služby na příští rok představil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). O dotacích bude ještě jednat se zástupci asociace krajů.

Ukrajinští uprchlíci zaplatili letos v prvním pololetí na odvodech a některých daních patnáct miliard korun. Poskytnutá pomoc státu byla poloviční – činila 7,6 miliardy korun. Plyne to z údajů zveřejněných ministerstvem práce a sociálních věcí. Podle nich tyto příjmy začaly převyšovat výdaje od předloňského třetího čtvrtletí. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) ve čtvrtek sdělil, že nyní v Česku pracuje 169 tisíc lidí z Ukrajiny s dočasnou ochranou.

Učitelům se od ledna zvýší platové tarify o sedm procent. Asistentům pedagogů a dalším pedagogům s nižší odborností by se měly zvednout o pevnou částku dva tisíce korun. Dohodly se na tom školské odbory s ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN), uvedl jejich předák František Dobšík. Upřesnil, že dva tisíce korun navíc by měli dostat školští pracovníci do sedmé platové třídy, sedm procent pak od osmé platové třídy.

Vládní program na výstavbu nebo rekonstrukci nájemního bydlení zůstává pozastavený. Kvůli mimořádnému zájmu má příjem žádostí od července stopku. A to vadí opozici. Vyzývá proto kabinet, aby do projektu vložil víc peněz a umožnil jeho restart. Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN) říká, že na financích i znovuotevření této podpory je v kabinetu shoda. Na výstavbu bydlení s dostupnými nájmy je podle resortu v rozpočtu na příští rok garantováno 4,5 miliardy korun. A stejná částka má být k dispozici i v dalších letech.

Kvůli nedávnému narušení estonského vzdušného prostoru ruskými stíhačkami se prezident Petr Pavel nechal slyšet, že „Rusko zkouší, kam až může zajít“. Pokud by k podobným provokacím mělo docházet i nadále, je dle něj nutné přijmout i vojenské opatření – včetně možného sestřelu. Podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) a Pavly Pivoňky Vaňkové (STAN) by šlo o adekvátní reakci. Aleš Juchelka (ANO) v Otázkách Václava Moravce zdůraznil důležitost členství Česka v NATO. Poslankyně SPD Lucie Šafránková by počkala na vyšetření toho, zda stíhačky nenarušily alianční prostor omylem.

Nejnákladnějšími a časově nejnáročnějšími pracemi spojenými s loňskými povodněmi na Moravě budou zřejmě revitalizace toků řek uvnitř obcí, řekl po středečním jednání vlády ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyžádá si to podle něj zhruba deset miliard korun. Vláda se také zabývala třeba klimatickými cíli EU či vízovou povinností gruzínských diplomatů při cestách do České republiky.

Česká televize před volbami nabízí tematické debaty zástupců osmi uskupení s největším volebním potenciálem. V úterý 16. září přijali pozvání k debatě moderované Janou Peroutkovou na téma sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO), Marian Jurečka (SPOLU), Vojtěch Krňanský (Motoristé), Jana Maláčová (Stačilo!), Pavla Pivoňka Vaňková (STAN), Olga Richterová (Piráti), Lucie Šafránková (SPD) a Jiří Zimola (Přísaha).

Lidí nad osmdesát let bude v roce 2050 v Česku přes 900 tisíc, z toho třetina bude potřebovat intenzivní sociální služby nebo pobytová zařízení. Vychází to z predikce na úrovni krajů i okresů, kterou zpracovala ministerstva práce a zdravotnictví. Informace o tom, jaké kapacity sociálních služeb je potřeba do roku 2035 naplánovat, dostanou nyní kraje, pod které tyto kompetence spadají.

Platy politiků mají s příštím rokem vzrůst o pět procent, výdělky soudců a státních zástupců dokonce o více než třináct. Počítá s tím návrh státního rozpočtu. Řadovému poslanci tak například vzroste od ledna základní měsíční plat o pět a půl tisíce, a to bez náhrad a příplatků. Nový výpočet výdělků ústavních činitelů vyplývá ze zákona, který v březnu prosadila vládní koalice po přehlasování prezidentova veta. ANO a SPD navrhují platy politiků zmrazit.

Sněmovna kvůli obsáhlým vystoupením zástupců koalice i opozice schválila program schůze, která bude v nynějším volebním období zřejmě poslední, téměř po devíti hodinách od začátku zasedání. Nevyhověla žádnému z návrhů na doplnění programu schůze, který zahrnuje především schvalování dvou novel upravených Senátem. Poslanci o nich rozhodnou na základě dohody poslaneckých frakcí až ve středu, kdy bude schůze pokračovat od 09:00.

Důchodový účet se vrátí do plusových hodnot poprvé od roku 2019. Stát podle prvního návrhu státního rozpočtu na příští rok vybere na penze o deset miliard víc, než za ně vyplatí, spočítala Česká televize. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvádí několik důvodů: mzdy porostou rychleji než důchody, platí přísnější podmínky pro předčasné penze a nezaměstnanost zůstává nízká.

Vláda se s odbory nedohodla na zvýšení platů zaměstnanců veřejné sféry v příštím roce. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) jejich požadavky nejsou reálné. Předseda odborového svazu KOVO Roman Ďurčo poukázal na to, že státní zaměstnanci ještě nepokryli kumulovanou inflaci. Diskuzi v Událostech, komentářích, které se účastnili i místopředseda sněmovny Aleš Juchelka (ANO) a šéf Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj, moderovala Barbora Kroužková.

Průměrný starobní důchod se od ledna 2026 zvýší o 668 korun. Všechny starobní, invalidní a pozůstalostní penze se zvýší o 240 korun a k tomu se zvedne jejich zásluhový díl ještě o 2,6 procenta, oznámil ve čtvrtek ráno ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Dodal, že při pohledu na vývoj za posledních deset let stoupnou penze o více než 18 procent nad růst cen.

Důchodový účet byl koncem letošního července v minusu přes deset miliard korun, přitom loni touto dobou vykázal zhruba čtyřiatřicetimiliardový schodek. Vedle rostoucích výdělků a nízké nezaměstnanosti stojí podle vládních politiků za lepším výsledkem také změny v penzijním systému, které koalice prosadila. Opozice s nimi dlouhodobě nesouhlasí a chtěla by část úprav zrušit.

Rozhodnutí, na které čekají stovky tisíc lidí – růst platů státních zaměstnanců vláda podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) projedná příští týden. Ministerstvo práce navrhuje pět nebo sedm procent, odbory dlouhodobě žádají navýšení o desetinu. Odboráři i opozice kritizují, že se o platech rozhoduje pozdě. Podle Jurečky resort počítá s tím, že by nárůst byl rychlejší hlavně v nižších tarifních stupnicích než ve zbytku tabulek.

Stát zvýší od ledna minimální mzdu o 1600 korun měsíčně na 22 400 korun hrubého. České televizi částku vypočtenou podle nové prognózy ministerstva financí potvrdil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nejnižší možný výdělek na plný úvazek přesáhne 43 procent mzdy průměrné, což je nejvyšší podíl v české historii. Spolu s minimální mzdou vzrostou o téměř osm procent i nejnižší zaručené platy ve veřejné sféře.

Pomoc s bydlením bude moci získat víc lidí, kteří jsou v bytové nouzi. Podpůrná opatření budou pro domácnosti s příjmem pod 1,6násobku životního minima místo 1,43násobku. Navýšení příjmového limitu schválila vláda, oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Předpis reaguje na dodatečnou změnu, kterou do zákona o bydlení prosadili poslanci. Kvůli ní by podle podkladů k nařízení možnost získat podporu ztratila zhruba třetina lidí v bytové nouzi.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) uvítal, že prezident USA Donald Trump se snaží ruskou válku na Ukrajině zastavit. Problémem je dle Lipavského ruský imperialismus, nikoliv touha Ukrajiny po svobodě, napsal po summitu mezi Trumpem a ruským vládcem Vladimirem Putinem. USA a spojenci hledají cesty k míru, řekl k setkání premiér Petr Fiala (ODS). Podle místopředsedy sněmovny Karla Havlíčka (ANO) nešel od schůzky očekávat konec konfliktu.