Marian Jurečka strana 5 z 5

Do 20. srpna musí poprvé firmy nahlásit správě sociálního zabezpečení příjmy všech svých zaměstnanců pracujících na dohodu o provedení práce. Tuto povinnost musí zaměstnavatelé nově plnit pravidelně každý měsíc. Kvůli tomu přibyla agenda účetním.

Většina ministerstev podpořila plán resortu práce na zářijové zvýšení platů části státních zaměstnanců o deset procent, zjistila ČT ze zaslaných připomínek. V nich zároveň úřady ministra práce Mariana Jurečku (KDU-ČSL) upozorňují, že vláda zatím nenašla na růst výdělků kuchařek, školníků nebo úředníků potřebné miliardy. Ve hře jsou stále dvě varianty – růst tarifů o deset, nebo o sedm procent. Jednohlasně se ale zatím kabinet neshoduje ani na jedné, proti oběma je resort financí. Zvýšení platů vybraným profesím o desetinu schvalují hlavně ministři z KDU-ČSL, Starostové a Piráti.

Rozdíl mezi přáním ministrů, kolik peněz by chtěli dostat v příštím roce ze státního rozpočtu, a tím, kolik jim ve svém prvním návrhu nabízí ministerstvo financí, je značný. Například ministr vnitra by dostal dvacetkrát méně, než požaduje. Někteří pak mohou obdržet ještě méně než letos. Jistotu splněných základních požadavků má jen ministryně obrany.

Nezaměstnanost v Česku v červenci vzrostla na 3,8 procenta, v červnu i květnu činila 3,6 procenta. Lidí bez práce bylo ke konci července 283 011, oproti předchozímu měsíci o 10 327 více. Volných pracovních míst bylo osmý měsíc za sebou méně než zájemců o práci, oproti předchozímu měsíci jich ubylo 1526 na 262 026. Vyplývá to z údajů Úřadu práce ČR. Loni v červenci byla nezaměstnanost o tři desetiny procentního bodu nižší, tedy 3,5 procenta.

V koalici pokračuje debata o zdanění slazených nápojů. Se záměrem ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) uvalit na tento sortiment i spotřební daň souhlasí Starostové i Piráti. Podle Válka je možné změny stihnout prosadit ještě do konce volebního období. Třeba vládní lidovci jsou ale k návrhu zdrženlivější. Obě opoziční hnutí, ANO i SPD, pak už předem avizovala, že záměr nepodpoří.

Do konce prázdnin slibuje ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) definitivní dohodu v koalici na úpravách důchodové reformy. Poslanci se k debatě o změnách v penzích vrátí v září. Většina koaličních stran se kloní k návrhu demografů. Doporučují pomalejší zvyšování věku odchodu do důchodu, než představila vláda. Debatovat o úpravách důchodů chce Jurečka i s opozicÍ. Během srpna má v plánu schůzku s SPD. ANO společnou diskuzi odmítá.

Minimální mzda by podle odhadů vývoje průměrných mezd v následujících letech mohla podle ministerstva práce a sociálních věcí v příštím roce dosáhnout 20 600 korun měsíčně, v roce 2026 pak 22 100 korun. Nyní činí 18 900 měsíčně. Návrh na meziroční navýšení o 1700 korun podává ministerstvo do meziresortního připomínkového řízení. Při výpočtu vychází z dubnové predikce ministerstva financí, úpravu může ještě přinést srpnový odhad, který je podle zákona směrodatný.

Státní rozpočet v červenci skončil se schodkem 192,3 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Zhoršil se tak oproti červnovému deficitu 178,6 miliardy korun. Loni byl na konci července rozpočtový deficit 214,1 miliardy korun, tedy o téměř 22 miliard vyšší. Výsledek hospodaření státu za sedm měsíců je nejlepší od začátku pandemie covidu-19, zároveň je ale schodek pátý nejhlubší od vzniku Česka.

Vláda nakonec v letošním roce nezvýší platy policistů, hasičů a příslušníků vězeňské služby. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) přitom v lednu sliboval, že od října plánuje růst jejich výdělků o deset procent. Pro svůj plán však nakonec nevyjednal u koaličních partnerů podporu. Šéf resortu práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) pro ČT uvedl, že kabinet přidá bezpečnostním sborům nejdříve od 1. ledna příštího roku.

Prezident Petr Pavel dostal k posouzení jednu z úprav pracovních předpisů, kterou schválil Senát. Zaměstnanci by si díky ní mohli sami určit pracovní dobu. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce další změny zákoníku na vládě schválit ještě během prázdnin.

Dva miliony korun odmítá zaplatit pojišťovna pražské nemocnici za péči o lidi bez domova. Takové spory přitom nejsou ojedinělé. Pacienti totiž spadají na sociálně-zdravotní pomezí. V Poslanecké sněmovně je zákon, který by měl situaci zlepšit.

Moravia Steel má zájem o rychlé převzetí celé druhovýroby v Liberty Ostrava. Apeluje na její zaměstnance, aby zatím nepodávali výpovědi. Podle ministrů, kteří jednali se společností Moravia Steel, jejímž klíčovým podnikem jsou Třinecké železárny, je zachování druhovýroby v Liberty a podstatné části pracovních míst hlavním cílem. Podle šéfa resortu financí Zbyňka Stanjury (ODS) jsou i strategické plány pro prvovýrobu. Vláda by mohla na Liberty rozšířit program, ve kterém by se měla v Třineckých železárnách vyrábět takzvaná zelená ocel.

Minimální mzda se zřejmě zvýší do roku 2029 postupně na 47 procent průměrné mzdy. Nyní je na 41,1 procenta a od ledna vzrostla na 18 900 korun. Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce nejspíš budou od příštího roku zachovány jen ve veřejném sektoru, v soukromé sféře budou zrušeny. Počítá s tím vládní novela zákoníku práce, kterou ve čtvrtek schválil Senát. Normu nyní dostane k podpisu prezident. Horní komora se poté neshodla na podpoře požadavku svého petičního výboru na rovné podmínky pro zemědělce.

Důvodem pro veto rozpočtu na příští rok by podle prezidenta Petra Pavla bylo, kdyby v něm vláda ignorovala své stanovené priority. Za zásadní považuje také transparentnost, aby jednotlivé složky rozpočtu na příjmové či výdajové straně byly naprosto jasné a srozumitelné. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) následně prohlásil, že rozpočet bude vládní priority odrážet, způsob financování deficitu a státního dluhu zatím nezná.

Vládním kandidátem na příštího českého eurokomisaře je ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Kabinet ho vybral jednomyslně na středečním zasedání. Síkela podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) dlouhodobě prokazuje své kompetence a při českém předsednictví ukázal, že dokáže řešit problémy na evropské úrovni. S tím nesouhlasil místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Od případného eurokomisaře Síkely podle něj nelze očekávat „zásadnější změny“. O nominaci oba politici debatovali v Událostech, komentářích společně s předsedou odborové centrály Josefem Středulou.

Odborové svazy veřejného sektoru vyhlásily od středy stávkovou pohotovost, a to kvůli tomu, že zatím nemají s vládou dohodu na zvýšení platů pro letošek a příští rok. Požadují přidání do tarifů od září nejméně o deset procent pro všechny ve veřejné sféře, řekl šéf odborů státních orgánů a organizací Pavel Bednář. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) ČT řekl, že od září prosazuje desetiprocentní zvýšení platů pro zaměstnance v první platové tabulce. K připomínkám odeslal dvě varianty – první počítá s navýšením o sedm procent, druhá o zmiňovanou desetinu. Jeho plán ale nemá podporu celé koalice.

Odbory Liberty Ostrava vyzvaly vládu, aby zvážila rizika plynoucí z chystaného propouštění. Chtějí, ať insolvenční správce zastaví „tunelování firmy“. Zaměstnancům z prvovýroby Liberty Ostrava, kteří by měli být propuštěni, pomáhají přímo v areálu firmy mobilní týmy Úřadu práce a pracovníci Moravskoslezského paktu zaměstnanosti. Liberty oznámila plán na uzavření koksovny a hromadné propouštění v úterý. Z firmy by do konce ledna mělo odejít až dva tisíce šest set zaměstnanců.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) na vládě podpoří záměr navýšit platy ve veřejném sektoru od září až o deset procent. Řekl to po schůzce s prezidentem Petrem Pavlem. Růst by se měl podle návrhu ministerstva práce totiž dotknout i zaměstnanců ve školství, jako jsou kuchařky nebo školníci. Na příští rok pak chce Bek pro svůj resort desítky miliard navíc, kromě jiného i na stavbu škol.

Společnost Liberty podle informací České televize propustí do konce října přes 2000 zaměstnanců. Propouštění zasáhne především prvovýrobu a navázané profese. Firma odpoledne uvedla, že chce zavřít koksovnu a chystá se propouštět, nepotvrdila ale, kolika zaměstnanců se krok týká. Návrh na snížení počtu zaměstnanců zatím společnost předložila odborům. Podle těch by se mohlo propouštění týkat dokonce až 2600 lidí, z nichž 2300 by odešlo do listopadu.

Hutní společnost Liberty Ostrava, která v úterý oznámila, že se chystá propouštět, je ve vážných problémech od loňského podzimu. Od prosince, kdy společnost Tameh Czech zastavila huti dodávky energií, většina jejích provozů stojí. Převážná část z pěti tisíc zaměstnanců je od té doby doma a huť nemá peníze na mzdy. V dubnu 2024 věřitelé schválili restrukturalizační plán, restrukturalizace však nebyla úspěšná a společnost na sebe v červnu podala insolvenční návrh. Od 21. června je v úpadku a mzdy zaměstnancům vyplácí stát.

Vládu tento týden čeká poslední jednání před letní pauzou. Pak se kabinet sejde až ve druhé polovině srpna. Koalice má přitom ještě do konce roku řadu plánů, chce dokončit projednávání důchodové reformy nebo prosadit změnu systému dávek. Za prioritu považuje také dojednání korespondenční volby. Zatímco o penzijním systému už jedná sněmovna, sjednocení dávek teprve čeká na debatu uvnitř kabinetu. Na řadě změn se vláda neshodne s opozicí, což může jejich prosazování výrazně prodloužit.

Část vládních poslanců chce i bez dohody v koalici navrhnout zdanění tichého vína. České televizi to řekla předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, jejíž strana toto zvažuje. Některé z vládních stran ale zavedení takové daně dál odmítají, stejně jako i opozice.

Europoslanci na plenárním zasedání ve Štrasburku ve čtvrtek v tajné volbě rozhodli, že předsedkyní Evropské komise bude na dalších pět let opět Ursula von der Leyenová. Získala 401 hlasů. Evropský parlament má 720 členů, ke znovuzvolení tak potřebovala nejméně 361 hlasů. Proti setrvání von der Leyenové ve funkci se vyslovilo 284 europoslanců, patnáct se jich zdrželo hlasování. Sedm hlasů bylo neplatných.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce do konce srpna předložit vládě takzvanou flexibilní novelu zákoníku práce a návrh revize dávkového systému. Uvedl to po setkání s prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě. Změny podle něj zjednoduší systém rozdělování dávek a zároveň víc motivují žadatele.