Marian Jurečka strana 3 z 5

Prezident Petr Pavel má za sebou první rok ve funkci. V exkluzivním rozhovoru pro ČT řekl, že se chce dál soustředit na priority, které si na začátku určil, tedy na funkční Ústavní soud, dobrou komunikaci s dalšími ústavními činiteli nebo na prozápadní zahraniční politiku. Zároveň také nevyloučil, že se za necelé čtyři roky pokusí mandát obhájit. Petr Pavel také prozradil, že po jednání s vládou a opozicí vidí možnost, že by se strany mohly shodnout na důchodové reformě. Prezident také opět podpořil zavedení eura v Česku. Rozhovor s prezidentem a první dámou vedl Michal Kubal.

Poslanci mají za sebou 94. schůzi. Ukončili ji poté, co dokončili první čtení návrhu na zvýšení ústavní ochrany vody. Druhým čtením předtím prošla novela zákona o sociálních službách, ve sněmovně ji tedy čeká už jen závěrečné schvalování. Novela především zvýší příspěvky na péči. Opozice k ní však má výhrady, kritizuje například to, že by se neměl zvýšit příspěvek lidem s nejnižším stupněm závislosti. Protože je pátek, měli poslanci také příležitost završit schvalování některých předpisů. Využili toho v případě zákona o Státním fondu podpory investic, jehož novela má zjednodušit čerpání peněz z něj, a zejména usnadnit jejich využití k stavbě dostupného nájemního bydlení. Zákon také podobu dostupného nájemního bydlení jasně vymezuje.

Pokud se neprotestuje, o problémech zemědělců se nemluví, poznamenal ke čtvrtečnímu protestu farmářů prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. To je podle něj hlavním důvodem, proč traktory opět vyjely do ulic. „Je nám líto, jestli působíme Pražanům potíže, nicméně my je zažíváme od vlády,“ podotkl. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) si je kabinet problémů farmářů vědom, prohlášení o tom, že nebyla naplněna jejich očekávání podpory, ho mrzí. Premiér Petr Fiala (ODS) protest označil za vydírání, kabinet podle něj tlaku ustupovat nebude.

Prezident Petr Pavel chce najít prostor pro společné jednání vlády a opozice o reformě penzí. Považuje ji za zásadní. O podobě schůzky se jedná, termín zatím není stanoven. Po úterním jednání hlavy státu s politiky opozičního hnutí ANO to řekla prezidentova mluvčí Eva Hromádková. Podle šéfky poslanců ANO Aleny Schillerové prezident přislíbil, že se pokusí požádat premiéra Petra Fialu (ODS), aby vláda zatím o návrhu důchodové novely s reformními úpravami nejednala a nejdřív ještě hledala shodu s opozicí.

Josef Středula přišel o pravomoci předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Dočasně jsou řízením největší odborové centrály pověřeni místopředsedové, a to do mimořádného sněmu na konci března. Rada odborové centrály o tom rozhodla na mimořádném jednání kvůli informacím Blesku ohledně Středulova neplacení členských příspěvků v odborové organizaci KOVO.

Dřív do penze až o pět let by mohlo jít asi 120 tisíc lidí s náročnou profesí, kde je fyzická zátěž, silné vibrace, chlad či teplo, uvedl na tiskové konferenci ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Dodal, že na připravené novele reformy penzí spolupracoval s ministerstvem zdravotnictví. Novela penzí počítá také například s pokračováním zvyšování důchodového věku nad 65 let podle prodlužování života, s nižším výpočtem nových penzí, se zavedením minimálního důchodu ve výši dvaceti procent průměrné mzdy a s dalšími opatřeními.

Část ministrů chce pro své resorty víc peněz. Na mimořádné jednání vlády o změnách v letošním státním rozpočtu přišli s požadavky na přidání šéfové školství, vnitra i místního rozvoje. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) připustil, že změny rozpočtu připadají v úvahu, avšak jeho strana i koaliční TOP 09 trvají na tom, že je nezbytné dodržet plánovaný schodek.

Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil zvažuje, že ve funkci skončí. Odejít by chtěl ještě letos. Hovoří o únavě i nespokojenosti s fungováním státní správy. Skončí-li, bude to zhruba po dvou letech, protidrogovým koordinátorem se stal v únoru 2022. Tehdy se ovšem do funkce vrátil – koordinátorem byl Vobořil již v minulém desetiletí.

Pro SPD je dle místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Lucie Šafránkové nepřijatelné zvyšování věku odchodu do penze nad 65 let i zpomalování nově přiznaných důchodů od roku 2026. Zvyšování věku odchodu do penze podle ní povede k tomu, že více lidí bude využívat předčasných důchodů či krátkodobých pracovních neschopností. „Ve finále nás to může stát ještě více peněz,“ prohlásila v pořadu Události, komentáře. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) argumentoval tím, že lidé se dožívají vyššího věku, rodí se méně dětí a mladí přicházejí na trh práce později. Ministr si ale prý uvědomuje, že někteří lidé nevydrží pracovat až do 65 let, proto zavádí nástroj náročných profesí. Detaily chce představit ve čtvrtek.

Navrhovaný zákon s reformními změnami penzí by vláda mohla projednávat za čtyři či pět týdnů, řekl novinářům po svém středečním jednání s prezidentem Petrem Pavlem ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Uvedl, že prezidentovu podporu důchodové reformy vnímá dlouhodobě. Šéf resortu práce je přesvědčen o tom, že se penzijní novela stihne přijmout a začne platit v plánovaných termínech, tedy část už od příštího roku. Prezident by měl příští týden o chystaných opatřeních debatovat se zástupci opozičního hnutí ANO.

Opoziční poslanec Aleš Juchelka (ANO) je přesvědčený o tom, že jsou nutné změny důchodového systému. Důležité jsou podle něj aspekty jako demografie a kolik se do systému přispívá peněz. Juchelka v Interview ČT24 zároveň zkritizoval ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku (KDU-ČSL) za nesystémové kroky, podle něj chybí analýza jejich dopadů na důchodový systém.

Vláda si bude muset půjčit v letošním roce 50 miliard korun na výplatu penzí. Oproti loňsku je částka o 23 miliard korun vyšší, zjistila Česká televize z návrhu letošního rozpočtu a z nových dat resortu financí. Vládní koalice považuje důchodový systém za neudržitelný, plánuje proto zavést výrazné změny. Proti jsou obě opoziční hnutí. Prezident Petr Pavel chce s oběma skupinami o chystané reformě jednat.

Soudní dvůr Evropské unie snížil zhruba o 470 milionů korun více než miliardovou pokutu, kterou Evropská komise uložila českému ministerstvu zemědělství za chyby v dotacích po kontrole v roce 2017. O rozhodnutí tribunálu informoval web iRozhlas.cz. I přes snížení sankce se ministerstvo hodlá pokutě bránit podáním kasační stížnosti.

Ministerstva práce a zdravotnictví uzavřela výčet náročných profesí, ze kterých bude možné odcházet do důchodu dříve s nesníženou penzí. Podrobnosti ale resorty ještě zveřejnit nechtějí. Jejich experti ve čtvrtek o této úpravě důchodové novely jednali s odboráři a zaměstnavateli.

Prezident Petr Pavel chystá na přelom února a března jednání o důchodové reformě s vládou i opozicí, zjistila ČT. Hlava státu chce, aby důležitý zákon, který má ovlivnit podobu penzijního systému na dlouhá léta dopředu, získal v parlamentu širší podporu. S opozicí chtějí o důchodové reformě znovu mluvit i zástupci koalice. ANO a SPD avizují, že s vládou jednat budou. Klíčové body reformy, jako je další postupný růst věku odchodu do důchodu i po roce 2030 nebo méně výhodný výpočet nových penzí, ale zatím odmítají. Požadují třeba, aby lidé z náročných profesí mohli chodit do důchodu dříve bez krácení penze. O tom teď diskutuje i koalice.

Už brzy by mohlo být jasnější, které náročné profese by mohly jít dříve do důchodu. Ve čtvrtek se setkají zástupci ministerstev práce a zdravotnictví se zaměstnavateli a odbory. Vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) by chtěl, aby se návrh projednal s chystanou důchodovou reformou.

Česko by mohlo letos splnit tři ze čtyř maastrichtských kritérií, která posuzují, zda by země obstála v eurozóně. V posledních letech jich Česko plnilo minimum a podmínky se často zmiňují v debatách o přijetí eura. Vysvětlujeme, v čem kritéria spočívají.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) představil zamýšlené zvýšení příspěvků na péči. Podle resortu se na návrhu po sérii jednání shodli politici koalice. Navýšení se bude lišit podle stupně závislosti. Nejvíc podle ministra dostanou přidáno ti, kteří jsou ve čtvrtém stupni a v domácí péči, celkem půjde o 7800 korun navíc. Nejnižší stupeň by se navyšovat neměl. Výdaje by ročně měly vzrůst zhruba o sedm miliard korun. Národní rada osob se zdravotním postižením (NRZP) návrh kritizuje, chce jednat o úpravě.

Nezaměstnanost v Česku letos v lednu vzrostla na čtyři procenta z prosincových 3,7 procenta. Je tak nyní nejvyšší za téměř tři roky, od dubna roku 2021. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Úřad práce ČR. Uchazečů o práci bylo ke konci ledna 295 546. Bylo jich tak stejně jako loni v prosinci více než volných míst, kterých úřad evidoval 266 783.

Ministerstvo práce připravuje reformu sociálních dávek. Má přinést jejich jednodušší vyřizování, lepší zacílení podpory a zastavení zneužívání systému. Mimo jiné má také vzniknout nová dávka státní sociální pomoci, která spojí do jedné podpory čtyři současné.

Jednodušší vyřizování, lepší zacílení podpory a také zastavení zneužívání systému má přinést reforma sociálních dávek, kterou představil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Resort podle něj chystá spojení čtyř dávek do jedné – dvou dávek na bydlení, na živobytí a přídavku na dítě. Podávat by se měla jedna žádost. Kvůli nároku na pomoc od státu by se měl vedle příjmu žadatelů víc posuzovat i jejich majetek. Podmínkou pro získání peněz by měla být práce nebo její hledání. Změny by mohly začít platit od příštího roku.

Penzijní účet je v rekordním deficitu. Ministr financí očekává, že za loňský rok skončilo hospodaření důchodového systému asi 70 miliard korun v minusu. Podle Zbyňka Stanjury (ODS) to jen podtrhuje nutnost změn. Přesná čísla zveřejní jeho úřad příští týden. Ministerstvo práce chce postupně zavádět pomalejší růst důchodů.

Slevu na pojistném za zkrácené úvazky uplatnilo za loňský rok přes jedenadvacet tisíc zaměstnavatelů na víc než osmdesát tisíc svých zaměstnanců pracujících v tomto režimu. Nejčastěji na zkrácený pracovní úvazek od osmi do třiceti hodin týdně pracují lidé starší pětapadesáti let, lidé do jedenadvaceti let a také rodiče malých dětí.

Česko má to nejhorší za sebou, prohlásil v Událostech, komentářích ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj přichází období stability a předvídatelnosti, kdy reálné mzdy porostou, úrokové sazby poklesnou a ekonomika ožije. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula to tak optimisticky nevidí. Čechům se podle něj žije špatně, poslední dva roky jsou „katastrofické“. Situaci navíc zhorší konsolidační balíček, míní.