Marian Jurečka strana 3 z 5

Ministerstvo zemědělství (MZe) začne vymáhat dotace poskytnuté Agrofertu v období, kdy byl koncový vlastník tohoto holdingu Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů, napsal na síti X ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Upozornily na to také Seznam Zprávy. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský reagoval, že společnost pro jakékoliv vrácení dotací nevidí důvod a jedná se prý o předvolební kampaň. Babiš pro ČTK sdělil, že Výborný od nástupu do vlády zneužívá svou funkci a úředníky k politickému boji a chce se zviditelnit před volbami.

Uvnitř vládní koalice trvá spor o růst platů státních zaměstnanců. Ministerstvo práce navrhlo dvě základní varianty, z nichž se má vybrat: od příštího roku zvýšit tarify buď o pět, nebo o sedm procent. Ministerstvo financí obě odmítá. Rozhodnutí má padnout několik týdnů před říjnovými parlamentními volbami. Sněmovní opozice soudí, že kabinet by měl peníze přidat ještě letos, a to těm státním zaměstnancům, jejichž platy se v uplynulých letech reálně nejvíce propadly. Odbory nevylučují protestní akce.

Bez pomoci blízkých nebo placené péče se neobejdou, často přitom tito lidé řeší potíže s přiznáním či výší příspěvku na její zajištění. Krajské soudy už projednávaly dvanáct žalob proti rozhodnutí ministerstva, v sedmi z nich pacienti vyhráli. Soud zrušil rozhodnutí posudkové komise a případ vrátil zpět. Podle resortu by měl efektivnější a spravedlivější postup přinést nový zákon, který převede agendu z Úřadu práce do gesce České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Nezaměstnanost v tuzemsku v červenci stoupla na 4,4 procenta z červnových 4,2 procenta. Bez práce bylo ke konci uplynulého měsíce 329 501 lidí, o 14 036 více než v červnu. Současně ale o zhruba tři tisíce ubylo volných pracovních míst, pracovní úřady jich evidovaly v první polovině prázdnin 95 553. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Úřad práce ČR. Podle něj je za nárůstem nezaměstnanosti to, že firmy o prázdninách méně nabírají a na pracovní trh se také postupně dostávají absolventi škol.

Stát mohl za roky 2019 až 2022 přijít kvůli nelegálnímu zaměstnávání asi o 92 miliard korun. Odpovědné úřady, které mají nelegální zaměstnávání na starosti, si včas nepředávaly potřebné údaje a nedoměřovaly pojistné zaměstnavatelům, kteří dostali pokutu za nelegální zaměstnávání cizinců, podotkl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) k výsledkům kontroly zabezpečení úhrady daní a odvodů z nelegálního zaměstnávání v letech 2019 až 2023. Resort financí se závěry, které se k němu vztahují, nesouhlasí.

Už jen do čtvrtka můžou lidé žádat o vyšší příspěvek na bydlení, pokud se jim v druhém čtvrtletí snížily příjmy nebo naopak zvýšily náklady na bydlení. Jak upozorňuje ombudsman, později už se podpora přehodnocovat nebude. Od října ji totiž nahradí nová. Všichni současní příjemci budou dávku čerpat do konce roku.

Žádat o dávky na pobočkách pošty bude zřejmě možné na více místech. Už teď jich existují stovky. Rozhodnout o rozšíření systému má ministerstvo práce a sociálních věcí na podzim, kdy začne fungovat takzvaná superdávka, která spojí několik podpor do jedné. Resort pak vyhodnotí, kolik lidí si žádá on-line a kolik na pobočkách Úřadu práce nebo České pošty. Opozice je však k samotnému zavedení superdávky skeptická, podle jejích zástupců totiž stále není připravená v digitální podobě.

Azylová a migrační pravidla pravděpodobně čeká zpřísnění. Senát schválil novelu, jejímž cílem je podle předkladatelů z řad koaličních poslanců zlepšení přehledu o pohybu a pobytu žadatelů o azyl a migrantů. Horní komora podpořila také koaliční návrh zákona, podle kterého zaměstnavatelé pravděpodobně budou muset od ledna příštího roku přispívat do spoření na stáří pracovníkům v části náročných profesí z takzvané třetí kategorie rizika. Senátoři odsouhlasili i jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, které má nahradit až 25 současných formulářů.

Stát v příštím roce po sedmi letech vybere na důchody víc peněz, než na nich vyplatí penzistům. Přebytek na důchodovém účtu by měl včetně výdajů na správu dosáhnout osmi až deseti miliard korun. Pro ČT to uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). V letošním roce přitom bude penzijní účet zhruba ve třináctimiliardovém minusu.

Dětské skupiny a předškolní vzdělávání obecně nejsou jen o „hlídání“ malých dětí, ale také pilíři, na kterých lze stavět po zbytek života, shodují se odborníci. Česko však stále patří k zemím s nejhorší dostupností dětských zařízení. Situaci mají pomoci zlepšit dotace ministerstva práce a sociálních věcí, které nyní putují obcím na zřízení dětských skupin. Obce totiž od roku 2026 čeká nová povinnost – zajistit péči o tříleté děti, pokud je nepřijme mateřská školka.

Zástupci vlády a odborů se nedohodli na tom, jak by v příštím roce měly růst platy ve veřejném sektoru. Zajedno jsou ale v otázce postupného zrušení první platové tabulky. Podle předsedy Odborového svazu státních orgánů a organizací Pavla Bednáře nelze do samospráv či státní správy kvůli nízkým platům nabrat nové zaměstnance. Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj říká, že platy by měly kopírovat růst v soukromém sektoru. Česko podle něj zůstává zemí nízkých nákladů.

Zaměstnavatelé a odbory podporují snahu vlády o změnu systému obchodování s emisními povolenkami ETS 2. Žádají ucelenou analýzu dopadů jejich zavedení. Prosazují také to, aby se evropské dotace po roce 2027 zacílily do několika málo oblastí a využily na strategické projekty, řekli po čtvrtečním jednání tripartity šéf Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj a předák ČMKOS Josef Středula. Dohodnout se nepodařilo na růstu platů ve veřejném sektoru.

Ústavní soud zamítl návrh poslanců ANO na zrušení důchodové reformy. Zákon kromě jiného postupně posouvá věkovou hranici pro odchod do penze. ANO mělo výhrady k obsahu zákona i k proceduře schvalování reformy. Podle ÚS projednávání zákona dostatečně vyvažovalo práva většiny a menšiny. Většina musí mít právo vládnout a menšina vyjádřit svůj názor, což bylo naplněno, řekl soudce zpravodaj Jiří Přibáň.

Lidé, kteří pobírají starobní, invalidní či pozůstalostní důchod, už nebudou informace o jeho navýšení dostávat poštou. Místo dopisu najdou údaje o valorizaci své penze na portálu České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) po přihlášení či ve své datové schránce, pokud ji mají. Kdyby dál stáli o zasílání dopisu, budou o něj muset úřad požádat, a to do konce září. Osoby pod 70 let pak budou muset poštovné také uhradit.

Zvýšení důchodů plně kompenzuje zdražování, protože se valorizuje o inflační nárůst, řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v debatě o výši penzí a jejich růstu. Podle místopředsedy Poslanecké sněmovny Aleše Juchelky (ANO) je ale zároveň nárůst jen o jednu třetinu růstu reálných mezd nedostačující, dříve šlo o polovinu. V Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou hosté hovořili také o důchodové reformě a nezaměstnanosti.

Vyšetřování pátečního rozsáhlého výpadku elektřiny v Česku bude trvat několik týdnů. Kromě provozovatele přenosové soustavy ČEPS a distributorů se do něj zapojí také další experti, například z Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E) nebo odborníci na posouzení konkrétní techniky. ČEPS také kvůli prevenci chystá kontrolu termovizí vybraných elektrických vedení, informovala v pondělí mluvčí ČEPSu Hana Klímová. Část podnikatelů žádá po vládě kompenzace škod, které jim kvůli události vznikly.

Po zrušení takzvané karenční doby přibylo lidí na nemocenské, většina politiků ji ale obnovovat nechce. Už šest let zase zaměstnanci dostávají náhradu mzdy i za první tři dny choroby. Statistiky ale zpočátku ovlivňovala covidová pandemie.

Průměrný důchod vzroste v lednu zhruba o 650 korun měsíčně. Vyplývá to z nových dat Národní rozpočtové rady, která získala Česká televize. Průměrná penze by tak na začátku příštího roku vystoupala na 21 700 korun. Podobným odhadem disponuje i ministerstvo práce, přesný návrh lednového zvyšování důchodů bude mít šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL) hotový v září. Zohlední inflaci mezi loňským červencem a letošním červnem.

Zaměstnavatelům by mohlo od příštího roku ulevit od papírování nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů. Budou v něm elektronicky přímo České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) zasílat informace o zaměstnancích a jejich výdělcích. Návrh zákona schválila sněmovna, která v doprovodné novele podpořila i růst části příspěvků na péči pro lidi s postižením. Poslanci rovněž odsouhlasili zpřísnění azylových a migračních pravidel. Šlo o jejich poslední schůzi před letní pauzou.

Mezi priority, které chce vláda Petra Fialy (ODS) prosadit do konce svého mandátu, patří příprava státního rozpočtu na příští rok, zavedení jednotného měsíčního hlášení pro zaměstnavatele či zpřísnění azylového zákona. Kabinet, který v uplynulém týdnu už počtvrté ustál hlasování o nedůvěře, se chce soustředit i na zákony vrácené Senátem. Ve sněmovně proto bude podle její předsedkyně Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) spoléhat na mimořádné schůze.

Vládní většina uhájila před Ústavním soudem novelu, která zpřísnila podmínky předčasných důchodů. Návrh ANO na zrušení novely soudci zamítli. Napadený předpis také zpomalil valorizace. Cílem bylo zbrzdit zadlužování a růst výdajů. Soud se vyjádřil také k údajnému omezení diskuze ve sněmovně při projednávání předlohy. Podle instituce vládní většina porušila jednací řád odůvodněně, měla by tak však činit jen v krajních situacích, kdy čelí obstrukcím menšiny. Soud zároveň vyzval k jeho reformě.

Koalice bude při hlasování o jedné z posledních vládních priorit – zavedení jednotného měsíčního hlášení – nejednotná. Předmětem sporu jsou úpravy načtené ODS před druhým čtením, které by osvobodily od daně mimo jiné bitcoinové miliardáře. Strana tak učinila bez předchozí konzultace s ostatními. Opozice změny spojuje s bitcoinovou kauzou, kvůli níž rezignoval exministr spravedlnosti Pavel Blažek (za ODS).

Vládní strany se neshodnou na tom, kolik mají pobírat lidé odkázaní na pomoc druhých. Lidovci navrhují, aby se dva nejnižší stupně podpory zvýšily. Záměr podporují i Starostové. ODS a TOP 09 se zvýšením nesouhlasí. Ročně by výdaje stouply o 1,4 miliardy korun, a to je podle nich pro státní rozpočet moc.

Zaměstnavatelé zřejmě budou muset od ledna přispívat do spoření na stáří pracovníkům z části takzvané třetí kategorie rizika. Zákon schválila sněmovna. Poslanci rovněž schválili, že Česká pošta nebo jiný držitel poštovní licence zřejmě bude moci získat od státu na úhradu nákladů na základní služby o půl miliardy víc než dosud. Přerušeno ale bylo závěrečné schvalování novely o rozšíření pravomoci obcí.