Průmysl strana 2 z 5

Na zvyšování výdajů na obranu na tři procenta HDP by se měli shodnout politici a pak lze hledat cestu k dosažení, uvedla v 90’ ČT24 ekonomka a členka Národní ekonomické rady vlády Helena Horská. Hlavní ekonom Deloitte a poradce prezidenta David Marek zmínil, že otázka nestojí na tom, jestli si to může Česko dovolit. Ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiří Hynek míní, že se prostředky musí plánovat dlouhodobě. Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý zmínil, že právě čas a finance jsou dva vstupy, které by měly být dodrženy, v minulosti tomu tak podle něj ale nebylo.

Evropská komise (EK) představila plán na podporu konkurenceschopnosti evropského průmyslu, který zahrnuje vynaložení 100 miliard eur (asi 2,5 bilionu korun) na rozvoj ekologicky šetrné výroby. Součástí této Dohody o čistém průmyslu jsou například i opatření na podporu poptávky po ekologicky šetrných produktech vyrobených v EU či zjednodušení pravidel pro státní pomoc. Premiér Petr Fiala (ODS) dohodu kritizuje za její protichůdné trendy. EK také navrhla rozsáhlé změny unijních pravidel týkajících se životního prostředí.

Premiér Petr Fiala a ministryně obrany Jana Černochová (oba ODS) jednali se zástupci obranného průmyslu. Po setkání Fiala sdělil, že investice do obrany jsou dobře vynaložené peníze, přispívají dle něj i k inovacím. Předseda vlády v pondělí uvedl, že je potřeba zásadně navýšit výdaje na obranu, a to na minimálně tři procenta HDP během několika dalších let. Černochová v úterý na velitelském shromáždění sdělila, že resort obrany má na příští rok připravené projekty až za 2,3 procenta HDP, dále by pak měl nárůst pokračovat rok od roku.

Korejská společnost KHNP nadále počítá s šedesátiprocentní účastí českých dodavatelů na výstavbě nových jaderných bloků v Dukovanech. České firmy by na tento podíl měly dosáhnout do roku 2039, kdy by měly být dokončeny oba připravované reaktory. Na Česko-korejské konferenci k jadernému průmyslu to v úterý uvedli zástupci korejské firmy. Představitelé českého průmyslu v minulých týdnech vyjádřili obavy o dosažení tohoto cíle, protože dosud nejsou závazné smlouvy o spolupráci.

Nákladní vůz Tatra 815 se za více než čtyřicet let výroby zařadil mezi automobilové legendy. Řada 815 se stala nejdéle vyráběnou modelovou řadou kopřivnické automobilky a díky své univerzálnosti dosáhla širokého uplatnění mezi civilními odběrateli i armádou. Tatra vyrobila celkem 158 065 kusů všech provedení této řady. Její výroba teď končí, v úterý se v Kopřivnici koná rozloučení s posledním vyrobeným vozem Tatra 815-2 Terra, určeném pro službu u hasičů.

Čína dominuje trhu s humanoidními roboty. Tyto stroje už se nasazují i do průmyslu, zejména do výroby elektromobilů a do jejich servisu. Nahradit člověka v oborech, kde je zapotřebí větší kreativita, ale bude zřejmě trvat ještě dlouhou dobu.

Žádné závazné dohody mezi českými firmami a korejskou společností KHNP, preferovaným dodavatelem nových jaderných bloků v Dukovanech, dosud uzavřeny nebyly. Uvedl to prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza. Varoval, že účast českých firem na projektu může být velmi omezená. Šéf KHNP Whang Joo-ho v rozhovoru pro ČT na začátku roku uvedl, že předpokládá zapojení českého průmyslu do dostavby Dukovan ve „značné míře“. Deklarovaných šedesát procent dle něj platí, nebude to však hned od začátku.

Hlavní reakcí Evropské unie po oznámení cel na ocel a hliník ze strany nové americké vlády prezidenta Donalda Trumpa by měla být snaha jednat, shodli se v Událostech, komentářích ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) a místopředseda Poslanecké sněmovny Aleš Juchelka (ANO). Jurečka míní, že by EU mohla snížit některá vlastní cla na zboží z USA, aby protistraně vyšla vstříc. Juchelka má za to, že EU měla jednání s USA o obchodních vztazích zahájit dříve a že je již „malinko pozdě“.

Ruská agrese stále silněji dopadá na ukrajinské hospodářství. Kromě masivních škod po bombardování totiž začínají v mnoha oborech chybět muži – stovky tisíc odešly na frontu, jiní do zahraničí. Nejvíce je to znát v průmyslu, dopravě nebo zemědělství. Zaměstnavatelé se začínají ohlížet po ženách. Jen vloni jich technickými rekvalifikacemi prošlo 44 tisíc. V Kyjevské oblasti natáčela zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová.

Cla na dovoz hliníku a oceli do Spojených států, jejichž zavedení oznámil americký prezident Donald Trump, mohou ovlivnit i Česko. Jejich přímý dopad by ale podle Svazu průmyslu a dopravy (SP) měl být nižší než v roce 2018, kdy tehdejší Trumpova administrativa uvalila cla na ocel a hliník. Podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) zatím nelze dopady amerických cel na český průmysl přesně vyhodnotit. Podle ekonomů nebudou mít pro Česko zásadní makroekonomické důsledky, varují ale před budoucími dopady.

Průmyslová výroba v Česku loni meziročně klesla o 1,4 procenta. Snížila se druhý rok po sobě, v roce 2023 zaznamenala pokles o 0,8 procenta. Druhý rok po sobě loni kleslo i stavebnictví, meziročně o 2,4 procenta. Přispělo k tomu zejména pozemní stavitelství, tedy stavby budov. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Evropská unie je prý připravena na tvrdá jednání s USA a bude chránit své zájmy ohledně možných cel. Výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl ale tvrdí, že dopad na automobilový průmysl je už teď velmi negativní. Generální ředitel PBS Group vyrábějící proudové motory Petr Kádner připomíná, že Trumpova administrativa své záměry neskrývala, podle ekonoma Jana Švejnara si je Trump vědom důležitosti spojenectví s Evropou.

Na stavbě nových jaderných bloků v Dukovanech by se mohla podílet americká firma Westinghouse. České televizi to řekl Jooho Whang, výkonný ředitel jihokorejské KHNP, která tendr vyhrála. Do podpisu smlouvy největší zakázky v dějinách státu zbývají dva měsíce. ČEZ, vláda i KHNP věří, že se tak stihne do konce března, a to i přes nestabilní politickou situaci v Jižní Koreji a spory, které tendr provází. Celý rozhovor se šéfem KHNP odvysílá ČT24 v sobotu v 15:15.

Řada českých podniků po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu už předpokládá, že dojde k uvalení nových cel, případně zvýšení těch aktuálně platných. Pro evropskou ekonomiku by to podle nich byl problém. Některé firmy pak přiznávají, že by v takovém případě přemístily výrobu právě do Spojených států.

Polský nábytkářský sektor, jeden z největších na celém světě, čelí hluboké krizi. Jen vloni ho muselo opustit dvacet tisíc zaměstnanců. Na vině jsou vysoký kurz zlotého, ceny energií, ale také obcházení evropských sankcí ze strany ruských firem.

Permafrostu se dříve říkalo věčně zmrzlá půda. Rychlost klimatických změn v posledních desetiletích ale prokázala, že věčnost je v tomto případě velmi diskutabilní. A nyní už vědci mapují dopady, které tání permafrostu má přímo na komunity, které žijí v příslušných oblastech.

České energetické zdroje loni vyprodukovaly 68,7 terawatthodiny elektřiny, což je meziročně o čtyři procenta méně. Důvodem tohoto trendu je především nižší produkce uhelných elektráren, vyplývá ze zprávy oborových webů oEnergetice.cz a Ušetřeno.cz za rok 2024. Loňská výroba byla podle propočtů ČTK nejnižší přibližně od roku 2001.

Nezaměstnanost v Česku v prosinci vzrostla na 4,1 procenta z listopadových 3,9 procenta. Práci si hledalo 306 478 lidí, zhruba o šestnáct tisíc více než o měsíc dříve. Snížil se zároveň počet volných míst, která zaměstnavatelé nabízeli. Ubylo jich asi o devět tisíc na 246 573, vyplývá z údajů Úřadu práce. V prosinci 2023 byla nezaměstnanost v Česku nižší, činila 3,7 procenta.

Až osm hodin denně nově trvají odstávky elektřiny v separatistickém moldavském regionu Podněstří. Odtrženecké území navázané na Moskvu nedostává od začátku roku ruský plyn, kvůli čemuž zápasí s energetickou i humanitární krizí. Představitelé mezinárodně neuznané republiky ve středu přiznali, že i při maximálním šetření jim plyn v zásobnících vystačí pouze 24 dní. Separatisté vinu svalují na vlády Moldavska a Ukrajiny, ty ale viní Kreml.

Loňský rok byl v Indii nejteplejším od roku 1901, oznámil indický meteorologický úřad, podle něhož roční průměrná teplota v roce 2024 byla v zemi o 0,65 stupně Celsia nad dlouhodobým průměrem. Také čínská meteorologická data ukazují, že loňský rok byl v Číně nejteplejším od doby, kdy úřady před více než šesti desetiletími začaly vést srovnatelné záznamy.

Tuzemští výrobci autobusů hlásí, že je o jejich stroje zájem – a to včetně těch elektrických. Aktuálně sice zažívají mírný pokles odbytu, do budoucna ale považují své vyhlídky za slušné. Většina produkce míří do zahraničí, oproti loňsku se ale zvedl i domácí odbyt.

Ačkoliv má Írán jedny z největších zásob zemního plynu a ropy na světě, ocitl se v poslední době v energetické nouzi. Vládní úřady jsou zavřené nebo fungují pouze omezeně, školy se uchýlily k dálkové výuce a průmyslové podniky přišly o dodávky elektřiny, následkem čehož se téměř zastavila výroba, napsal deník The New York Times (NYT), podle kterého prezident Masúd Pezeškján varoval, že problém dosáhl kritického bodu.

Společnost Pražská teplárenská od příštího roku zvýší ceny tepla pro domácnosti o zhruba osm procent. Zdražení začne platit 1. ledna. Jeho důvodem je dle firmy růst cen paliv a emisních povolenek a také nákladů na provoz. Zdražovat budou i další teplárny v Česku.

Česká republika bude v EU usilovat o odklad a úpravu nového systému emisních povolenek ETS 2 minimálně na rok 2028. Podle současných plánů by systém, který má obchodování s povolenkami rozšířit například i na silniční dopravu nebo vytápění budov, měl platit od roku 2027. Česká vláda bude chtít odklad využít k úpravě systému s cílem zajistit silnější ochranu proti prudkému růstu cen energií, uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Vláda odmítne i plán Evropské komise na zpomalení změn klimatu.