Průmysl strana 5 z 5

Nový prezident Svazů průmyslu a dopravy Jan Rafaj v rozhovoru pro Interview ČT24 sdělil, že Česku chybí odvaha dělat reformní změny. Země se podle něj musí posunout do ekonomiky s vyšší přidanou hodnotou a vyjednat si v Bruselu konkrétní pozici v zelené transformaci. Mezi problémy průmyslu řadí inflaci, ceny energií, ale i trh práce. Když byla česká delegace v Tchaj-wanu, doslechla se prý, že Česko je „nedobytné království“, vzpomíná Rafaj.

Valná hromada Svazu průmyslu a dopravy ČR v úterý zvolila novým prezidentem na období 2023 až 2027 dosavadního viceprezidenta Jana Rafaje. Ve funkci vystřídá Jaroslava Hanáka, který v čele svazu skončí po dvanácti letech. Nový prezident Rafaj byl zvolen ve druhém kole 60 procenty hlasů. Porazil bývalého premiéra Mirka Topolánka.

Je to spíše hon na čarodějnice a stáváme se teď rukojmím veškerého průmyslu, uvedl v pořadu Události, komentáře k diskuzi o spotřební dani na tichá vína prezident Svazu vinařů Martin Chlad. Dodal, že argumenty jsou na straně vinařů a jsou relevantní. Je ale otevřen debatě. Výkonný ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin Vladimír Darebník podotkl, že v alkoholovém průmyslu jsou nerovné podmínky pro podnikání. Diskriminační přístup ke zdanění alkoholu podle něj pokračuje už několik let.

Spalovna průmyslového odpadu v Rybitví u Pardubic získala povolení od ministerstva životního prostředí. Zmodernizovat a obnovit provoz se tam snaží už od roku 2006 majitel areálu, kterým je společnost AVE CZ. O kladné stanovisko vlivu na životní prostředí (EIA) firma už několikrát neúspěšně usilovala. Zatímco ministerstvo teď povolení udělilo, proti jsou obce i Pardubický kraj.

Průmyslová výroba v České republice v březnu meziročně stoupla o 2,2 procenta po únorovém růstu o dvě procenta. Výsledek nejvíce ovlivnil automobilový průmysl, jehož produkce byla proti loňskému březnu o dvě pětiny vyšší. Také zahraniční obchod Česka skončil v březnu v přebytku, vývoz byl vyšší než dovoz o 15,9 miliardy korun. Meziročně je výsledek lepší o 28,1 miliardy korun. Naopak zrychlil pokles stavební výroby na šest procent z únorových 4,3 procenta. Nižší byla produkce v pozemním i inženýrském stavitelství.

Německo chce být do roku 2045 klimaticky neutrální zemí, což nechala už předloni uzákonit vláda tehdejší kancléřky Angely Merkelové. Plány ale Německu překazila rusko-ukrajinská válka. Bez ruského plynu totiž země začala spalovat víc hnědého uhlí, se kterým chtěla původně v dohledné době skoncovat. Proti jsou však klimatičtí aktivisté, kteří stále častěji blokují dopravu v ulicích německých měst, slibují i blokádu Berlína. Tématem se zabýval pořad Zóna ČT24, který moderovali Michal Kubal a Martin Řezníček.

Ukrajinci jsou nezlomně přesvědčení, že zvítězí a budou opět svobodní, zatímco Rusko ještě smysl války nenašlo. V rozhovoru pro ČT to uvedl prezident Petr Pavel. Podle české hlavy státu je řada lidí u nás válkou frustrovaná víc než Ukrajinci, i když jim nad hlavami nelétají rakety. Z ukrajinského optimismu bychom si měli vzít příklad, míní Pavel. Volodomyra Zelenského označil po osobním setkání za odvážného muže s „unikátním citem pro situaci“. S Pavlem hovořil během návštěvy v Kyjevě zpravodaj ČT Michal Kubal.

Ceny průmyslových výrobců v březnu vzrostly meziročně o 10,2 procenta, což bylo nejméně od října 2021. V zemědělství růst cen činil 11,6 procenta, zhruba o deset procentních bodů méně než v únoru. Stavební práce oproti loňskému březnu zdražily o 9,4 procenta a tržní služby pro podniky o 5,7 procenta, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele.

Evropští poslanci odhlasovali ukončení vydávání bezplatných emisních povolenek v průmyslu do roku 2034 a zpoplatnění emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027. Odhlasovali také zavedení takzvaného uhlíkového cla na hranicích při dovozu železa, hliníku, hnojiv nebo elektřiny z třetích zemí.

Průmyslová produkce v Česku v únoru meziročně vzrostla o dvě procenta. Vrátila se tak k růstu po lednovém poklesu o 1,9 procenta. K bilanci nejvíce přispěla výroba automobilů, která byla ve srovnání s loňským únorem vyšší zhruba o čtvrtinu, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). České stavebnictví v únoru naopak zpomalilo o více než čtyři procenta. K poklesu dle statistiků přispělo nepříznivé počasí a vysoká srovnávací základna. V přebytku 14,3 miliardy skončil zahraniční obchod, je tak nejvyšší od dubna 2021.

Náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček sdělil, že farmaceutický průmysl není schopný zareagovat na zvýšenou poptávku po konkrétních lécích, podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka jde výrobcům pouze o zisk. Výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem Filip Vrubel podotkl, že EU má přísné regulace a že se výrobcům nahromadily problémy. Tři muži se v pořadu Události, komentáře bavili i o možných dodávkách léků do Česka z Jižní Koreje.

Velká města na pobřeží moří nemají kam přirozeně expandovat, a tak jejich obyvatelé vytvářejí novou umělou pevninu. Nová studie popsala, jak mohutně se tento trend rozvíjí, ale i to, jaká rizika přináší.

Zavedení emisní normy Euro 7 by vedla k uzavření výrobní haly i propuštění tisíců zaměstnanců, řekl v Otázkách Václava Moravce člen představenstva za oblast prodeje a marketingu ve společnosti Škoda Auto a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Martin Jahn. Norma přináší nesplnitelné termíny, začátek její platnosti je nepřiměřený i podle europoslance Marcela Kolaji (Piráti). Hostem pořadu byl i bývalý premiér a předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek, podle kterého českou ekonomiku v současné krizi teprve čekají nejhorší časy. Jahn naopak letos předpokládá oživení.

Ceny výrobců v Česku v únoru pokračovaly v meziročním růstu. Jeho tempo ale bylo mírnější než v lednu. Nejvýrazněji, o 22,2 procenta, stouply ceny zemědělských výrobců. O šestnáct procent vyšší byly ceny průmyslových výrobců, ceny stavebních prací v únoru stouply meziročně o více než desetinu a tržní služby pro podniky zdražily o 5,6 procenta. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele.

Více než o pět procent vzrostla v lednu stavební výroba, a to ve srovnání se začátkem minulého roku i ve srovnání s loňským prosincem. Byla to zásluha toho, že se více stavěly domy, naopak výstavba silnic či telekomunikačních a energetických sítí zeslábla. Podle Českého statistického úřadu se pak v lednu utlumila průmyslová produkce, která klesla meziročně o 1,4 procenta a meziměsíčně o 2,7 procenta. Pokles nastal, přestože výrazně rostla výroba motorových vozidel. Podle statistiků k výsledkům přispělo teplé počasí. Na jedné straně se vyrábělo méně energie, na druhé se mohlo více stavět.

Zahraniční obchod České republiky skončil v lednu po jedenácti měsících deficitu v přebytku, který dosáhl 9,5 miliardy korun. Meziročně byl o 2,1 miliardy korun vyšší. Dovoz i vývoz vzrostl proti loňskému lednu dvojciferným tempem. Vyplývá to z předběžných údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Ceny výrobců v Česku letos v lednu dále meziročně rostly o desítky procent. V zemědělství stouply o 25,5 procenta, v průmyslu o 19 procent a ve stavebnictví o 11,4 procenta. Také ceny tržních služeb pro podniky meziročně vzrostly, a to o 6,3 procenta. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziroční růst cen ale ve všech zmíněných skupinách oproti prosinci zpomalil.

Referendum, ve kterém obyvatelé Opatovic nad Labem odmítli stavbu nové průmyslové haly, může přijít obec velmi draho. Developerská společnost, která halu chtěla postavit, od svého záměru ustoupit nehodlá, navíc pro něj získala územní rozhodnutí. Zastupitelé Opatovic se nyní obávají toho, že budou muset developerovi zaplatit náhradu škody, jde až o 158 milionů korun. Referendum proběhlo souběžně s prezidentskými volbami.

Ve Švýcarsku sílí debata o možných úpravách v neutralitě země. Bern dosud s odkazem na své zákony zamítal žádosti jiných zemí o předání jejich zbraní švýcarské výroby Ukrajině, která se brání ruské agresi. Nyní se ale v parlamentu jedná o tom, že by takový reexport mohl být za určitých podmínek možný. Vývoz zbraní na Ukrajinu podporuje nadpoloviční většina Švýcarů a tlačí na něj i zbrojní průmysl, kterému striktní pravidla komplikují uzavírání kontraktů.

Na úroveň z doby před pandemií covidu-19 se loni vrátila průmyslová produkce, uvedl Český statistický úřad. K celoročnímu růstu o 1,7 procenta pomohlo i čtyřprocentní prosincové meziroční posílení. Byla to hlavně zásluha autoprůmyslu, některá jiná odvětví si výrazně pohoršila. Rostlo i stavebnictví, oproti roku 2021 posílilo o 1,9 procenta, v prosinci ovšem meziročně mírně oslabilo. Ve schodku 198 miliard loni skončil zahraniční obchod, statistici to dali do souvislosti hlavně s cenami ropy a plynu.

Ostravská huť Liberty musí svému majiteli vrátit přes tři miliardy korun. Tuto částku dostala firma jako podporu v době pandemie covidu-19, peníze však nevyužila. Podle ústní dohody mělo jít o nevratnou půjčku, nyní však chce mateřská společnost peníze zpět. Vyplývá to z účetní uzávěrky za období do konce března 2021, firma se tak z účetního zisku dostala do ztráty. Podle vedení huti to ale nebude mít vliv na chod podniku ani na zaměstnanost.

Snaha snižovat emise nemůže být úspěšná, pokud se větší pozornost neupře i na ty, které pocházejí z výroby železa a oceli. Podle nové studie obrovské množství oxidu uhličitého způsobuje už jen obnova materiálů, které zreznou.

Velký zlom v podobě další vojenské pomoci Ukrajině přinesla čtvrteční schůzka zástupců Velké Británie, Polska a pobaltských zemí na vojenské základně v estonské Tapě. Další balík vojenské pomoci pro Ukrajinu v hodnotě až 2,5 miliardy dolarů (tedy asi 55,4 miliardy korun) chystají i Spojené státy. Obsahovat by měl poprvé i obrněná vozidla typu Stryker. Také německý zbrojní průmysl by v letošním roce mohl Ukrajině dodat přes sto tanků. S přísliby další vojenské pomoci během čtvrtka přichází mnoho západních zemí včetně Švédska a Česka.

Sokolovská uhelná po několika letech obnoví část provozu ve své plynárenské technologii ve Vřesové. Cílem není znovu vyrábět energoplyn, ale hlavně analyzovat možnosti tlakového zplyňování uhlí pro využití výsledných produktů v chemickém průmyslu. Tři z šestadvaceti generátorů by se měly znovu rozjet v červenci letošního roku, řekl předseda dozorčí rady Sokolovské uhelné Pavel Tomek. Náklady na obnovení provozu se odhadují asi na 95 milionů korun.