Premiér Petr Fiala (ODS) na Mezinárodním strojírenském veletrhu prohlásil, že česká ekonomika je ve srovnání se situací před rokem z nejhoršího venku. Bude-li Česko aktivní, může podle něj v globální technologické a energetické transformaci hodně získat. Klíčové je podle něj zajistit energetickou soběstačnost. Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje musí vláda pohlídat účast českých firem na dostavbě Dukovan.
Česká ekonomika je z nejhoršího venku, tvrdí Fiala
Mezinárodní strojírenský veletrh (zdroj: ČT24)
Fiala zmínil, že ve srovnání se situací před rokem je česká ekonomika z nejhoršího venku. „Loni byla inflace 8,5 procenta, nyní jsme pod dvěma procenty. Čísla jsou to pozitivnější, HDP alespoň mírně roste, ale co nelze změnit rychle, jsou strukturální vlastnosti ekonomiky,“ řekl Fiala. Zmínil výhody, jako je bezpečnost, odolná inovativní ekonomika, nízká nezaměstnanost a silný průmysl, ale na druhé straně stojí dlouhodobá negativa. Je to ekologická neudržitelnost, stárnoucí společnost a problémy na trhu práce.
Podle Fialy je potřeba bránit regulacím, které komplikují rozvoj průmyslu. Podle něj je potřeba přehodnotit některé parametry takzvané Zelené dohody pro Evropu (Green Deal), aby byly racionálnější. „Je potřeba evropskou politiku učinit reálnější. Bude to obtížné, ale musíme to zkusit,“ řekl Fiala.
Brífink premiéra Fialy a zástupců průmyslu (zdroj: ČT24)
Podle Fialy lze ale i v samotném Česku udělat řadu kroků, které zlepší perspektivu ekonomiky. „Reformujeme zastarávající strukturu vzdělávání, zejména regionálního školství. Flexibilnější bude pracovní trh,“ řekl Fiala. Vyzdvihl také rozpočet pro příští rok, který je investičně podle něj rekordní. Z 250 miliard korun má jít 160 miliard na dopravní infrastrukturu. A uvedl, že tendr na dostavbu Jaderné elektrárny Dukovany je před podpisem smlouvy s korejskou společností KHNP. Pro český průmysl má být tato stavba podle Fialy obrovskou příležitostí, má se na stavbě podílet ze 60 procent.
Rozpočet považuje za dobrý kompromis. „Jistě by šlo konsolidovat rychleji veřejné finance, ale to bychom neměli tolik peněz na investice. A ty jsou podle mého nyní přínosnější,“ řekl Fiala.
Vlček: Česko musí investovat do vzdělávání
Hlavními body hospodářské strategie, kterou v Brně představil nový ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN), jsou rozvoj lidského kapitálu, strategická infrastruktura, industrializace s přidanou hodnotou a financování. Strategie má Česko do roku 2040 posunout mezi deset zemí EU s nejvyšším hrubým domácím produktem na obyvatele, aktuálně je podle tohoto ukazatele na 14. příčce.
„Hospodářská strategie nezůstane jen dalším nenaplněným dokumentem, ale od prvního dne ve funkci pracuji na jejím zavádění do praxe. Spolu s odborníky jsme připravili 150 opatření, která pomohou Česko posunout mezi deset nejvýkonnějších ekonomik Evropské unie podle výše HDP na obyvatele,“ uvedl Vlček, který do Brna přijel bezprostředně po uvedení do funkce.
„Česká republika musí investovat do vzdělávání a především do oborů, které jsou klíčové pro budoucí vývoj ekonomiky, jako jsou přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematika,“ uvedl Vlček. Strategie počítá také se spoluprací firem se školami na vytváření nových studijních programů podle potřeb trhu práce.
Rozvoj strategické infrastruktury, tedy dopravní, energetické a digitální, musí podle materiálu ministerstva doprovázet investice do udržitelné energie a podpory technologických inovací. Ministerstvo chce podporovat modernizaci domácích firem, zejména těch malých a středních, zvláštní pozornost věnuje čisté mobilitě a polovodičům.
„Čtvrtá část se věnuje financování. Strategie využívá evropské fondy a národní zdroje k podpoře udržitelného rozvoje a financování projektů v oblastech, jako je dekarbonizace, digitální transformace a výzkum, vývoj a inovace. Cílem je také rozvoj kapitálového trhu v České republice, což zlepší přístup firem k financování a sníží jejich závislost na bankovních úvěrech. Strategie také zahrnuje podporu rizikového kapitálu pro inovativní startupy,“ uvedl ministr.
Rafaj mluvil o možné „historické“ prohře
Dukovan se týkal i projev Rafaje. „Díky za uskutečnění tendru století, tedy naprosto klíčového kroku k dostavbě – doufejme, že nejen – Dukovan. Nejdůležitější bude konečná cena pro spotřebitele i firmy, a zejména to, zda budou do dostavby reálně zapojené české firmy. Je třeba zapojit vlastní vědu a průmysl, což samozřejmě není v zájmu dodavatele, a proto memoranda nestačí, je třeba mít podepsané závazky. Pokud toto vláda nedokáže pohlídat, bude to z historického hlediska prohra,“ prohlásil k Dukovanům Rafaj.
Rafaj na sněmu ocenil odvolání ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) kvůli potížím s digitalizací stavebního řízení. „Pokud byste k tomuto kroku sám nepřistoupil, vyzval bych vás k němu dnes,“ obrátil se přímo na premiéra.
Ocenil rychlou reakci vlády na pomoc firmám na severu Moravy po povodních v září, ale upozornil na to, že katastrofě mohla zabránit přehrada Nové Heřminovy, kterou stát podle něj nedokáže 27 let postavit. „Vodní dílo Nové Heřminovy by jen letos zabránilo škodám větším, než by byla cena za jeho vybudování,“ uvedl prezident svazu průmyslu. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) oznámil v úterý, že přehrada, která má před povodněmi výrazně ochránit Krnov, Opavu a další obce na řece Opavě, se má začít stavět v roce 2027.
„Žijeme si nad poměry“
Vládu zkritizoval Rafaj za to, že se od letošního roku zvýšily poplatky za energie pro energeticky náročné firmy a hrozí, že porostou i nadále, což brání konkurenceschopnosti českých firem. Požádal kabinet také o revizi Green Dealu. „Některé nápady přímo popírají přírodní zákony, je třeba se odklonit od nerealistických ambicí. Jsme pro udržitelnost, ale ne za cenu toho, že se upapírujeme, to je horší než plastová víčka na lahvích,“ podotkl Rafaj.
„Pokud nedokončíme zásadní reformy směrem ke štíhlému státu, pak skončíme blbě,“ uvedl také Rafaj. Prý si na rozdíl od okolních zemí „žijeme nad poměry“. Když nejsou peníze, politici jdou podle Rafaje pokaždé zvyšovat daně. Neumíme prý také ve veřejné debatě odlišit náklady na spotřebu a náklady na investice.