Evropská unie při vyjednávání o clech s americkým prezidentem Donaldem Trumpem tahala za kratší konec provazu, míní místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO). Uvedl to v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Vyjednání patnáctiprocentních cel na zboží dovážené z EU do USA za úspěch Havlíček nepovažuje. Poukázal přitom mimo jiné na to, že například Velká Británie si vyjednala cla nižší.
„Trump má do značné míry velký problém s Evropskou komisí. Raději jedná s konkrétními lídry. Tahá za delší konec proto, že má jednodušší rozhodování, stojí za ním Kongres. On se ráno o něčem rozhodne, večer to může změnit. EU to tak pochopitelně činit nemůže, to už je dáno systémově,“ okomentoval Havlíček, proč byla podle něj EU při vyjednávání s Trumpem v nevýhodné pozici.
Zároveň vyjádřil přesvědčení, že kdyby byla v Evropské komisi zastoupena europarlamentní frakce Patrioti pro Evropu, jejíž je ANO součástí, výsledek mohl být jiný. Trump dle jeho názoru totiž v současnosti na úrovni EU jedná zejména se zástupci této politické skupiny.
Roli šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové při vyjednávání o clech vnímá Havlíček jako problematickou. „Ursula von der Leyenová poměrně kriticky vystupovala před volbami v USA proti Trumpovi, každý to věděl. To všechno se Evropské komisi do značné míry vrací,“ je přesvědčen Havlíček. Zároveň pro kontrast poukázal na vztah Trumpa s britským premiérem Keirem Starmerem a jeho možnou pozitivní roli při vyjednávání o clech pro Velkou Británii.
„Trump si vybírá určité lídry a lídr Velké Británie mu nějakým způsobem sednul. A nebylo to jen v oblasti cel. (…) S Ursulou von der Leyenovou se Trump až do jednání ve Skotsku, pokud mám správné informace, nesetkal, ačkoli o to projevovala zájem,“ upozornil Havlíček.
Cla podle Havlíčka nejsou největším problémem
Zdůraznil také další faktory, které mohly při vyjednávání o clech sehrát roli. „EU je totálně přeregulovaná, to tíží i americké firmy. A tlak, který tady od počátku ze strany Američanů byl, je v tom, pojďme si začít srovnávat podmínky. EU neudělala příliš mnoho vstřícných kroků ve smyslu deregulace, protože to zdaleka není jen o clech. Musíte se na to dívat komplexně, jaké všechny další náklady s tím mají firmy spojené,“ domnívá se Havlíček.
Podle Havlíčka také není jasné, jak bude EU naplňovat to, k čemu se v rámci dohody s Trumpem zavázala. Jedná se například o nákup energií ze Spojených států nebo rozsáhlé investice evropských firem v USA.
„Kupovat energie nebude von der Leyenová, to mohou jednotlivé společnosti, korporace, firmy. To znamená, že se musí přesvědčit soukromý sektor, aby kupoval z USA. Jak donutíte privátní firmy, aby nekupovaly třeba z Kataru,“ ptá Havlíček. „Jestli se někdo k něčemu zaváže a zavazuje se za někoho jiného, tak úplně nevím, jak to chtějí naplňovat,“ dodává.
V souvislosti s navyšováním dovozu z USA také vyzval k tomu, aby si Evropa vybudovala vlastní silnou pozici a soběstačnost, a to energetickou, zemědělskou, potravinovou a průmyslovou. „To, že EU je dnes v ekonomických problémech, je pravda. Musíme si to umět začít přiznávat, nestrkat hlavu do písku. Nestačí povrchová opatření, musí se jít do hloubky, říct, co se dělá špatně, a i ukázat na viníka. Ale hlavně se musí říct, co se s tím udělá,“ apeluje Havlíček.
Za klíčové posléze považuje, aby byly evropským, a potažmo také českým firmám vytvořeny takové podmínky, za kterých budou konkurenceschopné. Za největší problém v současné době nepovažuje americká cla, nýbrž vnitřní prostředí EU. Poukazuje přitom zejména na drahé energie a přemíru regulace.
