Vítkovice Steel

Novým majitelem ostravské firmy Vítkovice Steel se stane společnost Jindal Steel International z globální průmyslové skupiny Jindal Group působící v ocelářství, energetice a těžebním průmyslu. Odkoupením podílů od dosavadních majitelů získá sto procent akcií. Nový vlastník má ostravské firmě zajistit zelenou ocel a investice do rozvoje. Vstup investora musí ještě posoudit Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).

Ostravská hutní firma Vítkovice Steel může znovu bez omezení nakládat se svým majetkem. Nepotvrdilo se podezření na vlastnické propojení společnosti na Rusko, kvůli kterému jí Finanční analytický úřad (FAÚ) více než před dvěma lety majetek zablokoval. Šetření úřadu skončilo a FAÚ své předběžné opatření vztahující se na nakládání s akciemi a finančními prostředky společnosti zrušil. Firma celou dobu popírala, že by měla vlastníky, jichž se týkají sankce proti Rusku kvůli agresi na Ukrajině. Resort financí, pod který FAÚ spadá, zrušení předběžného opatření potvrdil.

Odbory v Česku uspořádaly stávku proti vládním krokům. V některých firmách se práce zastavila, jinde se lidé připojili symbolicky. Na dvě hodiny zastavila výrobu například Škoda Auto. V různé míře vyjadřovali nesouhlas s rozhodnutími současného kabinetu také na úřadech nebo v nemocnicích a stávkovali i učitelé. Celkovou účast na protestech odhaduje největší odborová centrála přibližně na milion lidí.

Prezidentský kandidát Petr Pavel v pátek ráno znovu vyrazil mezi lidi v Ostravě. Setkal se s nimi ve čtvrti Zábřeh a pak v hutním podniku Vítkovice Steel. Poté návštěvu moravskoslezské metropole ukončil a přesunul se do Brna. Tam ho u Janáčkova divadla přivítal početný dav. Pavel přítomné vyzval, aby se nenechali odradit a zastrašit a přišli k druhému kolu prezidentských voleb. Reagoval tak na billboardy protikandidáta Andreje Babiše instalované v posledních dnech.

Ocelářský podnik Vítkovice Steel má už dva měsíce zmrazené akcie. České úřady to udělaly kvůli podezření, že známou ostravskou firmu ovládá ruský stát. Po privatizaci v roce 2005 se dostaly do rukou oligarchy Romana Abramoviče a odtud pak do ruské státní banky, která dnes spolufinancuje válku na Ukrajině. Po stopách ruského vlivu na výrobce ocelových plechů se vydal Reportér ČT Michael Fiala.

Opoziční zastupitelé jedné z nejzadluženější českých obcí Prameny kritizují vedení, že v posledních sedmi letech nevýhodně prodalo nejcennější majetek ruskému podnikateli s nejasným původem peněz. Jde například o pozemky s prameny minerální vody. Po začátku konfliktu na Ukrajině podnikatel převedl podíl na českou manželku.

Finanční analytický úřad (FAÚ) zmrazil majetek ostravské společnosti Vítkovice Steel v souvislosti se sankcemi proti Rusku kvůli válce na Ukrajině. České televizi to potvrdila mluvčí ministerstva financí Michaela Lagronová. Předseda představenstva Vítkovice Steel Radek Strouhal reagoval s překvapením a zdůraznil, že opatření vnímá jako útok a přímé ohrožení fungování firmy, která zaměstnává téměř 900 lidí.

Ostravská hutní společnost Vítkovice Steel nemá nárok na bezplatné emisní povolenky za téměř čtyři sta milionů korun související s produkcí tekutého železa, o které se soudí s českými úřady. Rozhodl o tom soudní dvůr Evropské unie. Firma podle verdiktu soudu nevyráběla tekutý kov, a tudíž nemá nárok na finanční úlevy, které jsou spojené s jeho produkcí.

Několik stovek zaměstnanců českých hutních firem se ve čtvrtek sešlo v Dolní oblasti Vítkovic v Ostravě na demonstraci za obranu evropského ocelářského průmyslu. Evropské ocelárny podle odborářů ohrožuje dovoz levné oceli ze zemí mimo Evropskou unii.

Výroba surové oceli v Česku loni meziročně klesla o osm procent na 4,6 milionu tun, například u ocelových trubek byl propad ještě větší, a to o 16 procent. Za prvních pět měsíců letošního roku se podle předběžných dat výroba surové oceli v Česku propadla o dalších šest procent a dosáhla 1,9 milionu tun. Odvětví významně zasáhly dopady koronavirové krize, sdělila Ocelářská unie hájící zájmy výrobců.

Zdaleka ne všechny firmy oslovené Českou televizí by v plné míře využily možnost lodní dopravy, kterou by nabídl kanál Dunaj–Odra–Labe. Po vodě je podle nich vhodné vozit především nadměrné náklady, které se špatně přepravují po silnicích a po železnici, a zboží, které není potřeba doručit rychle. Podle studie proveditelnosti zveřejněné ministerstvem dopravy by po zprovoznění celého kanálu v roce 2079 zmizelo ze středoevropských silnic pět tisíc nákladních aut denně. Pokud by byla v provozu jen větev Dunaj–Odra, ubyly by jen tři tisíce kamionů.