Výroba oceli loni v Česku klesla o osm procent. Letos sektor tvrdě zasáhla pandemie, tvrdí oceláři

Výroba surové oceli v Česku loni meziročně klesla o osm procent na 4,6 milionu tun, například u ocelových trubek byl propad ještě větší, a to o 16 procent. Za prvních pět měsíců letošního roku se podle předběžných dat výroba surové oceli v Česku propadla o dalších šest procent a dosáhla 1,9 milionu tun. Odvětví významně zasáhly dopady koronavirové krize, sdělila Ocelářská unie hájící zájmy výrobců.

Oceláři uvedli, že po výrazných ztrátách, které utrpěly evropské i české hutě v roce 2019, začal letošní rok nadějně díky mírnému zvýšení poptávky v prvních dvou měsících. V březnu ale ocelářský sektor tvrdě zasáhla pandemie koronaviru, kdy poptávka v EU postupně spadla o polovinu.

Podniky včetně tuzemské Liberty Ostrava proto omezily výrobu a až 40 procent zaměstnanců v ocelářství bylo propuštěno nebo pracuje na zkrácený úvazek, podotkla Ocelářská unie.

Uvedla, že ceny oceli v Evropské unii jsou momentálně v řadě produktových kategorií pod hranicí výrobních nákladů evropských hutí. Navíc během května začala díky oživení produkce v Číně stoupat cena železné rudy, která v červnu přesáhla sto dolarů za tunu, což je o pětinu víc než počátkem května.

„Evropský ocelářský průmysl fatálně zasáhla kombinace kolapsu poptávky v odběratelských odvětvích a propadu cen oceli a drahých vstupů. Bohužel oživení nelze čekat dříve než v prvním čtvrtletí příštího roku, a i to je hodně optimistické,“ řekl ředitel Ocelářské unie Daniel Urban.

V červnu očekávají oceláři ještě horší výsledky

Nejcitelnější pokles výroby oceli v Česku letos podle unie zatím nastal v dubnu a květnu, kdy meziročně klesla o 11, respektive devět procent. Červnové výsledky budou ale ještě horší, a to jak v Česku, tak v Evropě, odhadují oceláři. Unie uvedla, že základním problémem globálního trhu s ocelí zůstává nadbytečná kapacita –⁠ řada zemí restartovala výrobu díky státní pomoci a nezanedbatelnou část vyrábí na sklad.

„Evropský trh zůstává nejotevřenějším na světě a objemy bezcelních kvót absolutně nereflektují tržní situaci,“ uvedl Urban. „Kvůli krátkozrakému přístupu Evropské komise k revizi ochranných opatření jsme promeškali příležitost hodit topícímu se evropskému ocelářství záchranný kruh. Vážně to ohrožuje strategické průmyslové odvětví, které v EU představuje 2,6 milionu přímých a nepřímých pracovních míst,“ uvedl předseda představenstva ostravské společnosti Vítkovice Steel Dimitrij Ščuka.

Do Česka se podle Ocelářské unie loni dovezlo sedm milionů tun výrobků z oceli, přičemž dovoz ze zemí mimo EU po několika letech zaznamenal pokles. Hodnota oceli vyvezené z Česka loni dosáhla 96,2 miliardy korun, klíčovým trhem i nadále zůstávají členské země EU, kam mířilo 90 procent exportu.

Světová produkce surové oceli dosáhla loni 1,87 miliardy tun, proti roku 2018 jde o nárůst o 3,4 procenta. Pozici zdaleka největšího světového producenta oceli potvrdila Čína, která vyrobila 996 milionů tun, což je o 8,3 procenta více než rok předtím a zároveň přes polovinu globální produkce. Loňská výroba v Evropské unii proti tomu klesla na 158 milionů tun surové oceli, což je o pět procent méně než předloni.

Ocelářská unie je sdružení, které hájí zájmy českých a slovenských výrobců a zpracovatelů oceli. Mezi největší členy patří Liberty Ostrava, Třinecké železárny a Vítkovice Steel, členem jsou ale i vzdělávací a výzkumné instituce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59Aktualizovánopřed 5 mminutami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 21 mminutami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
včeraAktualizovánovčera v 16:06

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
včera v 06:00

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
28. 2. 2026
Načítání...