Výroba oceli loni v Česku klesla o osm procent. Letos sektor tvrdě zasáhla pandemie, tvrdí oceláři

Výroba surové oceli v Česku loni meziročně klesla o osm procent na 4,6 milionu tun, například u ocelových trubek byl propad ještě větší, a to o 16 procent. Za prvních pět měsíců letošního roku se podle předběžných dat výroba surové oceli v Česku propadla o dalších šest procent a dosáhla 1,9 milionu tun. Odvětví významně zasáhly dopady koronavirové krize, sdělila Ocelářská unie hájící zájmy výrobců.

Oceláři uvedli, že po výrazných ztrátách, které utrpěly evropské i české hutě v roce 2019, začal letošní rok nadějně díky mírnému zvýšení poptávky v prvních dvou měsících. V březnu ale ocelářský sektor tvrdě zasáhla pandemie koronaviru, kdy poptávka v EU postupně spadla o polovinu.

Podniky včetně tuzemské Liberty Ostrava proto omezily výrobu a až 40 procent zaměstnanců v ocelářství bylo propuštěno nebo pracuje na zkrácený úvazek, podotkla Ocelářská unie.

Uvedla, že ceny oceli v Evropské unii jsou momentálně v řadě produktových kategorií pod hranicí výrobních nákladů evropských hutí. Navíc během května začala díky oživení produkce v Číně stoupat cena železné rudy, která v červnu přesáhla sto dolarů za tunu, což je o pětinu víc než počátkem května.

„Evropský ocelářský průmysl fatálně zasáhla kombinace kolapsu poptávky v odběratelských odvětvích a propadu cen oceli a drahých vstupů. Bohužel oživení nelze čekat dříve než v prvním čtvrtletí příštího roku, a i to je hodně optimistické,“ řekl ředitel Ocelářské unie Daniel Urban.

V červnu očekávají oceláři ještě horší výsledky

Nejcitelnější pokles výroby oceli v Česku letos podle unie zatím nastal v dubnu a květnu, kdy meziročně klesla o 11, respektive devět procent. Červnové výsledky budou ale ještě horší, a to jak v Česku, tak v Evropě, odhadují oceláři. Unie uvedla, že základním problémem globálního trhu s ocelí zůstává nadbytečná kapacita –⁠ řada zemí restartovala výrobu díky státní pomoci a nezanedbatelnou část vyrábí na sklad.

„Evropský trh zůstává nejotevřenějším na světě a objemy bezcelních kvót absolutně nereflektují tržní situaci,“ uvedl Urban. „Kvůli krátkozrakému přístupu Evropské komise k revizi ochranných opatření jsme promeškali příležitost hodit topícímu se evropskému ocelářství záchranný kruh. Vážně to ohrožuje strategické průmyslové odvětví, které v EU představuje 2,6 milionu přímých a nepřímých pracovních míst,“ uvedl předseda představenstva ostravské společnosti Vítkovice Steel Dimitrij Ščuka.

Do Česka se podle Ocelářské unie loni dovezlo sedm milionů tun výrobků z oceli, přičemž dovoz ze zemí mimo EU po několika letech zaznamenal pokles. Hodnota oceli vyvezené z Česka loni dosáhla 96,2 miliardy korun, klíčovým trhem i nadále zůstávají členské země EU, kam mířilo 90 procent exportu.

Světová produkce surové oceli dosáhla loni 1,87 miliardy tun, proti roku 2018 jde o nárůst o 3,4 procenta. Pozici zdaleka největšího světového producenta oceli potvrdila Čína, která vyrobila 996 milionů tun, což je o 8,3 procenta více než rok předtím a zároveň přes polovinu globální produkce. Loňská výroba v Evropské unii proti tomu klesla na 158 milionů tun surové oceli, což je o pět procent méně než předloni.

Ocelářská unie je sdružení, které hájí zájmy českých a slovenských výrobců a zpracovatelů oceli. Mezi největší členy patří Liberty Ostrava, Třinecké železárny a Vítkovice Steel, členem jsou ale i vzdělávací a výzkumné instituce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoDemagogie, říká Murová k prezidentovu vetu. Skopeček namítá, že Pavel využil pravomoci

Prezident Petr Pavel poprvé za vlády Andreje Babiše (ANO) použil veto. Hlava státu vrátila do sněmovny zákon, který výrazně uvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Pavel zákon zkritizoval, podle něj umožní „další rychlé zadlužování země“. Členka sněmovního rozpočtového výboru Jana Murová (ANO) považuje prezidentova slova „trošičku za demagogii“, poukázala na to, že bez navyšování deficitu nepůjde navýšit výdaje na obranu, k čemuž Pavel kabinet vyzýval. Důvodovou zprávu Hradu považuje za plytkou. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) výroky hnutí ANO odsoudil, zákon označil za „jeden z nejhorších a nejzásadnějších zákonů, který ovlivní budoucí generace“. Vláda podle něj přišla s „demolicí rozpočtové odpovědnosti“, prezident dle něj využil ústavní pravomoci. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 15 hhodinami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoProcházková: Zastropování důchodového věku bude později. Nesplnitelné sliby, míní Grolich

Důchodci starší 80 let by mohli od ledna dostat k běžné valorizaci penze 500 korun měsíčně navíc. O stejnou částku by mohl důchod vzrůst penzistům, kteří dosáhnou 90 či 95 let. Rozšíření valorizací schválila v pondělí vláda, avizovanou štědřejší valorizaci důchodů pro všechny penzisty ale do novely nakonec nezařadila. Zastropování věku odchodu do důchodu, které kabinet zmiňoval v programovém prohlášení, přijde podle senátorky Věry Procházkové (ANO) až v roce 2030, není podle ní kam spěchat. Argumentovala přípravou „pořádné důchodové reformy“. Podle hejtmana Jihomoravského kraje a předsedy KDU-ČSL Jana Grolicha je plán mimo toto volební období, sliby označil za nesplnitelné. „Rozdávání peněz“ podle něj důchodovému systému nepomůže. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
včera v 09:18

Války, katastrofy i přetlak turistů. OECD radí, jak řešit problémy cestovního ruchu

Cestovní ruch dle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v posledních letech potvrdil svou roli hnací síly hospodářského růstu. Počet mezinárodních turistů mířících do zemí OECD se dle studie této mezivládní organizace v roce 2024 zvýšil o 8,1 procenta, díky čemuž se tento sektor přímo podílel na čtyřech procentech HDP. Růst navíc pokračoval i loni. Přesto se cestovní ruch potýká s řadou výzev. Zmínit lze třeba fakt, že na některých místech je cestovatelů až příliš. S řízením turistických toků může dle studie pomoci mimo jiné i umělá inteligence (AI).
včera v 07:00

Okřídlený šíp jen do roku 2029. Plzeňské Škodě skončí licence na logo i značku

Škoda Group, přední evropský výrobce vozidel pro veřejnou dopravu, připravuje novou korporátní identitu. Nové jméno a logo musí mít firma ze skupiny PPF nejpozději do konce června 2029. Novou značku chce představit v září 2028 na berlínském veletrhu InnoTrans, což je největší světová přehlídka dopravní techniky, řekl mluvčí Škody Group Jan Švehla.
21. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.