Zaměstnanci hutních firem demonstrovali v Ostravě za evropskou ocel

Několik stovek zaměstnanců českých hutních firem se ve čtvrtek sešlo v Dolní oblasti Vítkovic v Ostravě na demonstraci za obranu evropského ocelářského průmyslu. Evropské ocelárny podle odborářů ohrožuje dovoz levné oceli ze zemí mimo Evropskou unii.

Pokud EU neprodlouží ochranná opatření, jejichž platnost má skončit příští rok v červnu, bude to znamenat zánik řady firem a statisíců pracovních míst, uvádějí odboráři. 

„Ocelářství se už delší dobu snaží o to, aby byly zachovány férové podmínky pro soutěž ve výrobě a prodeji oceli. Bohužel Evropská unie toto neplní. Pokud by pokračovaly evropské orgány v těchto tendencích, tak by to mohlo znamenat konec evropských ocelářských podniků,“ řekl předseda Odborového svazu Kovo Jaroslav Souček.

Evropské firmy chtějí rovné podmínky

Zástupci hutních firem řekli, že evropské ocelárny musí dodržovat přísná ekologická i sociální pravidla, takže nemohou konkurovat dovážené oceli z Číny, Turecka, Ukrajiny a dalších zemí, kde podobně přísná legislativa neplatí. České podniky podle ocelářů nedokážou ani změnit technologie natolik rychle, aby splnily zpřísňující se pravidla EU. Investice do inovací navíc budou stát miliardy korun.

„Nechceme nic jiného než rovné podmínky, to znamená vykolíkovat hřiště a stanovit pravidla. Ne abychom se při závodě na 200 metrů dozvěděli, že máme běžet patnáctistovku,“ řekl personální ředitel Třineckých železáren Ivo Žižka.

K přijetí opatření na záchranu ocelářského průmyslu vyzvali oceláři EU i českou vládu, která podle nich pro toto průmyslové odvětví dělá málo. Požadují například, aby se ve veřejných zakázkách preferovala domácí ocel.

Odbory budou v demonstracích pokračovat

„Hlavně ať se to dostane do Bruselu a na naši vládu, protože chceme jasně slyšet, jak pomůžou transformaci českého ocelářství, aby bylo do roku 2050 zelené, potažmo do roku 2030 aby snížilo emise oxidu uhličitého o 55 procent, jak Evropská komise nyní navrhuje,“ řekl předseda organizace OS Kovo ve společnosti Vítkovice Steel Roman Ďurčo.

Odboráři chtějí v podobných akcích pokračovat, po skončení koronavirových omezení by chtěli uspořádat velkou demonstraci v Bruselu. „Určitě nepolevíme, pokud uvidíme, že hrozí zánik pracovních míst,“ řekl Ďurčo.

Předseda základní organizace OS Kovo Liberty Česká republika Petr Slanina uvedl, že pokud by výroba oceli v Česku skončila, už by se nikdy neobnovila. „Už dneska cítíme generační problémy ve fabrikách, protože mladí lidé momentálně se tam nehrnou, a když jim to nepředáme, když se to jednou zastaví, tak už se sem ocel nevrátí. Potom budeme zcela závislí na dovozu,“ řekl Slanina.

Demonstrace zaměstnanců českých hutních firem
Zdroj: Jaroslav Ožana/ČTK

Demonstrace se společným sloganem „Evropa potřebuje ocel, ocel potřebuje Evropu“ se ve čtvrtek konaly po celém kontinentu. Původně plánovaná jedna velká demonstrace v Bruselu se kvůli koronavirovým omezením uskutečnit nemohla.

Na demonstraci do Ostravy přišli zaměstnanci z místních podniků Liberty Ostrava a Vítkovice Steel, autobusy přivezly pracovníky z Třineckých železáren. Odboráři měli řadu transparentů jako „Dovoz oceli do EU = dovoz ekologické katastrofy“.

Kvůli koronavirovým opatřením byla účast omezená, například příjezd lidí ze vzdálenějších firem hygienici nedoporučili. Organizátoři účastníkům měřili teplotu, demonstranti měli roušky a snažili se dodržovat i rozestupy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
před 13 hhodinami

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

E.ON a Pražská plynárenská zdražily fixace energií pro nové zákazníky

Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny a plynu. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Vyplývá to z ceníků firem, které zdražení potvrdily. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
23. 9. 2026‌‌

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
22. 9. 2026‌‌

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
22. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.