Lukáš Vlček strana 2 z 4

Vítězné hnutí ANO vytvoří na Vysočině krajskou vládu s koalicí SPD, Trikolory a PRO a se SOCDEM, která byla v koalici i dosluhujícího krajského vedení. O dohodnuté spolupráci v Jihlavě informovali zástupci politických stran, koaliční smlouvu už podepsali. Nová koalice bude mít 23 zastupitelů v pětačtyřicetičlenném krajském zastupitelstvu. Hejtmanem by se měl stát krajský lídr hnutí ANO Martin Kukla.

Nástupcem Jozefa Síkely (STAN) ve funkci ministra průmyslu a obchodu by se měl stát poslanec a první místopředseda Starostů a nezávislých (STAN) Lukáš Vlček. Jeho nominaci schválilo širší vedení STAN, informovala v tiskové zprávě mluvčí hnutí Sára Beránková. Síkela bude v případě schválení Evropským parlamentem pravděpodobně od prosince zastávat portfolio mezinárodního partnerství v Evropské komisi. Vlček řekl, že se chce soustředit na energetiku, jednání s investory i celkovou strategii resortu.

Pokud Piráti opustí vládu, Starostové je nebudou následovat, řekl po mimořádném jednání předsednictva STAN místopředseda hnutí Lukáš Vlček. Bylo by to podle něj nezodpovědné a nevyplývá to ani z koaliční dohody Pirátů a STAN. Předseda hnutí a ministr vnitra Vít Rakušan na jednání vlády prý Piráty poprosil, aby odchod z kabinetu ještě zvážili.

Členské základny většiny sněmovních stran a hnutí oslabují. Všech sedm subjektů zastoupených v dolní komoře dohromady nemá ani padesát tisíc členů. O něco lépe jsou na tom opoziční hnutí, mírný nárůst pozorují i Piráti.

Sněmovní strany a hnutí plánují utratit za kampaň ke krajským volbám 270 milionů korun. Největší částku si vyčlenilo hnutí ANO a ODS. Masivněji oslovovat voliče politická uskupení chtějí až po prázdninách.

Lukáš Vlček by byl skvělým ministrem, řekl České televizi šéf hnutí STAN a vicepremiér Vít Rakušan. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) je vládním kandidátem na příštího českého eurokomisaře a v případě jeho náhrady by Rakušan volil právě prvního místopředsedu Starostů, poslance Vlčka.

Ještě během letních prázdnin má vláda vybrat kandidáta na eurokomisaře. Mezi nominacemi je i ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN). Pokud by se kabinet na jeho jméně shodl, bude za něj muset hledat náhradu do čela resortu. Opozice však tvrdí, že výměna ministra může přinést problémy. Zatím poslední změnou ve vládě je jmenování Marka Ženíška (TOP 09) do funkce ministra pro vědu, výzkum a inovace, kde nahradil Helenu Langšádlovou (TOP 09).

Vládní strany se neshodnou na případném zavedení výpovědí bez udání důvodu. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) poslanci návrh i tak předloží ve sněmovně. Pravděpodobně ale podporu nezíská. Kromě některých vládních stran totiž výpovědi bez udání důvodu odmítá i opozice. ODS a TOP 09 chtějí úpravu připojit k další novele zákoníku práce, kterou kabinet ještě neprojednal.

Hnutí STAN by mělo v pondělí rozhodnout, koho nominuje na pozici eurokomisaře. Zmiňují se hned dvě možná jména – nově zvolená europoslankyně Danuše Nerudová a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Kabinet má kandidáta oficiálně navrhnout do konce srpna. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) by ale o jménu mohlo být jasno dříve. Pro Česko chce získat silné, ideálně ekonomické portfolio. Předseda vlády také uvedl, že se jménem kandidáta souvisí i šance na dosažení silného postu. Už nyní na evropské úrovni vede neformální jednání – další ho čeká v pondělí v Bruselu.

Stát v tomto volebním období spotřební daň z tichého vína velmi pravděpodobně nezavede. Jak zjistila ČT, k odporu opozičních ANO a SPD se definitivně přiklonili i lidovci. Jejich předseda Marian Jurečka řekl, že by byl ochotný o nové taxe uvažovat jen v případě, že by ji Česko dokázalo prosadit na celoevropské úrovni.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce vládě předložit návrh rozpočtu na příští rok se schodkem maximálně 235 miliard korun. Řekl to České televizi. Plánovaný deficit by tak měl oproti letošku klesnout nejméně o sedmnáct miliard. V příštích měsících tak čekají kabinet debaty, kam dát peněz víc a kde naopak škrtat. Většina jeho členů se netají tím, že ve volebním roce budou pro své resorty žádat miliardy navíc. Se snižováním schodku ale souhlasí většina vládních stran, ačkoliv jejich konkrétní představy jsou odlišné. Například TOP 09 požaduje ještě výraznější úspory než ministr financí. Prioritami mají podle koalice zůstat investice do bezpečnosti, obrany a dopravní infrastruktury.

Místo sedmi miliard na investice nula. Končí Národní rozvojový fond, do kterého měly banky odvádět peníze na investice a veřejně prospěšné projekty. Požádal o odnětí licence a Česká národní banka vyhověla. Za celou dobu své existence, tedy za tři a půl roku, finanční instituce skrz fond nepodpořily ani jeden projekt. Banky slibovaly prostřednictvím fondu podpořit třeba rozvoj infrastruktury. Celkově mělo jít o projekty v hodnotě až třicet pět miliard korun. Fond vznikl za vlády Andreje Babiše (ANO) místo tehdy zvažované bankovní daně. O jejím možném zavedení se debatuje i v současném kabinetu Petra Fialy (ODS).

V Poslanecké sněmovně se rozhořel spor o základní daňovou slevu na poplatníka, která všem zvyšuje výplatu. Podle ministerstva financí ji nelze zvýšit kvůli stavu státního rozpočtu, vláda přitom valorizaci slevy slíbila v programovém prohlášení. Lidovci na splnění závazku trvají a chtějí o něm v koalici jednat.

Zástupci tří ze čtyř stran, které jsou spolu se Starosty a nezávislými ve vládní koalici, vystoupili na jejich sobotním republikovém sněmu. Osobně však nepřišel pouze nikdo z Pirátů, s nimiž sice Starostové spolupracovali ve sněmovních volbách, ale nyní se mimo jiné přou o nominaci eurokomisaře. Předseda STAN Vít Rakušan zopakoval, že je přesvědčen, že komisaře má nominovat jeho hnutí. V úvodním projevu na sněmu vyjádřil mínění, že se vláda dokázala vyrovnat s problémy, které postihly Česko. Také řekl, že se k moci snaží dostat nebezpeční populisté a že na politické scéně sílí extrémní proudy.

Většina krajů chce letošní rok více investovat – do škol, nemocnic nebo silnic. Celkem se správy krajů chystají vynaložit přes 64 miliard korun. Souběžně s tím finišují debaty o dělení daní mezi stát a samosprávy, možné úpravy by totiž mohly přinést hejtmanům další peníze. Pokud současný systém nedozná změn, zvažuje Středočeský kraj ústavní stížnost.

Společnost Čepro, která je ve stoprocentním vlastnictví státu, koupila síť čerpacích stanic Robin Oil. Ve spojení se stávajícími benzinkami Eurooil tak ovládá třetí největší síť čerpacích stanic v Česku po polském Orlenu (dřívější Benzině) a maďarském MOLu. Transakce ovšem vyvolala kritiku, podle odpůrců stát tolik benzinek nepotřebuje. Čepro i ministerstvo financí však obchod hájí strategickými zájmy ve složité době. Na nákup, který provázelo utajování informací, se zaměřili Reportéři ČT.

První větší oficiální akcí k letošnímu dvacátému výročí vstupu České republiky do Evropské unie je pondělní konference s názvem 20 let tvoříme Evropu v pražském Lichtenštejnském paláci. Zahájil ji svým projevem premiér Petr Fiala (ODS), promluví i všichni dosavadní čeští eurokomisaři nebo zástupci většiny parlamentních stran. Tématu dvaceti let Česka v EU se bude věnovat speciál Událostí, komentářů, který mimořádně začíná už ve 21:30.

TOP 09 chce společně s hnutím Starostové a nezávislí (STAN) letos vytvořit pozici vládního zmocněnce pro přijetí eura a debatovat o vstupu Česka do systému směnných kurzů ERM II., což je předstupeň pro přijetí společné evropské měny. Ve prospěch přijetí eura se vyslovují i zástupci KDU-ČSL a Pirátů. Naopak ODS jako jediná stana vládní koalice trvá na koruně. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) proto považuje debatu o euru v současné době za zbytečnou.

Je to dobrá zpráva pro celý svět, komentovala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová středeční dohodu o odklonu od fosilních paliv na závěr klimatické konference COP28 v Dubaji. Jedná se o konec fosilní éry, řekl eurokomisař pro klima Wopke Hoekstra. Výsledek komentovali i český ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a další čeští i světoví politici. Na společném cíli se shodli zástupci téměř 200 zemí světa, připomněl předseda konference Sultán Džábir.

Sněmovna prosadila pevný termín pro konání krajských, senátních a obecních voleb. Teď přichází část poslanců s tím, že by se vybraného hlasování mohli účastnit i nezletilí. Vládní koalice chce zase znovu řešit na plénu projednávání korespondenční volby, která má usnadnit hlasování lidem v zahraničí.

Většina stran vládní koalice zvažuje zavedení nové spotřební daně na nápoje s vysokým obsahem cukru. Politikům to navrhla zdravotnická skupina Národní ekonomické rady vlády (NERV). Podle ní by opatření mohlo snížit spotřebu nezdravých nápojů, a tak pomoci v boji s obezitou nebo jinými civilizačními chorobami. Mezi nápoje, kterých by se daň týkala, patří sladké limonády, coly, ale také džusy nebo energetické nápoje. Zavedení opatření by mohlo do zadluženého státního rozpočtu zároveň přinést téměř tři miliardy ročně.

Zatím pět krajů schválilo zákonodárnou iniciativu, která jim má přinést víc peněz do rozpočtů. Změnit by se podle nich měl systém rozdělování daňových výnosů. Ty se dělí mezi stát a samosprávy podle zástupců krajů diskriminačně. Hejtmani proto připravují vlastní návrhy úprav, které chtějí poslat do sněmovny. Proti je ministerstvo financí, stát by mohl podle propočtů přijít zhruba o dvanáct miliard korun.

Vládě se ve sněmovně nemusí povést prosadit vyšší poplatek za předčasné splacení hypotéky. V rozhovoru pro ČT to poprvé připustil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Kabinet v srpnu navrhl zavést tento poplatek až ve výši dvou procent ze zbývající částky úvěru. Po středečním projednání v rozpočtovém výboru míří návrh do druhého čtení. Kromě opozice ho ale odmítají podpořit i některé koaliční strany.

Poslanci se tento týden vrátí k úspornému balíčku. Ve středu ho bude řešit rozpočtový výbor a v pátek začne závěrečné čtení. Ve sněmovně se ale povede i třeba debata o rodičovském příspěvku.