Mezi muži roste zájem o pletení. Vyplývá to z vyjádření oslovených lektorů pletacích kurzů a workshopů. Nárůst evidují v několika posledních letech. Muže k činnosti motivují severské seriály i sociální sítě. Oslovení pořadatelé kurzů potvrdili, že zájem o pletení vzrůstá i mezi ženami. Vzniká proto více pletařských klubů.
Muži čím dál častěji berou do rukou pletací jehlice. Inspirují je i severské seriály
„S pletením mám čtyřicetiletou zkušenost. Vím o spoustě mužů, kteří pletou už dlouho. Mnoho z nich se za to stydí a veřejně to nepřiznají. Mladá generace je ale jiná, nemá k pletení žádné předsudky. I pánové chtějí mít unikátní kusy oblečení. Moje kamarádka vlastní galanterii v Brně a řekla mi, že k ní chodí v poslední době hodně mladých mužů. Nakupují materiály a radí se, jak s pletením začít,“ řekl pletař a lektor ručních prací Přemysl Knapp.
Muži zkoušejí různé pletací vzory a techniky. „Teď pracuji na různých projektech, upletl jsem si deku, teď si pletu svetr, ponožky, zkrátka co mě zrovna napadne,“ popsal Maxmilián Fiala. Doplnil, že se také čas od času schází se skupinou v kavárně, kde pletou všichni společně.
Rostoucí zájem mužů potvrzuje i Alžběta Lexová z obchodu s přízemi. „Co se týče zájmu mužů o pletení, mohu potvrdit, že skutečně narůstá. Zatímco ještě před pěti lety nám do obchodu přišel sotva jeden mužský zákazník, nyní jich sem pravidelně chodí hned několik,” sdělila. Podotkla, že jako svoji inspiraci často uvádějí severské seriály, kde se pletení věnují často právě muži.
„Jen v lednu přišlo několik zákaznic s tím, že se jejich manželé chtějí naučit plést. Žen je sice stále víc, ale mužů oproti předchozím rokům přibývá velmi rychle. Na naše společné pletení chodí například muž, který plete už celé roky,” doplňuje Lexová.
Mladí muži bez předsudků
Velký zájem ze strany mužů zaznamenává také projekt Ponožky od babičky centra Elpida. Veřejnost může v rámci projektu přijít přímo za pletařkami a naučit se plést od úplných základů. Mezi účastníky jsou často podle PR manažerky Elpidy Ivety Čížové muži z generace mladých dospělých a dvacátníků.
„Na workshopech máme velkou komunitu mladých mužů, kteří se za pletení vůbec nestydí. Je to pro ně něco samozřejmého, zcela normálního. Oproti starší generaci nemají mladí muži zažité stereotypy. Naproti tomu z řad lektorů workshopu máme jen jediného dědečka, a to jsou lektorek po celé republice stovky,” řekla Čížová. Podle ní jsou mladí muži hodně vytrvalí. Na kurzy chodí jako začátečníci a často se vracejí.
„Jeden senior se napřímo věnuje jednomu člověku. Na pletení není třeba se tolik soustředit, a tak u něj dochází na hovory na různá životní témata. To všechno mladé muže, ale i ostatní chytlo,“ vysvětluje dále Čížová. „Patřím do mladší generace. Rád pletu ve vlaku a nikdy na mě nikdo negativně nereagoval,“ dělí se o svou zkušenost Fiala.
Lidé se inspirují na sociálních sítích
Rostoucí zájem o pletení se netýká jen mužů. Činnosti se začíná v České republice věnovat obecně čím dál víc lidí. „Často se inspirují na sociálních sítích. Líbí se jim nějaký model a chtějí si ho vyrobit. Někteří se k pletení vracejí díky stále dostupnějším kvalitním materiálům. Jiní se plést teprve učí a na společných pleteních okoukávají techniky,“ podotýká Lexová.
„Zájem o pletení roste od roku 2008. Zhruba v té době vznikla pletařská sociální síť Raverly. I na ní je spousta skvělých designérů, mužských pletařů. Gender se tam vůbec neřeší, vzory sdílejí muži,“ doplňuje Knapp.
Oslovení lektoři se shodují, že pletení účastníky uklidňuje. „Někdo přichází kvůli výsledku, který vyjde z jejich práce. Jiní přicházejí kvůli procesu. Lidé si chtějí odpočinout po psychické zátěži v práci nebo ve škole,“ objasňuje Kateřina Rajmicová z dalšího obchodu s přízemi.
Podle ní má pozitivní vliv na lidskou psychiku také pocit sounáležitosti. „Pletení lidi spojuje. Vzniká spousta nových klubů. Lidé spolu chodí do kavárny, pletou u toho a povídají si. Existuje spoustu organizovaných aktivit, pořádáme dokonce pletací tábory,” doplňuje Rajmicová.
Příjemný je pro účastníky podle Čížové i pocit odvedené práce a hmatatelného výsledku. „Něco uplést rozhodně není levnější než si něco koupit. Lidé si na workshopu uvědomí cenu a hodnotu ruční práce. Když si upletou vlastní svetr, v obchodě už si je pak většinou nikdy nekupují,” dodává.
