Senioři mají zájem o AI, kurzy hlásí plno

Senioři mají zájem o kurzy umělé inteligence, potvrdily ČT oslovené neziskové organizace, které se zaměřují na vzdělávání lidí v důchodovém věku. Shodují se, že musí častěji vypisovat nové kurzy. Například organizace Elpida podle mluvčí Ivety Čížové v minulém roce připravila 25 kurzů, letos by jich mělo být ještě víc. Jako hlavní motivaci seniorů uvádí zvědavost a potřebu být v obraze.

„Umělou inteligenci využívám v denním životě už delší dobu, na kurz jsem se přihlásila, abych si prohloubila své znalosti. Přiznám se, že mě umělá inteligence zachránila, když jsem třeba zapomněla napsat nějaký sloh na hodinu španělštiny, kterou taky navštěvuju,“ říká 79letá Helena Kvapilová, která absolvovala kurz pořádaný organizací Právě teď!

Motivací seniorů, kteří kurzy navštěvují, je většinou zvědavost. „Jsou to lidé ve věku kolem 65–70 let, takže u nich nejde například o chuť se rekvalifikovat,“ vysvětluje koordinátorka studijního oddělení Elpidy Julie Šišková. To potvrzuje i účastnice kurzu paní Dana Pilařová: „Z médií vyznělo AI hrůzostrašně. Chtěla jsem vědět, jak opravdu funguje, a udělat si o něm vlastní obrázek.“

„Já jsem těch kurzů absolvovala několik. Dělám to, protože nechci být ta úzkostná paní, která neví, která bije. Chci zkrátka mít informace od odborníků a ne třeba od řetězových mailů. Umělá inteligence je nástroj, který bude hrát čím dál větší roli a já chci být připravená,“ vysvětluje důchodkyně Pavla Klepačová.

Obsazené workshopy

Lektoři se často snaží umělou inteligenci seniorům zprostředkovat zábavnou formou. „Lektor nás nejdříve seznámil s tím, jak AI funguje. Pak jsme si to mohli sami vyzkoušet. Bylo to zábavně pojaté. Nechali jsme si třeba složit písničku pomocí pár vložených slov. Nejhorší na tom bylo, že ta písnička nebyla vůbec blbá. Pak jsme také vyráběli obrázky a videa. Najednou nám bylo hrozně líto toho ztraceného řemesla a těch umělců, kteří se tím živí,“ popisuje Pilařová, která se zúčastnila kurzu organizovaného Životem 90.

V Přístavu, v jedné z poboček neziskové organizace Elpida, za poslední rok uspořádali pět přednášek o umělé inteligenci. „Zrovna o toto téma je najednou velký zájem. Hned jak zveřejníme nové kurzy, tak jsou obsazené. Plní se nám čekací listina, takže pro jistotu neustále vypisujeme nové,“ říká Šišková. V organizaci od začátku minulého roku proběhlo pětadvacet kurzů o AI, kterých se zúčastnilo dohromady 140 seniorů.

Zájem o kurzy umělé inteligence potvrzuje taky nezisková organizace Život 90. „Tento rok jsme měli workshop na AI. Byl úplně naplněný a naši senioři byli nadšení. Vzhledem k poptávce plánujeme větší zaměření na umělou inteligenci do tohoto roku,“ říká projektová manažerka organizace Markéta Prokeš Wittichová.

Digitální gramotnost se zvyšuje, někteří senioři ale stále mají mezery

Třeba v Senior Café Clubu v Brně ale zatím o kurzu AI pro seniory neuvažují. „Bojíme se toho, aby kvůli umělé inteligenci nepadla sociální angažovanost u již osamělých seniorů. Chceme proto AI představit jako nástroj s hrozbami i možnostmi. Ukázat, k čemu může být dobrá, a kde naopak může představovat rizika,“ vysvětluje Tereza Kozderová z brněnské neziskové organizace.

Pro některé seniory je ale využívání umělé inteligence příliš složité, protože nezvládají ani základy digitální gramotnosti. Lukáš Staněk, lektor v neziskové organizaci Moudrá sovička, upozorňuje na to, že řada z nich nezvládá ani základy práce s počítačem.

„U seniorů bych u tohoto tématu byl opatrný. Narážíme na to, že spousta z nich má kvůli digitalizaci problém zvládat i základní životní situace. Chodí za námi například s papírem z úřadu a neví si rady. I on-line bankovnictví pro ně může být problém. Pokud tedy vidím, že mají díry i v základech, vysvětlovat jim pokročilou inteligenci může být spíše kontraproduktivní,“ vysvětlil.

Digitální gramotnost seniorů ale rok od roku roste. „Do důchodového věku přicházejí lidi, kteří už se s novými technologiemi běžně setkávají. Před deseti lety jsme je učili ,tohle je myš‘, dneska už se pohybují na úplně jiné úrovni,“ říká Hana Čepová, lektorka organizace Právě teď!

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Čeští politici i duchovní v nového papeže vkládají naději

Tuzemští politici věří, že papež Lev XIV. může spojovat. Nově zvolené hlavě katolické církve gratulují. Premiér Petr Fiala (ODS) papeži popřál, aby jeho působení světu přineslo pokoj a porozumění, šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) zase přála sílu chránit ty nejzranitelnější. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) je zvolení v den 80. výročí konce jedné z nejhorších válek symbolické a představuje naději pro celý svět. Výběr nástupce zesnulého papeže Františka zhodnotili také pražský a olomoucký arcibiskup Jan Graubner a Josef Nuzík.
21:13Aktualizovánopřed 8 mminutami

Prostřelená čepice připomíná hrdinství policisty-odbojáře

Hrdinství lidí z května 1945 připomínají zbraně či dopisy na rozloučenou. Jedním takovým předmětem je i rozstřílená čepice, jež patřila odbojáři a policistovi Ctiboru Andrásovi. Ten dostal rozkaz dovést z Bartolomějské ulice jednotku čtrnácti kolegů a dostat do vysílání rozhlasu zásadní vzkaz. Po cestě byl třikrát střelen do hlavy, nakonec ale přežil a získal řadu ocenění.
před 18 mminutami

Česko si připomnělo Den vítězství. Zazněly projevy, byla rozdána ocenění

Den vítězství si ve čtvrtek ráno před Národním památníkem na Vítkově připomněli nejvyšší představitelé státu a armády. Prezident Petr Pavel ve svém projevu během pietního aktu k osmdesátému výročí konce druhé světové války v Evropě vyzdvihl pomoc Ukrajině; totéž se podle něj očekávalo od československých spojenců v roce 1938. Později uvedl, že se Rusko v některých ohledech chová jako nacistické Německo. Odpoledne ministryně obrany Jana Černochová (ODS) předala čtyři desítky ocenění in memoriam za zásluhy v boji proti nacismu. Výročí si lidé připomínali i na dalších místech v Praze i po celé republice.
09:00Aktualizovánopřed 37 mminutami

V Praze se demonstrovalo proti výdajům na obranu

V Praze se ve čtvrtek na Staroměstském náměstí konala demonstrace s názvem Česko proti válce, na které vystoupili například zástupci SPD, PRO či Trikolory a Svobodných. Organizátoři uvedli, že nechtějí být zatahováni do konfliktů, které nejsou jejich. Protestující kritizovali své politické oponenty i rostoucí výdaje na obranu. Na Náměstí Republiky zase probíhal protest za urovnání vztahů mezi Českem a Ruskem. To před více než třemi lety zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu a rozpoutalo nejrozsáhlejší boje v Evropě od roku 1945.
před 2 hhodinami

„Obrovský frajer, rovný chlap“. Zemřel herec Jiří Bartoška

Ve věku 78 let zemřel Jiří Bartoška. Filmografie tohoto herce, oblíbeného i díky charismatu, čítá desítky rolí. Zapsal se například v trilogii z pravěké Osady Havranů, jako lékař záchranné služby v seriálu Sanitka či v komedii Teorie tygra, za niž získal Českého lva. Přes tři desetiletí stál také v čele filmového festivalu v Karlových Varech, který po sametové revoluci pomohl znovu vybudovat.
14:08Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Češi zpřísnění hraničních kontrol v Bavorsku pocítí, uvedla policie

Cestující z Česka pocítí při cestě do Bavorska zpřísnění kontrol na německých pozemních hranicích, o kterém ve středu rozhodl nový ministr vnitra Alexander Dobrindt. Agentuře DPA to řekl mluvčí spolkového policejního ředitelství v Mnichově. Kontroly zpřísnilo už i Sasko, s nímž Česko rovněž sousedí. Premiér Petr Fiala (ODS) ve středu ujistil, že případné komplikace vyplývající ze zpřísnění kontrol bude česká vláda řešit.
11:49Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Pavel povýšil Řehku na armádního generála, Koudelku na generálporučíka

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek jmenoval do hodnosti armádního generála, což je nejvyšší hodnost v české armádě, náčelníka generálního štábu Karla Řehku. Na návrh vlády také po roce povýšil ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku z hodnosti generálmajora na generálporučíka. Celkem prezident povýšil dvanáct lidí, dvěma dalším hodnost propůjčil.
11:31Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Výdaje státu související s rusko-ukrajinskou válkou loni klesly

Přímé výdaje státního rozpočtu související s rusko-ukrajinskou válkou loni klesly meziročně o 7,1 miliardy na 17,3 miliardy korun. Nejvyšší část z toho tvořila humanitární dávka, která vyšla na osm miliard, uvedla vláda ve státním závěrečném účtu za loňský rok s odvoláním na údaje správců kapitol. Upozornila ale na to, že toto číslo nezahrnuje utajované údaje.
před 12 hhodinami
Načítání...