České textilky trápí nedostatek švadlen. Některé firmy teď dočasně využívají Ukrajinky, které do tuzemska utekly před válkou. Podnikatelé ale mají starosti o budoucnost, obávají se doby, kdy začnou vyučené švadleny odcházet do důchodu.
Starší půjdou brzy do důchodu, mladších je nedostatek. Tuzemským firmám chybějí švadleny
Události: Nedostatek švadlen v Česku (zdroj: ČT24)
Šicí stroje jsou v litoměřické firmě Timo desítky let. Momentálně je obsluhuje šedesát švadlen, které mají vzdělání v oboru. Ty mladší, které do společnosti přicházejí v posledních letech, se už musí nechat zaučit od těch služebně starších. Podle dostupných dat je teď v Česku 11 veřejných středních škol s oborem krejčí. Nejvíc jich je v Královéhradeckém kraji.
„Snažíme se sdružit ostatní textilní společnosti, které mají stejný problém, a tlačit jedním směrem na to, abychom navrátili vzdělání a aby na trhu vzniklo množství lidí, které můžeme následně oslovovat,“ vysvětluje situaci Šimon Jiráček z oddělení strategického rozvoje firmy.
Společnost se podle Jiráčka setkává i se zástupci municipalit a dalšími platformami, se kterými se snaží hrozící nedostatek kvalifikovaných švadlen řešit. Některé zakázky už proto firma musí odmítat.
Asijská konkurence bude zřejmě polevovat, říká ředitel asociace
Opačná situace je naopak v brněnské firmě, která se zaměřuje především na produkci sportovního oblečení. Jejich značka funguje tři roky, v Jihomoravském kraji však není ani jedna střední škola, která by obor krejčí vyučovala. I přesto teď mají švadlen dost, podle zástupců společnosti i proto, že si je zaučují sami.
„Dříve jsme hledali a vyučovali švadleny do jisté míry sami, což vlastně děláme pořád, protože kdykoli přijde nový produkt, mistrová jej vytvoří a my to stejně musíme švadleny naučit,“ popisuje Jan Kočař, majitel firmy GoldBee.
Brněnská mistrová pracuje v oboru 37 let, na starosti tak má všechny švadleny ze společnosti. Na jejich zaučení se i sama podílí. „Holky jsou velmi šikovné, ale kontrola je samozřejmě nutná. Občas se stane, že něco někde ujede, ale opravdu to nepůjde ven,“ potvrzuje Ivana Lunarová, vedoucí firemní dílny.
Podle výkonného ředitele Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu (ATOK) Jiřího Česala lze předpokládat, že asijská konkurence bude na trhu zřejmě polevovat. „Protože opatření, která jsou spojena s Green Dealem, se jich dotknou. Určitý prostor pro růst mezd tam bude, takže si myslím, že se s tím oděvní firmy nějakým způsobem popasují,“ říká.