TÉMA

Finance strana 5 z 5

Kryptoburza FTX dluží přes 70 miliard korun. Nový šéf popsal „úplné selhání“

Zkrachovalá kryptoburza FTX dluží padesátce největších věřitelů téměř 3,1 miliardy dolarů (73,5 miliardy korun). S odvoláním na podání u amerického soudu o tom informoval zpravodajský server BBC. Kolaps druhé největší kryptoburzy na světě otřásl celým odvětvím digitálních měn. Soudní slyšení započne v úterý.
21. 11. 2022|

O zimní pobyty v Jizerských horách je obrovský zájem. Někteří hoteliéři přesto končí

Podle Českého statistického úřadu stoupl meziročně počet turistů, kteří se v Česku ubytovali, o víc než jedenáct procent. Zatímco zahraničních turistů přibylo, těch domácích bylo naopak méně. Pokles zájmu zaznamenávají i některé kraje, například Liberecký. Tam se letos ubytovalo zhruba o 5,5 procenta méně turistů než loni. Zájem o zimní sezonu je sice velký, ale někteří hoteliéři přesto končí.
10. 11. 2022|

Tržby v maloobchodě se v září snížily o 5,6 procenta. Pokles oproti létu zpomalil

Tržby v maloobchodě v Česku v září meziročně klesly o 5,6 procenta po revidovaném srpnovém poklesu o 8,1 procenta. Snížily se pátý měsíc po sobě, v předchozích měsících se ale pokles prohluboval. Méně v září proti loňsku utržily všechny sortimentní typy prodejen s výjimkou farmaceutických a zdravotnických obchodů. Proti srpnu se zářijové tržby zvýšily o 0,8 procenta. Informoval o tom na webu Český statistický úřad (ČSÚ).
8. 11. 2022Aktualizováno8. 11. 2022, 11:18|

Banky hlásí mimořádné zisky. Raiffeisenbank si polepšila o 89 procent

Část bank a spořitelen hlásí za první tři čtvrtletí letošního roku mimořádné výdělky. Největší růst zaznamenala Raiffeisenbank – meziroční rozdíl u ní tvoří téměř devadesát procent. Komerční bance stoupl čistý zisk o více než polovinu na bezmála třináct miliard korun a České spořitelně o necelých čtyřicet procent. Právě na banky a energetické, petrolejářské či těžební firmy zřejmě od příštího roku dopadne daň z neočekávaných zisků. V pátek ji v takzvaném daňovém balíčku schválila sněmovna. Analytici konstatovali, že aktuální výsledky potvrdily silnou pozici tuzemského bankovního sektoru.
4. 11. 2022Aktualizováno4. 11. 2022, 13:19|

30 let zpět: Zvýšení cen benzinu

Před 30 lety došlo k navýšení cen benzinu a nafty v důsledku uplatnění nové sazby daně z obratu, která byla přibližně o 13 procent vyšší. V závislosti na světových cenách ropy museli začít čeští motoristé počítat s pohyblivými cenami. Odborníci odhadovali, že v budoucnu lidé za litr benzinu nebo nafty zaplatí 20 až 22 korun.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
30. 10. 2022|

Pětina firem plánuje propouštět. Ohroženy jsou hlavně energeticky náročné obory

Zhruba každá pátá firma v Česku plánuje na přelomu roku propouštět. Vyplývá to z vyjádření Hospodářské komory, Svazu průmyslu i Asociace malých a středních podniků. Hlavním důvodem jsou drahé energie. Potíže mají hlavě energeticky náročná odvětví jako pekárny, sklárny nebo hutě. Propouštět se už ale začalo i v jiných oborech.
30. 10. 2022|

Plánovaný schodek 295 miliard není zásadní, shodují se Rusnok a Špidla. Rozpočet podle nich odpovídá mimořádné době

Poslanci ve středu v úvodním čtení schválili základní parametry státního rozpočtu na příští rok. Kabinet počítá se schodkem 295 miliard korun. Premiér Petr Fiala (ODS) označil rozpočet za krizový a válečný, reaguje podle něj na dopady ruské invaze na Ukrajinu a energetickou krizi. Stejně ho v pořadu Události, komentáře hodnotí také bývalý premiér a bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok a bývalý předseda vlády Vladimír Špidla (ČSSD). Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se však vláda přesto snaží šetřit.
27. 10. 2022|

Piráti trvají na tom, aby daň z mimořádných zisků byla už za letošek. Navrhují zároveň nižší sazbu

Ve sněmovně se sešly dva koaliční návrhy upravující podobu daně z mimořádných zisků. První předložil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Koaliční Piráti k jeho verzi vznesli svůj pozměňovací návrh. Chtějí v něm snížit ministrem navrhovanou sazbu daně z šedesáti procent na čtyřicet a požadují, aby se platila již za letošek. Navrhují také snížit limit, od kterého se daň bude vztahovat i na banky. Stanjurův návrh počítá se zdaněním až za rok 2023.
24. 10. 2022Aktualizováno24. 10. 2022, 20:26|

Britská vláda zruší téměř všechny plánované daňové škrty, které znepokojily trhy

Britská vláda zruší téměř všechny plánované daňové škrty, které před třemi týdny představil kabinet konzervativní premiérky Liz Trussové a které znepokojily trhy. Oznámil to nový britský ministr financí Jeremy Hunt. Libra po jeho oznámení posiluje vůči dolaru, výnosy vládních dluhopisů naopak oslabují.
17. 10. 2022Aktualizováno17. 10. 2022, 14:53|

Jihlava začala šetřit na MHD. Do ulic města se vracejí staré naftové autobusy

Do jihlavské MHD se vracejí staré naftové autobusy, jde o reakci na nárůst cen plynu a elektřiny. Pro jihlavský dopravní podnik je teď nafta nejlevnějším pohonem. Už letos muselo město pokrývat ztrátu šest milionů korun, příští rok by vysoké ceny energií mohly přinést propad v řádu až desítek milionů.
24. 9. 2022|

Horažďovická léčebna uvěřila e-mailu od falešného ředitele. Poslala mu 1,3 milionu korun

Horažďovickou nemocnici připravil zatím neznámý podvodník o 1,3 milionu korun. O peníze si napsal prostřednictvím e-mailu, ve kterém se vydával za ředitele zdravotnického zařízení. Nemocnice v Horažďovicích už v minulosti čelila hackerským útokům. Podvodníci se takto dostali například k rentgenovým snímkům pacientů.
15. 9. 2022|

Fungování státu je při stávajících příjmech neufinancovatelné, varuje rozpočtová rada

Propast mezi příjmy a výdaji rozpočtů se v Česku zvětšuje, obrat směrem k udržitelnosti není na obzoru. Nerovnováha veřejných financí dosáhla takového rozsahu, že může být odstraněna pouze zvýšením daňových příjmů ve spojení se změnou zákonů, které řeší takzvané mandatorní výdaje či definují rozsah činností státu. Premiér Petr Fiala (ODS) sdělil, že jde o dědictví po předchozí vládě, nynější kabinet si podle něj uvědomuje důležitost ozdravení veřejných financí. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) se vláda změnou veřejných financí musí zabývat. S doporučeními rozpočtové rady souhlasí Piráti.
15. 9. 2022Aktualizováno15. 9. 2022, 17:22|

Oprava Václavského náměstí podraží o téměř sto milionů. Kvůli „nepředvídatelným okolnostem“

Hlavní město zaplatí firmě Hochtief za rekonstrukci spodní části Václavského náměstí zhruba 420,1 milionu korun s DPH. To je o zhruba 93,4 milionu více, než bylo původně v plánu. Radní města v pondělí schválili v pořadí třetí dodatek ke smlouvě, kterým odsouhlasili zvýšení ceny o dalších zhruba 54,6 milionu korun. Náklady navíc podle dodatku vznikly vlivem „nepředvídatelných okolností“.
5. 9. 2022|

30 let zpět: Česko potřebuje nový ropovod

Válka na Ukrajině vynesla do popředí závislost evropských zemí na ruské ropě. Tato otázka se však u nás řešila už před více než 30 lety. Tehdejší ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý v létě 1992 informoval, že Česko právě kvůli závislosti na černém zlatu z Ruska potřebuje postavit nový ropovod z německého Ingolstadtu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
17. 8. 2022|

Hradecká lávka pro pěší se zřejmě prodraží. Konečná cena by mohla dosáhnout 170 milionů

Lávka pro pěší a cyklisty přes řeku Labe v Hradci Králové možná opět podraží. Původně měla rozpočet 35 milionů korun. Loni, kdy stavba začala, už byla cena na 160 milionech. Nyní by mohla cena narůst o dalších sedm a půl milionu. Radní sice nárůst nákladů neschválili, přesto míří návrh k zastupitelům. Pokud zastupitelstvo zdražení lávky schválí, bude cena projektu už bezmála na 170 milionech včetně DPH. Lávka má být hotová příští rok v březnu.
16. 8. 2022|

Na pražské burze se opět obchoduje. Příčinou výpadku byly technické potíže

Pražskou burzu cenných papírů (BCPP) postihl v úterý výpadek. Zhruba dvě a půl hodiny nebylo možné obchodovat. Burza o tom informovala na svých internetových stránkách. Důvodem přerušení obchodování byly problémy komunikačního připojení, sdělil mluvčí burzy Jiří Kovařík.
16. 8. 2022Aktualizováno16. 8. 2022, 13:46|

30 let zpět: Ekonomické důsledky rozdělení Československa

Před 30 lety se Československo připravovalo na rozdělení na dva samostatné státy. Jaké byly prognózy v ekonomice? Jaké byly výhody a nevýhody pro obě území? Studii pro Českou a Slovenskou konfederaci odborových svazů vypracoval její útvar makroekonomických analýz a prognóz.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
24. 7. 2022|

Číňany protestující proti zmrazení úspor v několika bankách tvrdě rozehnala policie

Finanční regulátoři ve středočínských provinciích Chu-nan a An-chuej slíbili, že vrátí část vkladů klientům tamních bank. Reagovali tak na protesty, které v neděli přerostly v násilí a jejichž motivem jsou zmrazená konta. Lidé si je založili, protože banky nabídly vyšší úroky. Informuje o tom americká CNN. Vklady budou vyplaceny těm, kdo na kontech měli částky do 50 tisíc jüanů (asi 182 tisíc korun). Mnozí ale měli v bance mnohem více peněz.
12. 7. 2022|

Euro za dolar. Unijní měna se propadla na dvacetileté minimum

Jednotná evropská měna v úterý poprvé od roku 2002 sestoupila na paritu vůči americkému dolaru. Jedno euro se tak po krátkou dobu prodávalo za jeden dolar. Kolem úterního poledne pak ztrácelo zhruba 0,2 procenta na 1,0017 dolaru.
12. 7. 2022Aktualizováno12. 7. 2022, 12:59|

Ústav pro studium totalitních režimů je dle nového vedení ve špatné finanční situaci

Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) je ve svízelné finanční situaci, uvedli zástupci ÚSTR v tiskové zprávě. Nové vedení v úterý Radu ÚSTR informovalo o problémech, které zjistilo po svém nástupu v květnu. Předchozí vedení viní například z chybného postupu při rekonstrukci sídla ústavu na pražském Žižkově nebo netransparentního odměňování zaměstnanců. Bývalý náměstek Ondřej Matějka a bývalý ředitel ÚSTR Zdeněk Hazdra napsali ve společné reakci, že nové vedení ÚSTR moc nezvládá a hledá chyby u předchůdců. Odmítli i možná pochybení při rekonstrukci sídla ústavu.
21. 6. 2022Aktualizováno21. 6. 2022, 22:24|

Hodnota bitcoinu klesla pod 20 tisíc dolarů, nejníže od roku 2020

Cena nejznámější kryptoměny bitcoin v sobotu poprvé od prosince 2020 sestoupila pod hranici 20 tisíc dolarů (zhruba 470 tisíc korun), v sobotu pozdě večer dokonce pod 18 tisíc dolarů. Výrazně se propadla také druhá největší kryptoměna ether. Trh s kryptoměnami je v poslední době pod tlakem kvůli odklonu investorů od rizikovějších aktiv, za kterým stojí zpřísňování měnové politiky.
18. 6. 2022Aktualizováno18. 6. 2022, 23:34|

První návrh státního rozpočtu na rok 2023 počítá se schodkem bezmála tří set miliard

Ministerstvo financí plánuje v prvním návrhu státního rozpočtu na příští rok schodek 295 miliard korun. Šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tento návrh ve středu představil vládě. Pro letošní rok má Česko schválen rozpočet s deficitem 280 miliard korun. Za celý loňský rok skončilo hospodaření státu v rekordním schodku 419,7 miliardy korun.
3. 6. 2022Aktualizováno3. 6. 2022, 16:35|

Zásobníky plynu jsou plné z 54 procent, řekl Stanjura ve sněmovně. Ta zpřísnila podmínky pro udržení kapacit

Obchodníci s plynem, kteří nevyužijí svou rezervovanou kapacitu v zásobnících plynu v požadovaném minimálním množství, budou moci o část této kapacity přijít. Umožní to novela energetického zákona, kterou ve čtvrtek ve zrychleném režimu v legislativní nouzi schválila sněmovna. Změna zákona, kterou musí ještě projednat Senát, reaguje na současnou energetickou situaci vyvolanou válečným konfliktem na Ukrajině. Má to posílit energetickou bezpečnost a soběstačnost Česka. Novela také zkracuje režim dodavatele poslední instance (DPI) na polovinu, tedy ze šesti měsíců na tři a mění způsob řízení Energetického regulačního úřadu.
2. 6. 2022|

Válka ničí ukrajinskou ekonomiku. Podle odhadů klesne o polovinu

Výkon ukrajinského hospodářství se v letošním roce podle odhadů propadne skoro o polovinu. Vláda navíc tvrdí, že jí ve veřejném rozpočtu chybí sto miliard korun měsíčně. Dopady Ruskem rozpoutané války jsou vidět i v Charkovské oblasti na východě země, kde ukončilo činnost osmdesát procent firem a podnikatelů. Pokud bude konflikt pokračovat, bude pro Ukrajinu vedle vojenské pomoci zásadní i ekonomická podpora Západu.
27. 5. 2022|