Cena digitální měny bitcoin se poprvé dostala nad hodnotu sto tisíc dolarů (v přepočtu 2,39 milionu korun), oznámily světové agentury. Podle Reuters růst hodnoty bitcoinu podpořila očekávání, že budoucí americký prezident Donald Trump vytvoří ve Spojených státech příznivé regulační prostředí pro digitální měny.
Bitcoin dosáhl rekordní hodnoty jen několik hodin poté, co nově zvolený americký prezident Donald Trump oznámil, že do čela americké Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) chce jmenovat Paula Atkinse, který je podle agentur považován za zastánce kryptoměn.
Celková hodnota trhu s krypoměnami se podle analytické společnosti CoinGecko za rok téměř zdvojnásobila a dosáhla rekordní hodnoty těsně pod hranicí 3,8 bilionu dolarů. Pro srovnání – tržní hodnota americké společnosti Apple činí zhruba 3,7 bilionu dolarů.
„Téměř šestnáct let od vytěžení prvního bloku v roce 2009 dosáhl bitcoin mezníku sto tisíc dolarů za minci a jeho celková tržní kapitalizace nyní činí 2,1 bilionu dolarů. Tato skutečnost bitcoin zároveň řadí na velmi krátký seznam pouhých sedmi aktiv nebo společností, které dosáhly tržní kapitalizace vyšší než dva biliony dolarů, přičemž ostatních šest tvoří zlato a technologičtí giganti Nvidia, Apple, Microsoft, Alphabet (Google) a Amazon,“ uvedl manažer společnosti Binance Ondřej Pilný.
Digitální měna na vzestupu
Když bitcoin brzy ráno v Asii překonal hranici sto tisíc amerických dolarů, pokračoval v růstu až nad 103 tisíc dolarů. Později část zisků smazal. Jeho hodnota se letos více než zdvojnásobila a za čtyři týdny od Trumpova vítězství ve volbách a zvolení řady zákonodárců podporujících kryptoměny do Kongresu cena bitcoinu stoupla o více než padesát procent.
Trump v předvolební kampani slíbil, že vytvoří strategické zásoby bitcoinů a podpoří jeho domácí těžbu tak, aby se Spojené státy staly celoplanetárním centrem této technologie. Bitcoin i další kryptoměny na Trumpovo vítězství v listopadových prezidentských volbách reagovaly silným růstem.
„Údaj, který ještě před nedlouhou dobou byl odmítán jako nereálná představa, se stal skutečností,“ uvedl analytik Justin D'Anethan. „Jsme svědky změny paradigmatu. Po čtyřech letech politického očistce jsou bitcoin a další digitální měny na prahu vstupu do mainstreamového finančního světa,“ řekl agentuře Reuters šéf firmy Galaxy Digital Mike Novogratz, který v tomto odvětví podniká.
V roce 2022 se bitcoin v reakci na kolaps burzy FTX propadl pod šestnáct tisíc dolarů, od té doby jeho cena roste. Analytici tvrdí, že hnací silou rekordního růstu byl fakt, že měnu letos přijali velcí investoři. V lednu byly v USA schváleny burzovně obchodované bitcoinové fondy, které se staly prostředkem pro rozsáhlé nákupy. Analytik digitálních aktiv z firmy Standard Chartered Geoff Kendrick upozornil, že zhruba tři procenta celkové nabídky bitcoinů, která kdy bude existovat, letos nakoupili institucionální investoři.
Bitcoin, jehož zkratka je BTC, je nejznámější a nejvíce využívaná virtuální internetová měna. Jejím hlavním znakem je, že nemá žádnou centrální autoritu, která by řídila například množství peněz v oběhu. Bitcoin je navržen tak, aby nikdo, ani autor nebo jiní jednotlivci, skupiny či vlády, nemohl měnu ovlivňovat, ničit, padělat, zabavovat účty, kontrolovat peněžní toky nebo způsobovat inflaci.
Místo banky tak ověřují pravost transakce sami uživatelé. „Není žádný centrální správce té databáze. Všichni po světě si můžou tu databázi stáhnout, provozovat si ji a nemusí se na nikoho odkazovat, pokud si třeba chtějí zjistit, zda jejich transakce proběhla, nebo ne,“ vysvětluje ekonom Trezor Academy Josef Tětek. Klíčoví jsou takzvaní těžaři, kteří za udržování bezpečnosti sítě dostávají odměny v podobě dalších bitcoinů. Jenže k tomu je potřeba velký výpočetní výkon, a tedy i velké množství elektřiny.
Právě na ekologický dopad bitcoinu upozorňují kritici i odborníci. Za rok je na správu pouze bitcoinové sítě potřeba přes 176 terawatthodin elektřiny. Pro představu jde o více než trojnásobek roční spotřeby v České republice.
Obezřetní by lidé měli být i v případě, že se rozhodnou do kryptoměn vložit peníze – jejich cena totiž výrazně kolísá. A běžně může v řádech týdnů klesnout o desítky procent. „Je určitě dobré vědět, co člověk dělá, pokud si chce spořit do bitcoinů. Je dobré spravovat vlastní klíče, nedržet to na burzách, nedržet to u žádných správců, protože ti můžou zkrachovat,“ podotýká také Tětek.
Problémem zůstává i kryptoměnová kriminalita, základní technologie také zatím nepřinesla zásadní revoluci ve způsobu pohybu peněz po světě. Dlouhověkost bitcoinu ale podle analytiků možná svědčí také o určité odolnosti.
Sedláček: Je to bungee jumping
„Jsou to nové globální peníze, které překonaly národní stát. Pro digitální dobu budoucí se na to filozoficky dívám s velkým nadšením, protože se to jistě jednou bude hodit. Ale v současnosti je to asi tak, jako bychom se pokoušeli zavádět papírové peníze v raném středověku, je to ještě bungee jumping,“ uvedl v pořadu 90'ČT24 ekonom, filozof a vysokoškolský pedagog Tomáš Sedláček. Dodal, že ačkoliv bitcoin zpočátku neměl být politický, nyní je vidět, že záleží na Trumpově náladě. „Je to čistá víra. Kdo chce tuto hru hrát, musí si být vědom, že když se Trump rozhodne a řekne, že to zas tak dobrý nápad nebyl, tak se s tím neudělá vůbec nic,“ dodal Sedláček.
Zakladatel Bit.plus Martin Stránský zmínil, že ale málokdo ví, kolik neuvěřitelných projektů v kryptosvětě vzniká. „Například Pražská burza provozuje centrální depozitář cenných papírů – to je ze standardního světa. Málokdo ví, že tato instituce získala jako první na světě licenci od ČNB, aby jakékoli aktivum dokázala převést do digitálního světa,“ podotkl a dodal, že již deset let pozoruje, jak mu všichni říkají, že jde o nesmysl. „My deset let obchodujeme s něčím, čemu moc lidí úplně nerozumí. Nevíme, kdo to vytvořil, můžu s tím obchodovat po celém světě, což je fascinující,“ dodal.
