Hlubuček podle bývalého ředitele DPP nebyl členem zločinecké skupiny

Nahrávám video

Bývalý ekonomický ředitel pražského dopravního podniku (DPP) Matej Augustín viněný v kauze Dozimetr v pondělí u soudu prohlásil, že spolu s dalšími aktéry případu působil v organizované zločinecké skupině, jejímž cílem bylo z firmy nelegálně vyvádět peníze. Obžalovaného někdejšího náměstka pražského primátora Petra Hlubučka (dříve STAN) však za člena této skupiny nepovažoval. Augustín začal spolupracovat s policií a státní zástupce ještě před zahájením hlavního líčení jeho obžalobu v případu rozsáhlé korupce v DPP stáhl.

Augustín podle své výpovědi oslovil zlínského podnikatele Michala Redla, kterého žalobce Adam Borgula považuje za hlavu zločinecké skupiny. Chtěl po něm, aby mu sehnal nějakou práci v Praze. Redla znal již od roku 2012 a byli přátelé. S Hlubučkem se setkal ještě před tím, než se stal ekonomickým náměstkem. To, že pozici na konci roku 2019 dostal, se dozvěděl od Redla.

V prvním pololetí 2020 si Augustín podle své výpovědi uvědomil, že spolu s ostatními jedná protiprávně. „Pracovali jsme jako organizovaná zločinecká skupina. Bylo nás asi osm až devět lidí,“ prohlásil. Vedle Redla zařadil mezi členy podnikatele Pavla Kosa, Pavla Dovhomilju a Zakaríu Nemraha či někdejší vedoucí pracovníky DPP Luďka Šteffela a Dalibora Kučeru. Přiznal, že manipulovali se zakázkami. Sám získal na úplatcích 1,2 až 1,3 milionu korun, uvedl.

Bývalý ekonomický náměstek DPP soudu řekl, že u dělení peněz ve skupině nebyl. Popsal také vztahy mezi jednotlivými členy skupiny. Za nejdůležitějšího člověka označil Dovhomilju, který měl informace o fungování DPP.

Ze zakázek popsal Augustín zejména projekt rekonstrukce Nádraží Holešovice, za který měla údajně skupina přislíbeny desítky milionů korun. Uvedl také, že ho Redl poslal za bývalým šéfem DPP Martinem Dvořákem, aby mu tlumočil požadavek na úplatek pět milionů korun od developera Sergeho Borensteina. Muž také například přiznal, že skupina získala provizi v souvislosti se zakázkou na geotechnický monitoring před stavbou metra D.

Augustín ale odmítl, že součástí skupiny byl bývalý politik z TOP 09 Jiří Fremr. Prohlásil také, že Jiřího Pospíšila (TOP 09) znal pouze jako pražského radního, nikdy s ním ale nekomunikoval.

Hlavními obžalovanými v kauze Dozimetr jsou v současnosti Redl a Hlubuček. Spolu s ním se u nynějšího hlavního líčení zpovídají další čtyři lidé. Čtyři další muže již Obvodní soud pro Prahu 9 pravomocně uznal vinnými a potrestal podmíněnými či peněžitými tresty. Nikoho zatím do vězení neposlal. Mezi již odsouzenými jsou Kos, Dovhomilja, Nemrah a Šteffel. Všichni uzavřeli dohody o vině a trestu. První tři se také k trestné činnosti přiznali.

Zločinecká skupina měla mimo jiné ovlivňovat zakázky a brát úplatky

Obžaloba klade mužům za vinu účast na organizované zločinecké skupině, přijetí úplatku, podplácení, praní špinavých peněz a také nedovolené nakládání s drogami. Právní kvalifikace není u všech stejná. Skupina podle Borguly postupně dosazovala do DPP na vybrané manažerské pozice spřátelené lidi. Prostřednictvím nich pak ovlivňovala skupina zakázky a brala úplatky.

U hlavního líčení se nyní řeší takzvaná první větev kauzy Dozimetr. V ní padla obvinění v polovině roku 2022. Policisté ale postupně rozšířili okruh trestně stíhaných i počet skutků. Nalezli další podle nich zmanipulované zakázky, které se týkaly nejen DPP ale i Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP).

Další série trestních stíhání tak přišla v dubnu 2023, kdy se mezi obviněnými objevil například bývalý poslanec ODS Marek Šnajdr. Těsně před zahájením soudního jednání začala policie stíhat bývalého ředitele DPP Martina Dvořáka, minulý týden padla obvinění v další větvi. Soudce Jakub Kriebel na začátku pondělního jednání vyzval Borgulu, aby soudu všechna nová obvinění v kauze Dozimetr zaslal.

Kvůli korupční kauze skončil v roce 2022 ve funkci nejen tehdejší náměstek pražského primátora Hlubuček, ale také například ministr školství Petr Gazdík (STAN) kvůli kontaktům s Redlem. Stejný důvod měl i odchod šéfa civilní rozvědky Petra Mlejnka, který ve funkci strávil několik týdnů. Hlubuček odešel i z dozorčí rady DPP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 3 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 6 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 6 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 6 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 7 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 8 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.