Povodně strana 5 z 5

Extrémní deště způsobily povodně kromě Česka také v Rakousku, Rumunsku a Polsku, kde už podle médií zemřelo nejméně deset lidí. Situace je kritická především v Dolnoslezském vojvodství na jihu Polska. Poplach vyhlásilo město Opole, na kulminaci Odry se připravuje Vratislav. Ve Varšavě v pondělí mimořádně zasedla vláda, která v zasažených lokalitách vyhlásila stav živelní katastrofy. V Dolním Rakousku se čekají srážky až do poloviny týdne, hrozí zhroucení hrází. V regionu zemřeli při záplavách patrně už čtyři lidé. Dopravní problémy hlásí Vídeň. Na Slovensku je nejhorší situace na Dunaji.

Postižení povodní mohou případně získat mimořádnou dávku až 72 900 korun. Podporu by mohly od úterka v terénu začít vyřizovat mobilní týmy úředníků. Peníze bude možné vyplatit přímo na místě, řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Dále vysvětlil, jaké možnosti mají lidé, pokud se kvůli povodním nedostanou do práce, jsou zavřené školy jejich dětí, případně nefunguje pošta, na které lze vyzvednout důchod.

Polsko a Rakousko v neděli oznámily první oběti vytrvalých dešťů a záplav, které od pátku sužují střední a východní Evropu včetně Česka. V Polsku je situace kritická, nedaleko českých hranic se protrhla přehrada a město Stronie Ślonskie zasáhla přívalová vlna. Do záchranných prací se budou zapojovat i české vrtulníky. Řada toků se už kvůli vytrvalému dešti vylila z břehů i v Rakousku, na Slovensku byla situace o něco klidnější. Povodním čelí rovněž Rumunsko, kde si velká voda vyžádala nejméně pět mrtvých.

Povodně vyvolaly v Česku i velkou vlnu solidarity. Dobrovolníci pomáhají přímo v postižených oblastech. Lidé posílají peníze na veřejné sbírky. Materiální věci mají dárci podle úřadů nosit hlavně do potravinových bank.

Počet domácností, které se kvůli počasí a záplavám ocitly bez elektřiny, do nedělních 18:00 hodin výrazně klesl na přibližně 135 tisíc. Je to zhruba polovina proti nedělnímu ránu, kdy bylo bez proudu okolo 260 tisíc odběratelů. Nejvážnější je stále situace v Moravskoslezském kraji, kde je bez energie 76 tisíc domácností, a v Olomouckém kraji s 29 tisíci odpojenými. Vyplývá to z údajů distributorů ČEZ a E.ON. Na vedení vysokého napětí energetici evidují nyní okolo 216 poruch a další desítky na vedení nízkého napětí. Skupina ČEZ večer vyhlásila kalamitní stav v dalších sedmi okresech Moravskoslezského a Olomouckého kraje. Naopak ho odvolala v Ústí nad Labem a Karlových Varech.

Česko se nadále potýká se silnými dešti a rozsáhlými povodněmi, na některých místech už byly překročeny stoleté průtoky, části země jsou kvůli velké vodě zcela odříznuté. Premiér Petr Fiala (ODS) ve vyjádření pro Českou televizi před nedělním polednem mimo jiné apeloval na občany, aby poslouchali pokyny příslušných míst a úřadů, a varoval, že řada toků teprve bude kulminovat, takže to nejhorší „ještě není za námi“. Krizový systém podle něj funguje dobře, počítá se i s mimořádným zasedáním vlády. To se uskuteční hned v pondělí.

Silné lijáky a záplavy způsobené tlakovou níží Boris postihly v sobotu nejen Česko, ale i jeho sousední země. Čtyři mrtvé oznámily úřady v Rumunsku, kde se z břehů vylil Dunaj. Polský premiér Donald Tusk v souvislosti s povodněmi mluví o nezbytnosti úplné mobilizace. Několik obcí v rakouské spolkové zemi Dolní Rakousy bylo vyhlášeno za oblasti postižené živelní pohromou, očekává se až stoletá voda.

Společnost ČEZ Distribuce od 19:00 vyhlásila kvůli velkému množství poruch na vedení v jedenácti okresech šesti krajů kalamitní stav. S poruchami vedení se energetici kvůli nepříznivému počasí potýkají celý den. Vedení většinou poškodily popadané stromy a větve kvůli silnému větru a podmáčené půdě. Distributoři hlásí okolo 62 tisíc domácností bez proudu.

Moravskoslezský hejtman Josef Bělica (ANO) v sobotu odpoledne vyhlásil v regionu kvůli záplavám stav nebezpečí. Následně ke stejnému kroku přistoupil i hejtman sousedního Olomouckého kraje Josef Suchánek (STAN). Některé toky na severní Moravě dosáhly v sobotu odpoledne 50letého průtoku, uvedl Český hydrometeorologický ústav. Na různých místech obou krajů již začaly evakuace.

Deštivé počasí v sobotu pokračuje, zejména na Moravě a ve Slezsku, řeky proto budou dále stoupat. V Čechách mohou srážky v sobotu sice slábnout, ale vrátí se o to silněji v neděli, ukazuje předpověď.

Starosta Špindlerova Mlýna doporučil návštěvníkům, aby ještě během soboty opustili toto horské středisko. Existuje riziko, že se Labe mezi městem a Vrchlabím vylije z koryta a hlavní přístupová silnice do střediska bude obtížně průjezdná. Kulminovat by mohlo v neděli ráno, řekl starosta Martin Jandura (Špindlerův Mlýn – město s vizí) před sobotním polednem. Labe v největším krkonošském středisku už přesáhlo hranici třetího stupně povodňové aktivity, tedy stavu ohrožení a dál stoupá.

Voda z povodní neznamená riziko jen tím, že se vylije z břehů a poškodí majetek a ohrozí lidi. Mnohdy s sebou nese i spoustu znečištění, které může poškodit lidské zdraví. Podle hygienika Františka Kožíška ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ) je tak namístě opatrnost.

Příhraniční obec na Frýdlantsku Višňová byla od rána odříznutá od zbytku Frýdlantska na Liberecku. Voda z rozvodněné Smědé zaplavila silnice a dopravu obyvatel zajišťovali hasiči s evakuační tatrou. Do domů se voda nedostala, ale během odpoledne hasiči evakuovali několik obyvatel.

Policejní prezident Martin Vondrášek v Událostech, komentářích sdělil, že policie je na povodňovou situaci dobře připravená. Během víkendu je na všech základních útvarech posílen výkon služby. Pohotovost má navíc osm set policistů pořádkových jednotek, kteří jsou připraveni vyjet, kam bude potřeba. Pomáhat mohou například s evakuacemi občanů nebo ochranou majetku.

Meteorologové rozšířili výstrahu na extrémní povodně téměř na celou zemi s výjimkou západu Čech. Na více než padesátiletou vodu se musí připravit nejen východ, jih a sever země, ale i Praha či většina Středočeského kraje. Nejvíc se mají řeky rozvodnit o víkendu. Vydatně pršet má minimálně do noci na pondělí, situaci ještě zhorší silný vítr, který hrozí podle aktuální prognózy v celé republice.

Silný vítr láme stromy. Od čtvrtka platí například zákaz vstupu do Vysočina Areny v lese Ochoz v Novém Městě na Moravě z důvodu podmáčeného terénu. I přes upozornění města na místě ale policisté potkali běžce i turisty, sdělil velitel městské policie Jiří Hradil. Strážníci budou o víkendu pokračovat s namátkovými kontrolami parků, cyklostezek i zátopových míst. Kombinace rozvodněných řek a extrémního větru může být pro turisty nebezpečná.

Zmírnit možný dopad extrémních dešťů a hrozících povodní chtějí některé obce či neziskové organizace. Hodlají poskytnout třeba místa na spaní pro ty, které velká voda vyžene z domovů. Připravené jsou také potravinové banky nebo státní hmotné rezervy.

V obci Vikýřovice na Šumpersku během tří dnů naplnili čtyři tisíce pytlů. Hasičům s tím pomáhají vězni z Mírova. Někteří obyvatelé nečekají na pomoc zvenčí a pytle plní sami. Na povodeň se chystají také na farmě na Novojičínsku, kde měli v roce 1997 půl metru vody kvůli rozvodněné Odře. V obci Bělá pod Pradědem ještě neskončily úpravy koryta po bleskové povodni z roku 2021, tok řeky vodohospodáři narychlo zpevňují kameny. Z dolní nádrže elektrárny Dlouhé stráně bylo odpuštěno asi milion kubíků vody. Připravena jsou evakuační centra a pomoc nabídly i penziony a hotely.

Některé horské oblasti Rakouska překvapil sníh, který tam omezil dopravu. Hlášeny jsou bouře s větrem o síle orkánu a Tyrolsko očekává až dva metry sněhu. V italských Dolomitech zemřela kvůli podchlazení a vyčerpání Kanaďanka. V zemích sousedících s Českem platí výstraha před silnými dešti a povodněmi. V Rakousku se zvedne hladina Dunaje, Slovensko očekává stoletou vodu na svém úseku řeky Morava, v Německu se varování týkají především jihovýchodu a východu země. Nejvyšší povodňový stupeň je vyhlášen také v regionech u polsko-českých hranic.

Bez elektrické energie bylo v pátek ke čtvrté hodině odpolední dvacet sedm tisíc domácností. Nejhorší situace je na Trutnovsku, Semilsku a v okolí Jičína. Poruchy na vedení vysokého napětí působí vlivem silného větru a podmáčeného terénu polámané a popadané stromy a větve. Informovala o tom mluvčí ČEZ Distribuce Soňa Holingerová.

Předpověď povodní vyžaduje úzkou spolupráci meteorologů a hydrologů, je totiž zapotřebí mít věrohodnou předpověď počasí a zároveň hydrologický model sloužící pro odhad odtoku z území, vysvětluje Václav Šípek z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR. Náročnost předpovědi podle něj závisí hlavně na očekávaném typu povodně. U těch z dlouhotrvajících dešťů, které se očekávají nyní, je dle něj předpověď snazší než u velké vody z přívalových dešťů. Pokud se naplní nynější předpověď srážek, voda může podle Šípka v některých částech Česka ohrozit majetek i životy.

Nynější silné a vytrvalé deště jsou pro září velmi netypické, je ale složité tvrdit, že jsou projevem klimatické změny. Neexistuje na to jasná odpověď, řekl Václav Rára z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. V září se obyčejně teploty v noci a ráno dostávají plošně pod deset stupňů Celsia a atmosféra tak už nedokáže zadržet velké množství vodní páry. Srážky s extrémně vysokými úhrny za velmi krátkou dobu jsou proto podle Ráry typické spíše pro teplé letní měsíce, což lze vidět na povodních z července 1997 či srpna 2002.

Na možné povodně se připravují také pojišťovny, které posilují zákaznická centra a ustavují krizové štáby. Klientům v ohrožených místech doporučují pořízení fotodokumentace majetku ještě před příchodem živlu a také prostudování samotné pojistné smlouvy.

Zátor na Bruntálsku a Troubky na Přerovsku jsou dvě obce, které si řada lidí spojuje s ničivými povodněmi v roce 1997. Teď tam znovu rostou hráze. I po více než čtvrtstoletí vzbuzuje zatažené nebe u místních respekt i obavy.