Povodně strana 3 z 5

Na říčce Bystřičce pod stejnojmennou přehradou na Vsetínsku platil i ve středu odpoledne druhý stupeň povodňové aktivity značící pohotovost. Nad nádrží klesla její hladina od rána na úroveň prvního stupně povodňové aktivity znamenající bdělost. První povodňový stupeň zůstával odpoledne ve Zlínském kraji i na Velké Stanovnici pod nádrží v Karolince na Vsetínsku. Vyplývá to z informací na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle vodohospodářů hladiny většiny toků v regionu klesají. Situace se postupně uklidňuje i v Jihomoravském, Olomouckém a Moravskoslezském kraji.

Rozvodněno bylo po deštích z konce minulého týdne v úterý odpoledne stále šest řek na jedenácti měřicích stanicích v celém Česku. Večer počet míst s povodňovou aktivitou klesl na rovnou desítku. Nyní jsou už všechny na prvním stupni povodňové aktivity. Nežárka dlouho držela stupeň druhý, v 15:30 klesla těsně pod něj. Výstraha v souvislosti s povodněmi platí už jenom v Praze, vyhlášena je do středečního dopoledne.

Starostové měst a obcí podél Labe v Ústeckém kraji nesouhlasí s plánem nových aktivních záplavových zón. Na konci března je má vyhláškou vydat krajský úřad. Oproti těm původním se tak značně rozšíří. Lidé v oblasti se obávají, že s platností vyhlášky nebudou moci stavět nebo své nemovitosti pojistit. Jednou z vesnic, které se nová vyhláška dotkne, jsou Dolní Zálezly.

Na jihozápadě Čech bude od noci na čtvrtek do čtvrtečního odpoledne vydatně pršet. Vlivem srážek a tání sněhu se rozvodní tamní řeky, zejména pak ty, které odvodňují Šumavu a Český les. Mohou překročit první, případně i druhý povodňový stupeň, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). V části Česka, hlavně v jeho jižní polovině, pak bude ve čtvrtek také foukat silný vítr.

Česko zažívá nadprůměrně teplý Štědrý den. Bystřice v Bystřičce nad nádrží je na prvním stupni povodňové aktivity. Nejnižšího stupně dosahovaly v sobotu i řeky Svratka v Dalečíně, Otava a Křemelná a Botič v Praze – Průhonicích. Později se ale toky vrátily do normálu. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu.

Japonsko se aktivně připravuje na důsledky změn klimatu. Pod náporem přírodních katastrof posiluje infrastrukturu a podniká kroky, aby dokázalo rychle napravit škody. Redaktorka České televize Barbora Šámalová nahlédla do podzemního komplexu u Tokia, který patří k unikátům světové infrastruktury a odvádí povodňovou vodu z obytných oblastí.

Na první stupeň povodňové aktivity klesla hladina řeky Bystřice u nádrže Bystřička na Vsetínsku. Po čtvrtečních vydatných deštích byla krátce až nad spodní hranicí nejvyššího, třetího stupně, dlouho se držela na druhém stupni. Povodeň je ale také na několika menších tocích ve středních Čechách a v Plzeňském kraji. Všechny jsou na prvním stupni a situace na nich je stabilní.

Pákistán stále čelí následkům letošních extrémně silných monzunových dešťů a mimořádného tání ledovců. Povodně, které začaly v polovině června a do konce srpna zaplavily třetinu země, ještě neopadly. Může trvat další měsíce, než voda ustoupí. Živel zasáhl do života 33 milionů lidí.

Bouřky, před kterými varoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), se ze západu Čech přesouvají na Moravu a do Slezska, navečer mohou sílit. Teploty o víkendu se budou pohybovat do dvaceti stupňů Celsia, oteplení pak dorazí opět na začátku příštího týdne, kdy teploměry postupně ukážou až 26 stupňů.

K Pákistánu sužovanému katastrofálními záplavami se blíží další monzuny. Během nejhorších povodní v moderních dějinách 220milionové země živoří stovky tisíc obyvatel v provizorních přístřešcích, pomoc s chybějícími zásobami jídla se k nim často dostává jen na lodích. Během povodní zahynulo nejméně 1300 lidí, z toho asi třetina dětí.

Povodně v Pákistánu způsobené monzunovými dešti si vyžádaly už 1136 životů a podle předběžných odhadů vlády způsobily v zemi škody za nejméně deset miliard dolarů (246 miliard korun), napsal v úterý web stanice BBC. „Doslova třetina Pákistánu je teď pod vodou,“ popsala ministryně pro klima Sherry Rehmánová.

Česko zasáhly silné bouřky. V Liberci poblíž fotbalového stadionu U Nisy zemřel večer muž, na kterého spadl strom. Žena, která s ním byla, utrpěla středně těžké poranění. V tamním obchodním centru se také propadl strop, obešlo se to bez zranění. Bouřky silně zasáhly také například Prahu. Do 23:00 platila výstraha před bouřkami s přívalovým deštěm a kroupami, hrozí také rozvodnění menších kroků.

Na Botiči, Chotýšance, Žirovnici a Želetavce pozvolně ubývá vody. Všechny tyto řeky se po vydatných deštích z noci a úterního dopoledne ocitly na prvním stupni povodňové aktivity. Na noc a úterní dopoledne vydal Český hydrometeorologický ústav výstrahu na povodně i na vydatný déšť, platnost obou však skončila a žádnou další již meteorologové nevydali.

Po více než dvou letech pandemických omezení se filipínské děti vrátily do školních lavic. A to navzdory tomu, že tropické deště zatopily školní budovy. Prezenční výuka nicméně vydržela jen jediný den. Zhoršující se počasí totiž přimělo úřady výuku znovu přerušit. V oblasti hrozí silné povodně a sesuvy půdy.

Na východě Česka bude vydatně pršet i v pondělí. Meteorologové proto v těchto oblastech prodloužili výstrahu až do noci na úterý. Za 24 hodin tam může spadnout několik desítek milimetrů vody, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Na severovýchodě a východě země také platí povodňová pohotovost, stoupat mohou hladiny zejména menších řek.

Před dvaceti lety začala druhá a hlavní vlna nejničivějších povodní v historii samostatného Česka. Mimořádně silné deště v jižních Čechách rozvodnily nejprve řeky v oblasti a voda pak mířila na Prahu a dál na sever země. V ohrožení byl i Karlův most. Zásah na něm tehdy řídil velitel čety pražských hasičů Václav Kratochvíl. On a jeho kolegové přišli s neobvyklým nápadem – použít bagr. Náročné chvíle popsal Kratochvíl v rozhovoru pro Události, komentáře.

Záplavy v srpnu 2002 způsobila dvojice extrémně silných dešťů. Tyto srážkové události patří mezi desítku největších od konce šedesátých let 20. století. Vyplývá to z nové analýzy vědců z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR (AV). Spojení takto silných srážkových epizod do takzvané sdružené srážkové události bylo za celé zkoumané období ojedinělé nejen v Česku, ale i ve střední Evropě.

Přesně před dvaceti lety vytrvalý déšť rozvodnil hladiny řek v Česku a spustil ničivé povodně. Destruktivní byly zejména pro jih Čech. Katastrofu nepřežilo sedmnáct lidí, téměř čtvrt milionu lidí muselo opustit své domovy a v šesti krajích byl vyhlášen nouzový stav. Škody se vyšplhaly nad 73 miliard korun.

Díky rychlé dostupnosti informací mají lidé mnohem lepší možnosti rozhodování v krizové situaci, ani současná technika by však nedokázala v řádu dní předpovědět přesný rozsah záplav, říká hydrolog Jan Daňhelka z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Katastrofální povodně v Česku v roce 2002 podle něj uspíšily přechod k pokročilým on-line technologiím přenosu dat o počasí a stavu vod. Předchozí systém během záplav neobstál.

Počet obětí záplav, které na východě amerického státu Kentucky rozpoutaly přívalové deště, stoupl na 26. Mezi mrtvými je také šest dětí. Podle guvernéra Andyho Besheara bude bilance obětí pravděpodobně dál narůstat, uvedla v neděli agentura AP.

Záplavy v americkém státě Kentucky si vyžádaly nejméně šestnáct mrtvých. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na guvernéra, podle kterého počet obětí patrně dále poroste. Intenzivní déšť se v regionu navíc očekává i v dalších hodinách.

Povodně, které před 25 lety zasáhly Moravu, Slezsko a část východních Čech, byly jednou z největších přírodních katastrof u nás. Postihly desetitisíce lidí a 60 jich přišlo o život. Další tisíce ztratily své domovy a téměř 80 tisíc lidí se muselo evakuovat. Takhle na tragédii vzpomínají ti, kteří ji prožili.

Tehdy jako pětadvacetiletý reportér ČT byl Josef Kvasnička mezi prvními, kdo viděl následky povodní na vlastní oči a zprávy o tom posílal do televize. Byl červenec 1997 a velká voda zaplavila Ostravu, Olomouc, Přerov, ale symbolem tragédie se stala obec Troubky, kam se Kvasnička dostal s kameramanem. „Bylo to mimořádně náročné, byl jsem tehdy naprosto nezkušený a nevěděli jsme, jestli to technika ustojí,“ zavzpomínal v Interview ČT24.

Už potřetí od začátku roku se Sydney potýká s přívalovými dešti. A meteorologové varují, že ne naposledy. Australská vláda intenzivně hledá způsoby, jak čelit stále častějším dramatickým výkyvům počasí. Pro začátek na to vyčlenila v přepočtu osmdesát miliard korun.