Povodně strana 3 z 5

Rodiče dětí do deseti let, jejichž školy zůstaly po zářijových záplavách zavřené, mohou žádat o povodňové ošetřovné. Získat ho mohou na celou dobu uzavření školy, nejdéle ale do konce března příštího roku. Prodloužená podpora má pokrýt období od 13. září. Je i pro ty, kteří pracují na dohodu, a živnostníky s nemocenským pojištěním. Sociální správa ji poskytne také lidem, kteří se po uzavření zatopených stacionářů starali o své blízké. Informovala o tom Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Firmy na Krnovsku postižené zářijovou povodní potřebují pomoc státu. Chybí jim peníze na opravy, investice, kvalitní pojistky i dopravní napojení. První z nich už přistoupily k propouštění. Šedesát firem se spojilo v asociaci. Už poněkolikáté přijel do Krnova situaci řešit ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Jedenáct dní po ničivých záplavách ve Španělsku, při kterých podle dosud dostupných údajů zemřelo 223 lidí, pokračuje úklid, pátrání po desítkách pohřešovaných i počítání milionových ztrát. Roste také nespokojenost s jednáním úřadů. V sobotu se ve Valencii na demonstraci proti místní vládě sešlo na 130 tisíc lidí. Protestující požadují odstoupení regionálního šéfa Carlose Mazóna.

Jesenicko patří k regionům, které se stále vzpamatovávají po zářijových povodních. Zástupci státu i kraje uvádějí, že finanční pomoc funguje, podle některých podnikatelů ale informování o možnostech podpory není dostatečné. Následky velké vody jsou navíc jen jedním z problémů regionu, který se mimo jiné potýká s vylidňováním. Řešení je třeba promyslet komplexně a vyžaduje investice, shodli se hosté diskusního pořadu Zkraje.

Změna klimatu dopadá stále významněji nejen na lidi, ale i na jejich čtyřnohé mazlíčky. V některých případech jde o rizika podobná, ale někdy i poměrně odlišná. Dopad jednotlivých jevů se přitom napříč různými plemeny může i výrazněji lišit.

V České Vsi na Jesenicku začala třídenní akce, během které chtějí místní a dobrovolníci připravit topivo na zimu zhruba pro 120 vyplavených rodin. Mnohým totiž stále nejde plyn, dřevo tak pro ně představuje jediný dostupný zdroj tepla. Otop, který si lidé nachystali přes léto, velká voda odnesla.

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) informoval prezidenta Petra Pavla o programech, které jeho resort připravuje na obnovu vodohospodářské infrastruktury či lesních cest poškozených při zářijových povodních. Celkem je v nich připraveno přes deset miliard korun.

Po bleskových povodních na jihovýchodě Španělska úřady stále pátrají nejméně po 89 osobách. Jedná se ale pouze o nahlášené případy rodinnými příslušníky. Vrchní soud regionu Valencie ale upozorňuje, že případů zmizelých osob může být víc. Povodně, které smetly mosty i budovy, mají přes dvě stě obětí. Vláda do terénu nasadila téměř patnáct tisíc policistů a vojáků. Do práce byly zapojeny i stovky lesníků, forenzních vědců, celníků a v neposlední řadě i těžká technika.

Východ Španělska zasáhly v pondělí další silné deště, úřady v některých částech Katalánska vyhlásily stav extrémního nebezpečí. Ulicemi Barcelony včetně letiště se valí voda. Země se přitom stále vzpamatovává z bleskových povodní z minulého týdne, při kterých zemřelo zejména v regionu Valencie více než dvě stě lidí. Dalších 89 osob se ve Valencii nadále pohřešuje. Část z nich ale může být mezi 62 mrtvými, které se zatím nepodařilo identifikovat.

Firmy, které musely kvůli nedávným povodním přerušit práci, mohou začít žádat o příspěvky od státu na mzdy. Úřad práce jim z programu Povodeň 2024 nahradí polovinu vyplacených částek zaměstnancům či dohodářům za dobu, kdy nemohli kvůli záplavám pracovat. Na pracovníka bude možné získat včetně odvodů až 18 400 korun měsíčně, řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Španělsko vyslalo o víkendu celkem pět tisíc vojáků, aby po záplavách na jihovýchodě země pomáhali s distribucí jídla a vody, úklidem ulic a ochranou obchodů či nemovitostí před rabováním. Dalších dva a půl tisíce by se k nim mělo ještě přidat, uvedlo ministerstvo obrany. Velká voda zabila v regionu přes dvě stě lidí, většinu z nich ve Valencii.

Drony jsou na současných bojištích používané pro průzkum nebo jako doplněk dělostřelectva. Levné a na výrobu relativně jednoduché stroje jsou schopné zničit několikanásobně dražší vojenskou techniku. Své využití ovšem našly také u policejních složek nebo záchranného sboru. Naposledy drony pomáhaly během povodní, které v září zasáhly Česko.

Dav rozzlobených lidí zasypával urážkami a házel bláto na španělského krále Felipeho VI. a vládní představitele, kteří přijeli na návštěvu nejhůře zasažených míst v zemi po záplavách z tohoto týdne. Kvůli zajištění pořádku zasahovali policisté na koních. Návštěva královského páru byla následně ukončena, informovala agentura AFP. Ničivé záplavy si na jihovýchodě Španělska vyžádaly nejméně 217 mrtvých.

Záplavy na jihovýchodě Španělska připravily o život už více než 211 lidí, většina je z Valencie. Záchranáři ale stále pátrají po pohřešovaných, počet obětí se proto ještě může navýšit. Španělský premiér Pedro Sánchez oznámil, že v postižených oblastí pomůže dalších deset tisíc vojáků a policistů. Voda zničila mosty a zavalila města bahnem, tisíce lidí tak zůstaly bez vody, potravin a elektřiny.

Více než dvanáct set záchranářů stále pátrá po přeživších ničivých záplav na jihovýchodě Španělska. Úřady hlásí více než dvě stě potvrzených obětí, většina je z Valencie. Vláda se zavázala pomoci s obnovou a do postižených míst posílá dalších pět set vojáků. Výstraha před velkou vodou ale dál platí i pro Katalánsko na severovýchodě země.

Škody po zářijových povodních vyčíslili správci toků na devět miliard korun. Jejich odstraňování bude podle odhadů trvat příštích deset let. Podle vodohospodářů už jsou všechny řeky, které byly při zářijových povodních zatarasené nánosy, volně průchodné. Správci toků ale stále opravují poničené břehy, jezy nebo vodní díla. Jejich cílem je teď i odtěžit tuny písku a kamení, které voda vyplavila na louky. Tento materiál pak používají třeba na dosypávání břehů. Jen v Povodí Odry se podobné práce týkají všech jedenácti set kilometrů v jeho správě.

Španělsko stále pokračuje ve zjišťování rozsahu škod, které napáchaly bleskové povodně. Živel si podle tamních médií vyžádal nejméně 155 životů. Za vysokým počtem obětí stojí podle vědců dva faktory – nebývalá síla a rychlost povodní. Kritici také upozorňují na nedostatečné varování úřadů v okolí Valencie, kde jsou škody nejrozsáhlejší.

Lidem zasaženým povodní už neziskové organizace vyplatily desítky milionů korun. Jak Česká televize zjistila od šesti největších z nich, organizace poslaly rodinám více než 175 milionů z vybraných 665 milionů. Pomoc se tak dostala už téměř třem tisícům domácností.

Záplavy na jihovýchodě Španělska nepřežilo nejméně 155 lidí. Po desítkách lidí se stále pátrá. O nové bilanci informovala agentura EFE s odkazem na vládní zdroje. Agentura AFP mluví o 158 mrtvých. Před polednem úřady uváděly 95 obětí. Povodně jsou podle španělských médií nejhorší od začátku století a vláda vyhlásila tři dny státního smutku. Do nejhůře postiženého regionu Valencie dorazil premiér Pedro Sánchez. Pro některé oblasti dál platí varování před silnými dešti.

Změna klimatu zhoršila dopad katastrof způsobených počasím a platí to u všech deseti nejvíce smrtelných událostí za posledních dvacet let, konstatuje studie organizace World Weather Attribution (WWA). Vědci u všech našli posilující vliv lidmi způsobené změny klimatu. Celkem si tyto katastrofy vyžádaly přes 570 tisíc lidských životů.

Nejméně 95 obětí, včetně několika dětí, si už vyžádaly povodně způsobené přívalovými dešti, které v úterý zasáhly jihovýchod Španělska. Většina obětí je hlášena z oblasti Valencie. V centrálním regionu Kastilie-La Mancha si bouře vyžádala dva mrtvé. Desítky dalších lidí se pohřešují. Na 120 tisíc domácností ve Valencii je bez proudu, omezení je i na železnici a silnicích. Tamní regionální úřady čelí kritice za pozdní a chaotickou reakci. Povodně jsou podle španělských médií nejhorší od začátku století. Vláda v zemi vyhlásila třídenní smutek.

Obce v povodněmi zasažených oblastech vybírají vhodné parcely k náhradní výstavbě domů. Státní pozemkový úřad jich na Jesenicku a Bruntálsku vytipoval čtrnáct set. Převod nabízí obcím zdarma. Ne všechny se ale podle městských úřadů dají využít. Oficiálně o ně navíc zatím nikdo nepožádal. Čas na to je do konce měsíce.

Ministři životního prostředí Petr Hladík, zemědělství Marek Výborný (oba KDU-ČSL) a zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) spolu s hlavní hygieničkou Barborou Mackovou komentovali aktuální situaci v regionech, které minulý měsíc zasáhly rozsáhlé povodně. Hladík řekl, že v zasažených regionech zůstávají nefunkční tři čistírny odpadních vod a že ta ústřední v Ostravě by měla začít částečně pracovat do konce roku, naplno pak za čtyři či pět měsíců. Podle Výborného potrvá obnova toků poničených velkou vodou až deset let.

Poslanci v úvodním kole projednávali návrh státního rozpočtu na příští rok. Mají se propracovat ke schvalování jeho základních parametrů – tedy příjmů, výdajů a schodku. Ten má příští rok činit 241 miliard korun, což je o 41 miliard méně, než má mít ten letošní upravený. Rozpočet není možné zamítnout, lze ho jen vrátit vládě k přepracování. To chce udělat opoziční ANO, SPD i Piráti. Šéf ANO Andrej Babiš návrh rozpočtu i kabinet ostře kritizoval, později se podobně vyjádřil i šéf pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek. Ostře hovořil i šéf SPD Tomio Okamura. Premiér Petr Fiala (ODS) označil návrh za více než rozumný kompromis. Poukázal na rekordní objem investic i plánovaný nejnižší rozpočtový schodek za posledních pět let. Středeční debata se protáhla i přes půlnoc na čtvrtek.