Povodně strana 2 z 5

Nejméně 95 obětí, včetně několika dětí, si už vyžádaly povodně způsobené přívalovými dešti, které v úterý zasáhly jihovýchod Španělska. Většina obětí je hlášena z oblasti Valencie. V centrálním regionu Kastilie-La Mancha si bouře vyžádala dva mrtvé. Desítky dalších lidí se pohřešují. Na 120 tisíc domácností ve Valencii je bez proudu, omezení je i na železnici a silnicích. Tamní regionální úřady čelí kritice za pozdní a chaotickou reakci. Povodně jsou podle španělských médií nejhorší od začátku století. Vláda v zemi vyhlásila třídenní smutek.

Obce v povodněmi zasažených oblastech vybírají vhodné parcely k náhradní výstavbě domů. Státní pozemkový úřad jich na Jesenicku a Bruntálsku vytipoval čtrnáct set. Převod nabízí obcím zdarma. Ne všechny se ale podle městských úřadů dají využít. Oficiálně o ně navíc zatím nikdo nepožádal. Čas na to je do konce měsíce.

Ministři životního prostředí Petr Hladík, zemědělství Marek Výborný (oba KDU-ČSL) a zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) spolu s hlavní hygieničkou Barborou Mackovou komentovali aktuální situaci v regionech, které minulý měsíc zasáhly rozsáhlé povodně. Hladík řekl, že v zasažených regionech zůstávají nefunkční tři čistírny odpadních vod a že ta ústřední v Ostravě by měla začít částečně pracovat do konce roku, naplno pak za čtyři či pět měsíců. Podle Výborného potrvá obnova toků poničených velkou vodou až deset let.

Poslanci v úvodním kole projednávali návrh státního rozpočtu na příští rok. Mají se propracovat ke schvalování jeho základních parametrů – tedy příjmů, výdajů a schodku. Ten má příští rok činit 241 miliard korun, což je o 41 miliard méně, než má mít ten letošní upravený. Rozpočet není možné zamítnout, lze ho jen vrátit vládě k přepracování. To chce udělat opoziční ANO, SPD i Piráti. Šéf ANO Andrej Babiš návrh rozpočtu i kabinet ostře kritizoval, později se podobně vyjádřil i šéf pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek. Ostře hovořil i šéf SPD Tomio Okamura. Premiér Petr Fiala (ODS) označil návrh za více než rozumný kompromis. Poukázal na rekordní objem investic i plánovaný nejnižší rozpočtový schodek za posledních pět let. Středeční debata se protáhla i přes půlnoc na čtvrtek.

Zářijové povodně v České republice způsobily milionové škody mimo jiné i na chovných rybnících v Poodří. Velká voda odnesla podle prvních odhadů až sedmdesát procent ryb. Přesný rozsah škod začíná být zřejmý až teď, když začaly výlovy. Ve zmíněné oblasti budou pokračovat až do konce listopadu – ten největší, na rybníku Bezruč, proběhne příští pátek a sobotu. Podstatná část ryb skončila podle Rostislava Trybučka, jednatele Českého rybářského svazu pro severní Moravu a Slezsko, v řekách. Tam budou mít podle něj málo potravy.

Ministerstvo práce a sociálních věcí dosud poslalo domácnostem v záplavami postižených krajích 400 milionů korun, uvedl šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL) po jednání členů vlády se starosty a starostkami povodněmi zasažených obcí a zástupci Moravskoslezského kraje. Doplnil, že jednou z priorit těchto setkání je najít mezery a nedostatky v pomoci po záplavách. Ministr práce chystá legislativní úpravu, která umožní financovat náhradní ubytování obětem velké vody, které přišly o dům. Příspěvek by se měl pohybovat od patnácti zhruba do dvaceti tisíc měsíčně.

Na severu Itálie a na Sicílii sčítají škody po rozsáhlých povodních. Mají jednu oběť. Nejhorší situace je v Bologni, části města musely úřady evakuovat. Místní univerzita na příští týden zrušila výuku. Narušená je i doprava. Silné deště zasáhly i část Sicílie, která se od jara potýkala s extrémním suchem. Největší škody voda napáchala na polích. „Nikdy jsem nic takového nezažila. Během několika minut se rozpoutalo úplné peklo,“ popsala Enza, obyvatelka sicilského města Licata.

Francie se vzpamatovává z nejhorších záplav za posledních čtyřicet let. Silné deště zasáhly hlavně střed a jihovýchod země. Přes tisíc lidí museli hasiči narychlo evakuovat. Pod vodou se ocitly i části Paříže, kde navíc padající strom zabil jednoho muže. Vláda vyhlásila v některých okresech stav přírodní katastrofy.

Agrárníci zasažení povodněmi nahlásili zemědělskému fondu škody ve výši více než 1,8 miliardy korun. Data nyní v řádu dnů vyhodnotí ministerstvo zemědělství a rozhodne, jak a kam směřovat pomoc. Vyplývá to z informací, které České televizi poskytli mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) a resortu zemědělství. Zasažené zemědělské podniky hlásí škody nejen na úrodě, ale také na zvířatech, strojích nebo lesních cestách.

Řada firem na Krnovsku netrpělivě čeká, až bude region po povodních znovu dostupný i po železnici. Mezi nimi Krnovské opravny a strojírny, které už výrobu po záplavách zčásti obnovily. Bez kolejí ale nejsou schopné dostat většinu produkce, především železniční vagony, z areálu. Správa železnic věří, že trať z části znovu zprovozní v posledních týdnech roku.

Fokus Václava Moravce se zabýval počasím. Česko má za sebou rok veder i extrémních lijáků. Děje se něco mimořádného, nebo se jen historie opakuje? Které rozmary přírody už dokážeme předvídat a jak přesně? Na tyto otázky se pokusili odpovědět meteoroložka Alena Zárybnická, ředitel Českého hydrometeorologického ústavu Mark Rieder, bioklimatolog Miroslav Trnka, archeolog Jan Klápště, bývalý ministr životního prostředí Ladislav Miko a bývalý pražský primátor Tomáš Hudeček.

Přesně před měsícem začaly v Česku extrémní povodně – hladiny řek a vodních toků se rapidně zvedly kvůli silným dešťům. Velká voda tehdy zasáhla téměř celou republiku a stála život nejméně pět lidí. S jejími následky se potýká země doteď. Úklid v postižených regionech pokračuje a řada domácností stále nemá přístup k plynu.

Bezpečnostní sbory chtějí více peněz na platy i na provoz. Odbory o tom plánují jednat s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN). Nyní dostávají hasiči a policisté zaplacené alespoň přesčasové hodiny za září, pokud pomáhali v oblastech postižených povodněmi. Zákon přitom říká, že ve stavu nebezpečí mají odpracovat 150 hodin zdarma. Vláda ale rozhodla, že jim veškeré přesčasy uhradí. Povodňové nasazení ovšem zvýšilo i provozní náklady, například na pohonné hmoty. Podle hasičů a policistů přitom peníze na tyto výdaje chybí dlouhodobě.

Na společném zasedání české a polské vlády ministři diskutovali o společném postupu v migraci nebo spolupráci v rámci Evropské unie. „Musíme být asertivnější v přístupu ke třetím zemím,“ řekl premiér Petr Fiala (ODS) na tiskové konferenci s polským protějškem Donaldem Tuskem, který chce v sobotu představit dlouhodobou migrační strategii své země. Na takzvaných česko-polských mezivládních konzultacích se ministři scházejí podeváté, předchozí zasedání se konalo loni v červenci v Katovicích.

Přehrada v Nových Heřminovech na Bruntálsku, která má před povodněmi výrazně ochránit Krnov, Opavu a další obce na řece Opavě, se podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) začne stavět v roce 2027. Pokud se příprava podaří urychlit, tak možná i o rok dříve, dodal Výborný během návštěvy Moravskoslezského kraje.

Zářijové povodně způsobily státnímu podniku Lesy ČR škody ve výši 3,2 miliardy korun. Záplavy v lesích poničily vodní toky, cesty a poškodily i lesní porosty. Největší škody přívaly vody napáchaly v lesích v Moravskoslezském a Olomouckém kraji. Obnova poničené infrastruktury zabere nejméně dva roky, Lesy ČR ji budou financovat z vlastních zdrojů. Ještě letos státní podnik do nejnutnějších oprav koryt vodních toků a lesních cest investuje sto třicet milionů korun. V Kunčicích na Šumpersku to v pondělí oznámil generální ředitel Lesů ČR Dalibor Šafařík.

Nejméně čtrnáct lidí zemřelo v Bosně, kterou zasáhla silná bouře, sesuvy půdy a povodně, jež zaplavily města a vesnice ve střední a jižní části země. Napsaly to agentury AP a AFP s odvoláním na mluvčího místní správy ve městě Jablanica. To se nachází zhruba na půli cesty mezi metropolí Sarajevem a městem Mostar. Další lidé se pohřešují a vedení země uvedlo, že požádalo armádu, aby v regionu kolem Jablanice pomohla. Podle agentury Reuters Bosna zřejmě čelí nejhorším záplavám za poslední roky.

Neziskové organizace rozdělí v první fázi mezi 3800 domácností postižených povodněmi 200 milionů korun ze svých sbírek. Každá domácnost, která měla zaplavené obytné prostory, získá padesát tisíc korun na nejnutnější potřeby, další peníze budou rozděleny nejvíce postiženým. S výplatou začnou ve středu, sdělily organizace Adra, Český červený kříž, Člověk v tísni, Diakonie ČCE a Charita ČR, které se dohodly na společném postupu při vyplácení pomoci. V jejich sbírkách se vybralo zhruba půl miliardy korun.

Poslanci odhlasovali zvýšení výdajů letošního státního rozpočtu a jeho schodku o třicet miliard korun. Peníze mají jít na odstraňování škod po povodních, které postihly v polovině září především Moravskoslezský a Olomoucký kraj. Jednání o vládní rozpočtové novele proběhlo zkráceně.

Pole v Dolní Lutyni na Karvinsku, kde má vyrůst gigafactory, byla během povodní pod vodou. Přesto na nich podle autorů povodňové studie půjde postavit továrnu. Státní investiční a rozvojová společnost, která zónu pro investora připravuje, tvrdí, že povodně přesně odpovídaly vypočítaným modelům a voda na pole převážně napršela. Místní oponují, že se do polí vylily řeky. S výstavbou továrny většina místních obyvatel stále nesouhlasí.

Šedesát dětí z České Vsi na Jesenicku, kterou postihly povodně, našlo dočasné útočiště na druhém konci republiky. V rámci projektu „Děti v suchu“ jim hostitelské školy ze Stříbra na západě Čech zajistily na týden nejen ubytování, ale i jídlo a zábavu. Ocení to i rodiče dětí, kteří se budou moct naplno věnovat obnově svých domovů.

Správa státních hmotných rezerv ráno vypravila první z pětadvaceti provizorních mostů určených do zaplavených obcí. Most dlouhý jednadvacet metrů bude sestaven v Bělé pod Pradědem na Jesenicku, k provozu by měl být připraven ještě v tomto týdnu. Další mosty by kromě Olomouckého kraje měly být vybudovány v Moravskoslezském kraji. Mostní provizoria vzniknou tam, kde povodeň původní most strhla nebo výrazně poškodila.

Rusko pokračuje v útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a Kyjev se pomalu připravuje na další náročnou zimu, kdy bude muset zajistit obyvatelům teplo a světlo. Pomoc přislíbila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Evropská unie má v plánu zajistit kapacitu přibližně dvou a půl gigawattu energie, což představuje asi patnáct procent energetických potřeb napadené země.

Tisíce dobrovolníků stále pomáhají v zatopených oblastech. Nejdříve vyklízeli domy, teď hlavně odstraňují nánosy bahna a odvážejí odpad. Třeba do Karlovic na Bruntálsku jich o víkendu přijely více než dvě stovky. Tam řeka Opava a místní potok zaplavily téměř celou obec.