Historie strana 3 z 5

Starosta Kadaně Jan Losenický (ODS) navrhl přejmenovat Ústecký kraj. Podle něj má region špatnou pověst a podepisuje se na tom i negativní vnímání krajského města – Ústí nad Labem. Naopak například Litoměřice by prý byly lepším symbolem. Na tom, že je třeba zlepšovat image kraje a Ústí nad Labem jako krajské město dlouhodobě stagnuje, se v Událostech, komentářích shodli i se senátorem a historikem Martinem Krskem (za SEN 21).

Japonské město Nagasaki vstoupilo na samém konci druhé světové války do historie jako jedno ze dvou míst, které se staly terčem jaderného bombardování. Plutoniová bomba přezdívaná Fat Man neboli Tlouštík tam 9. srpna 1945 způsobila podobnou zkázu jako o tři dny dříve uranová puma nad Hirošimou. Teprve tento druhý ničivý výbuch a další desetitisíce zabitých v jediném okamžiku přiměly japonskou vládu kapitulovat.

Nové archeologické vykopávky v Pompejích naznačují, že město bylo po výbuchu sopky Vesuv v roce 79 znovu obydleno, popsali vědci. Erupce sopky zasypala město popelem a zalila lávou, část sídla se tak uchovala téměř netknutá.

Cestu do pravěku, jeden z nejúspěšnějších filmů československé kinematografie, vidělo publikum poprvé před sedmdesáti lety. Šlo o první celovečerní hraný film režiséra Karla Zemana. A slogan měl: Fantastické putování čtyř chlapců za poznáváním dávné minulosti naší Země. Snímek vznikal dva roky a dostal se do distribuce ve více než sedmdesáti zemích světa. Obdiv k vizuální originalitě filmů Karla Zemana doteď přiznávají jeho zahraniční kolegové, třeba režiséři Tim Burton, Wes Anderson nebo Terry Gilliam. Jednou z na svou dobu nejpůsobivějších scén celého filmu byl souboj mezi dvěma dinosaury – stegosaurem a zřejmě ceratosaurem, který však více připomínal nejslavnějšího dinosaura všech dob, Tyrannosaura rexe.

Nejen pověstný tucet vajec a praktické rady do domácnosti, ale i národní cítění se Magdalena Dobromila Rettigová snažila přimíchat do svého působení zejména na dívky. Duševní potrava pro ni byla neméně důležitá jako dobře uvařená krmě. A to i v kurzech, které tato kuchařka, ale také buditelka a spisovatelka vedla v Litomyšli, kde před sto osmdesáti lety, 5. srpna 1845, zemřela.

Před dvěma tisíci lety dokázali lidé na Sibiři vytvářet tetování tak složitá, že by nadchla i nejednoho moderního tatéra. Ukázala to nová analýza mumie padesátileté ženy.

Před sto lety v Kyrgyzstánu založili Čechoslováci družstvo s názvem Interhelpo. I když do nehostinné krajiny přijeli pomáhat budovat socialismus, část z nich se stala oběťmi stalinských čistek. Po jejich osudech pátrala organizace Gulag.cz.

První konference po konci druhé světové války v Evropě se konala v Postupimi na dohled zničeného Berlína, metropole poraženého nacistického Německa. Lídři Spojených států amerických, Velké Británie a Sovětského svazu na ní rozebírali desítky otázek, které se zabývaly různými částmi světa od Evropy až po Afriku či Asii. Mezi témata patřila třeba budoucnost Německa nebo poválečné hranice Polska. Když před osmdesáti lety Postupimská konference končila, opouštěli politici místo jednání s tím, že zbývající spory vyřeší příště. Takzvaná velká trojka už se ovšem v tomto formátu nikdy nesešla.

Výzkumný tým z japonské univerzity tento týden oznámil objev 248 nových geoglyfů, které se nachází na známé planině Nazca v Peru. Informoval o tom web The Japan Times. Tým, který se obrazci zabývá od roku 2004, za dobu svého výzkumu identifikoval celkem 893 neznámých obrazců.

Naplánovat detaily prvního shození atomové bomby bylo extrémně náročné. Proto to dostal za úkol nejzkušenější americký letecký velitel. Paul Tibbets narazil na řadu nečekaných problémů.

Zdravotní úřady ovládané teroristickým hnutím Hamás v úterý uvedly, že počet obětí války v Pásmu Gazy překročil šedesát tisíc. Většina mrtvých jsou podle nich civilisté, další tisíce lidí se pohřešují pod troskami zničených budov. Na 145 870 osob ve válce Izraele s Hamásem utrpělo zranění, uvedla agentura Reuters. Katarská televize al-Džazíra zároveň v úterý napsala, že úterní izraelské útoky v Pásmu Gazy si vyžádaly nejméně 62 mrtvých, mezi nimiž je i devatenáct osob, které čekaly na humanitární pomoc.

Vědci ve spolupráci se společností Google představili nový nástroj, který by mohl pomoci vytvářet mnohem detailnější představu o naší minulosti. Dokáže totiž číst rozbité texty ztracené před tisíci lety.

Rakousko si v neděli připomnělo 70 let od obnovení suverenity. Takzvaná státní smlouva vedla ke sjednocení země i odchodu okupačních vojsk spojeneckých armád. Podepsána byla na horním zámku Belvedere 15. května 1955, avšak v platnost vstoupila až 27. července. Dokument podle historika Wolfganga Muellera představuje poslední krok na cestě Rakouska k suverénnímu státu po druhé světové válce. Kromě toho se ale tehdy zrodila i dodnes platná neutralita. V NATO tak alpský stát dosud není, i když ho alianční státy obklopují. Ministryně zahraničí Beate Meinlová-Reisingerová však připustila, že o možném členství v Alianci by Rakousko mohlo debatovat. Většina obyvatel země si nicméně neutrality stále váží a vnímá ji jako výhodu.

Národní knihovna pokračuje v digitalizaci svého fondu. Dokončených už má téměř osmdesát milionů stran. Podle odhadů instituce je to takřka třetina všech spisů. S ostatními organizacemi v rámci České digitální knihovny je nyní k dispozici sto osmdesát milionů stran. O tiskoviny, které jsou v dobrém stavu, se postará robotický skener. Zvládne až 300 stran za hodinu. To je dvakrát až třikrát tolik, než umožňuje manuální práce. Ta se naopak využije tam, kde je nakládání se svazky obtížnější. V naskenované verzi má knihovna například Dalimilovu kroniku, druhou nejstarší v českých zemích. Ta úplně nejstarší, Kosmova, zamíří k digitalizaci v září.

Při vykopávkách v římské pevnosti Magna poblíž Hadriánova valu v Northumberlandu na severovýchodě Anglie našli archeologové obří boty vyrobené z kůže. Objev je to zajímavý rovnou z několika důvodů.

Muzeum města Brna zveřejnilo unikátní archeologický nález z mladší doby bronzové, tedy z časů bájné Trojské války. Torzo bronzové zbroje tvořilo součást pokladu objeveného na utajeném místě na jižní Moravě díky spolupráci archeologů a veřejnosti. Odborníci už dokončili analýzu cenného zlomku a muzeum připravuje jeho veřejnou prezentaci.

Politika, společnost a klima jsou tři navzájem provázané fenomény, které v minulosti přispívaly k pozitivním změnám, ale také se stávaly příčinou rozsáhlých krizí. Současná změna klimatu způsobená lidskou aktivitou přináší spoustu problémů i výzev. S podobnými změnami se museli lidé na území dnešního Česka potýkat i v dávné minulosti, byť tehdy se podnebí měnilo z přirozených důvodů. Vědci teď popsali, jak zvládaly ochlazování a oteplování germánské kmeny na konci třetího století našeho letopočtu.

Přesně před osmdesáti lety začala na zámku Cecilienhof Postupimská konference, která byla posledním velkým jednáním takzvané „velké trojky“ složené ze Spojených států amerických, Velké Británie a Sovětského svazu (SSSR). Konference se do historie zapsala mimo jiné tím, že v jejím průběhu americký prezident Harry S. Truman informoval sovětského vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina o tom, že USA úspěšně odpálily první atomovou bombu v rámci testu Trinity.

Získat atomovou pumu se za druhé světové války pokoušeli Němci i Japonci, první pokusný jaderný výbuch se ale uskutečnil až 16. července 1945 v poušti u amerického městečka Alamogordo v Novém Mexiku. Byl výsledkem přísně tajného americko-britského projektu Manhattan, který v USA probíhal už od roku 1942.

Uherské Hradiště bylo rušnou obchodní křižovatkou už před velkomoravským obdobím, které ho proslavilo nejvíc. Archeologové zjistili, že zde lidé žili a obchodovali už na přelomu 7. a 8. století. Vyplývá to z analýzy sedimentů a takzvaných pohřbených půd, odkrytých v městské zástavbě nedaleko původních břehů řeky Moravy.

Podle prezidenta Petra Pavla jednání se spolkovým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem potvrdilo nadstandardní úroveň vzájemných vztahů, a zároveň shodu na většině témat dneška spojených s EU, NATO, se situací na Ukrajině či vztahem k Rusku nebo k Číně. Státníci společně ocenili vítěze česko-německé soutěže uspořádané u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války.

Víkendový sjezd ruských komunistů, kteří představují druhou nejsilnější stranu v zemi, označil za chybu slavný projev sovětského vůdce Nikity Chruščova odhalující zločiny jeho předchůdce v čele Sovětského svazu Josifa Stalina, informovala ruská média.

V Česku se v neděli připomíná výročí mučednické smrti mistra Jana Husa, který byl pro své názory před 610 lety v německé Kostnici upálen. V den státního svátku se konala například slavnostní bohoslužba v Betlémské kapli, kde Hus kázal.

Před pětatřiceti lety, tedy 5. července 1990, byl Václav Havel zvolen prezidentem České a Slovenské federativní republiky a zároveň poslední hlavou společného státu. Ve funkci skončil předčasně o dva roky později. V den, kdy Slováci přijali deklaraci o nezávislosti.