Historie strana 2 z 5

Roku 1989 proběhl masový úprk východoněmeckých občanů na Západ – a to přes Prahu. Archivy teď vydaly příběh rodiny, která tuto „emigrační“ cestu objevila. A to už před padesáti lety.

V čele studentského průvodu ze 17. listopadu 1989 šlo nejspíš i několik příslušníků Státní bezpečnosti. Ukázaly to první výsledky analýzy dosud nezveřejněných fotografií.

Bitvu o Dukelský průsmyk si připomněli vojáci, politici i veteráni. Ti čeští u památníku na pražském Vítkově, ti slovenští přímo na místě bitvy. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) řekla, že vojáky, kteří za druhé světové války bojovali za osvobození Evropy, by současná společnost neměla rozlišovat podle jejich národnosti nebo ideového zaměření, spojovala je totiž myšlenka svobody a statečnost. Pietní akce připomněly nejen jednu z nejtvrdších bitev druhé světové války na slovenském území, vedle vzpomínek se totiž mluvilo i o současném rusko-ukrajinském konfliktu. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) zkritizoval většinu Evropské unie kvůli dodávkám zbraní na Ukrajinu.

Společnost Ocean Infinity, která se specializuje na podmořský výzkum, objevila vrak slavné „lodi duchů z Pacifiku“ potopené za druhé světové války. Zveřejnila kvalitní záběry lodi ve velmi zachovalém stavu.

Současné ruské učebnice dějepisu jsou horší než ty z dob Sovětského svazu, míní ruská historička Irina Ščerbakovová. Spoluzakladatelka lidskoprávní organizace Memorial a nositelka Nobelovy ceny míru v Událostech, komentářích mluvila o ruském přepisování dějin, které podle ní dosahuje „fantasmagorických“ rozměrů.

Desítky těl vikingů z doby devátého a desátého století byly pohřbené s bohatou výbavou. Podle vědců je to poklad, který by mohl umožnit mnohem lépe pochopit, jak civilizace obávaných válečníků a nájezdníků fungovala.

Před 86 lety podepsali zástupci Německa, Itálie, Velké Británie a Francie mnichovskou dohodu. Dokument nařizoval Československu postoupit pohraniční oblasti, ve kterých žila německá menšina, nacistickému vůdci Adolfu Hitlerovi. Českoslovenští politici podmínky nakonec přijali a demobilizovali armádu, která v pohraničí čekala na německý útok. Začátkem října 1938 začalo obsazování postoupeného území, 5. října prezident Edvard Beneš abdikoval a odletěl do exilu.

Senátorem ve volebním obvodu Šumperk bude politolog Stanislav Balík (nezávislý), získal 54,25 procenta hlasů. Dosavadní senátor Miroslav Adámek (ANO) dostal 45,74 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 19,22 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 27,4 procenta. Balík je od roku 2019 děkanem Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity (MUNI).

Loď Estonia vezla 803 pasažérů a 186 členů posádky z Tallinnu do Stockholmu. V noci na 28. září 1994 se dostala do problémů na rozbouřeném Baltském moři a během pouhé jedné hodiny se potopila. Její zánik zůstává nejhorším lodním neštěstím v době míru od druhé světové války – ne všechny okolnosti jejího potopení jsou ale dodnes jasné.

Když vědci našli v Číně těla mumií potřených bílou biologickou hmotou, netušili, co to objevili. Nová genetická analýza ale prokázala, že se jedná o kefír. Nejstarší kefír v dějinách.

Malý mezinárodní tým archeologů se spojil s dvojicí expertů na umělé inteligence a společně nasadili algoritmy strojového učení, aby se pokusili najít na slavné peruánské planině Nazca další obrazce. Uspěli velmi přesvědčivě.

Když lidé v pravěku začali využívat koně, změnilo to svět. Dokázali překonávat obrovské vzdálenosti, stali se mobilními a rychlými. Mohli pronásledovat jinou kořist, dokázali lépe hlídat stáda dobytka – ale také se jim snadněji vedly války. Kdy a jak si ale člověk koně ochočil, stále není jasné; v novém výzkumu se vědci pokusili najít důkazy novým způsobem.

Vítězem elektronické aukce na prodej Hanáckých kasáren v Olomouci se příhozem 89,1 milionu korun stala skupina Redstone, kterou spoluvlastní podnikatel Richard Morávek. Minimální kupní cena Hanáckých kasáren v devátém kole aukce byla 89 milionů. Do dražby se přihlásili dva zájemci, učiněn byl jeden příhoz. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových ještě nabídne městu Olomouc, kraji a Univerzitě Palackého možnost dorovnat vítěznou částku a kasárna tak získat. Stát se je snažil prodat od září 2021.

Když 1. září 1939 napadlo nacistické Německo Polsko, nebylo v tom samo. Z východu se k němu po dvou týdnech přidali vojáci Sovětského svazu. A z jihu na polské území společně s Němci vstoupila vojska Slovenského státu. Role Slovenska v operaci je dodnes kontroverzní. Za doby komunismu se o ní mlčelo a málo zkoumaným a nedostatečně popsaným tématem zůstává i v současné době.

Před pětaosmdesáti lety začala druhá světová válka. Výročí si brzy ráno připomněli v polském Westerplatte, kde zazněly první výstřely globálního konfliktu. Proti tisícům německých vojáků a jejich technické převaze se v roce 1939 bránilo přibližně 250 Poláků. Vydrželi týden, než velitel jednotky kapituloval. Pietního aktu u pomníku obránců pobřeží se účastnili mimo jiné i vrcholní představitelé polské vlády včetně premiéra Donalda Tuska.

Stačila chvíle nepozornosti a z vázy staré přibližně 3500 let zbyly jen střepy. Muzeum v izraelské Haifě se však k malému chlapci, kterému se artefakt podařilo rozbít, zachovalo velkoryse a náhradu škody po jeho rodičích nežádá. Naopak, provozovatelé instituce se rozhodli rodinu znovu pozvat na komentovanou prohlídku. Samotná nádoba se po krátké rekonstrukci do expozice brzy vrátí.

V Banské Bystrici začínají dvoudenní oslavy 80. výročí Slovenského národního povstání (SNP). To patří spolu s Varšavským povstáním k jedněm z největších protinacistických ozbrojených vystoupení v Evropě. Centrem odporu proti nacistickému režimu se stala právě Banská Bystrica ve středním Slovensku. První den oslav patřil klubům vojenské historie, koloně historických vozidel, organizátoři do programu zařadili i setkání s veterány. Celostátní oslavy vyvrcholí ve čtvrtek 29. srpna, v případě Banské Bystrice se hlavní část programu přesune k areálu Památníku SNP i do přilehlého parku. Organizátoři připravili v průběhu akce i doprovodné aktivity a další kulturní program.

Před osmdesáti lety udeřilo na Pardubice nejničivější bombardování během druhé světové války. Americké letouny shodily na město přes tisíc náloží. Výsledkem bylo přes dvě stě obětí a desítky zničených domů. Historikům se podařilo objevit dobový amatérský film, který zachycuje následky bombardování.

Památkáři reklamují zvlněnou podlahu refektáře kladrubského kláštera na Stříbrsku. Nová podlaha v zimní jídelně mnichů vyšla asi na dva miliony korun. Celková rekonstrukce konventu, který se pro návštěvníky otevřel loni v dubnu, stála 165 milionů. Firma tvrdí, že ke zvlnění podlahy došlo kvůli zvýšené vlhkosti, znalecký posudek si však chce ještě prostudovat.

Nejstarší biograf v Liberci čeká rekonstrukce za 55 milionů korun. Momentálně je ale v kině Varšava pořádně rušno, je totiž potřeba ještě před opravou vynosit z budovy veškerý mobiliář. I ten se totiž vymění za nový. O původní podium a 250 sedaček ale už projevil zájem festival Anifilm. Do známého kina Varšava se diváci znovu vrátí za dva roky.

Stavbaři v ulicích starého města v centru Hradce Králové objevili při výkopových pracích zbytky gotického hradu. Momentálně se tam buduje nový horkovod. Archeologové považují nález za významný příspěvek ke zkoumání historie věnného města českých královen. Společnost, která horkovod buduje, navíc sdělila, že zbytky hradu pracím nepřekáží a budou zachovány.

Už několik dní před výročím okupace se v srpnu 1969 začali potkávat lidé na pražském Václavském náměstí. Právě 20. a 21. srpna demonstrovaly desítky tisíc z nich a režim se proto rozhodl zakročit nejdřív výzvami k opuštění náměstí a poté obušky, slzným plynem a vodními děly. Vyhnání protestů z Václavského náměstí přineslo první oběti.

Megasucho, ke kterému došlo před 4200 lety, mělo katastrofální dopady, které mohly vést k zániku starověkých říší a rozsáhlým změnám po celém světě. Bylo tak významné, že dokonce znamenalo zlom v geologické historii Země, tvrdili historici. Nový výzkum ale tuto hypotézu vyvrací.

Influencerka Hana Gelnarová zveřejnila video, kde za zvuku německé hudby pochoduje se zdviženou pravicí. Po kritice ho smazala a v omluvě uvedla, že nevěděla, co gesto znamená. Podle ředitele Památníku ticha Pavla Štingla to není ojedinělý případ hajlování či použití nacistických symbolů, často jde o cílenou provokaci. Za největší problém označil v Událostech, komentářích absenci prevence a nedostatek času věnovaného ideologiím na školách. Rád by v této otázce viděl aktivnější roli státu.