Historie strana 4 z 5

Genetický výzkum stovek těl z dob stěhování národů ukázal, jak vypadala migrace Slovanů z jejich pravlasti do dalších částí Evropy. Nová česká studie je jedinečná svým rozsahem i detaily.

Před pěti lety pražské arcibiskupství přestěhovalo do knihovny Strahovského kláštera knižní fond arcibiskupa Jana Mořice z Manderscheidu, který čítá přes deset tisíc svazků z patnáctého až osmnáctého století. Nyní je fond postupně katalogizován. Zatím je zpracována zhruba třetina sbírky. Ve studovně kláštera je ale možné do knih nahlédnout. Tuto možnost využívají zejména vědečtí pracovníci a studenti.

V areálu vojenského technického muzea v Lešanech se koná Tankový den. Letošní ročník připomíná osmdesáté výročí konce druhé světové války. Vrcholem akce s tematickým programem byla ukázka bitvy právě z tohoto období. Návštěvníci mají možnost vidět dobovou techniku, se kterou bojovali vojáci na obou stranách konfliktu, přelet gripenů a tank Leopard 2A4. Z Prahy na akci vyjel speciální „retrovlak“.

Ze Spojených států a Austrálie přijeli do Brna při příležitosti festivalu židovské kultury Štetl Fest potomci rodiny průmyslníků Engelsmannových. V Brně se potkali poprvé. Zúčastnili se besedy ve vile Engelsmann, kterou si nechal na začátku 30. let 20. století postavit podnikatel židovského původu Felix. Ocenili, že se o příběh jejich rodiny zajímá tolik lidí. Překvapila je i honosnost rezidence, ve které jejich předek žil.

První zprávy o atomové bombě z Hirošimy a Nagasaki se před osmdesáti lety do médií dostaly skoro hned, Dlouho se ale soustředily hlavně na ničivou sílu nového typu zbraně. Novináři, kteří chtěli poukázat na radiační efekty, naráželi na zeď mlčení, popírání a dokonce i cenzury.

Poprvé v Evropě se mohou zájemci od pondělí podívat na kosterní pozůstatky Lucy a Selam. Žily před víc než třemi miliony let a jsou prapředky moderních lidí. Výstava Lidé a jejich předci popisuje lidskou evoluci. Od těch, co sestoupili ze stromů až po moderního člověka. A to včetně nálezů z českého území. Kosterní pozůstatky Lucy a Selam budou vystavené do 23. října. Do světa z Etiopie obvykle míří jen jejich replika, i proto je pražská výstava tak výjimečná. Je ale potřeba si koupit vstupenku na konkrétní den a čas. To je možné on-line na webu Národního muzea (NM).

Lidé napříč republikou si připomínají výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. „Náš pohled na historii by měl být co nejobjektivnější,“ prohlásil v projevu prezident Petr Pavel při pietním aktu u budovy Českého rozhlasu v Praze, kde v roce 1968 došlo k největším střetům. Zúčastnili se také premiér Petr Fiala (ODS), předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a další čelní politici, kteří za melodie smuteční hudby k pamětním deskám položili květinové věnce.

Na Slovensku násilně zahynulo v první den okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy devatenáct lidí. Nejvíce v Bratislavě a Košicích. Bratislavu ovládly sovětské tanky mnohem rychleji než Prahu, i kvůli nedaleké maďarské hranici. „Ve tři ráno už byla Bratislava totálně a kompletně zabezpečena,“ připomněl vojenský badatel Andrej Žiarovský. Další trasa okupantů mířila přes Košice, Banskou Bystricu až ke Zlínu, kde už se setkávala s větším odporem. Jednou z prvních československých obětí se stala obyvatelka Šulekova, kterou usmýkal projíždějící tank. Většinu ze slovenských obětí prvního dne agrese tvořili lidé, kteří se přímo postavili právě tankům. Tehdejší oběti si lidé jako každoročně připomněli i nyní.

V noci z 20. na 21. srpna 1968 překročily armády států východního bloku československé hranice a bez vědomí tehdejších státních orgánů vpadly na území státu. Invaze armád Varšavské smlouvy tak v podstatě ukončila takzvané pražské jaro, tedy pokus československých komunistů o nastolení „socialismu s lidskou tváří“. V zemi poté nastalo dvě dekády trvající normalizační období, které ukončila až revoluce v listopadu 1989.

Před osmdesáti lety zemřel Kamil Krofta. Syn významného plzeňského politika a renomovaný historik, který po vzniku samostatného Československa působil jako vyslanec ve Vatikánu, Rakousku i Německu. Později byl blízkým spolupracovníkem ministra zahraničí Edvarda Beneše, jehož v této funkci v roce 1936 nahradil. V závěru života se zapojil do protinacistického odboje, kvůli čemuž byl uvězněn v terezínské Malé pevnosti.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vyzvala síť muzeí, aby okamžitě zahájila kompletní přezkum všeho, co by mohlo narušovat politiku americké výjimečnosti a rozdělovat americkou společnost.

Brněnská část Zábrdovice ožívá novou architekturou. V oblasti, které se přezdívá brněnský Bronx, v posledních letech developeři a investiční společnosti staví nové objekty, a čtvrť tak postupně proměňují. První lidé se stěhují například do nového rezidenčního areálu Pekárenský dvůr.

Ústup Napoleona Bonaparta z carského Ruska patří k největším masakrům v dějinách vojenství. Císařovi muži tehdy neumírali jen v bojích, ale také na nemoci. Nový výzkum ukázal, na jaké.

Starosta Kadaně Jan Losenický (ODS) navrhl přejmenovat Ústecký kraj. Podle něj má region špatnou pověst a podepisuje se na tom i negativní vnímání krajského města – Ústí nad Labem. Naopak například Litoměřice by prý byly lepším symbolem. Na tom, že je třeba zlepšovat image kraje a Ústí nad Labem jako krajské město dlouhodobě stagnuje, se v Událostech, komentářích shodli i se senátorem a historikem Martinem Krskem (za SEN 21).

Japonské město Nagasaki vstoupilo na samém konci druhé světové války do historie jako jedno ze dvou míst, které se staly terčem jaderného bombardování. Plutoniová bomba přezdívaná Fat Man neboli Tlouštík tam 9. srpna 1945 způsobila podobnou zkázu jako o tři dny dříve uranová puma nad Hirošimou. Teprve tento druhý ničivý výbuch a další desetitisíce zabitých v jediném okamžiku přiměly japonskou vládu kapitulovat.

Nové archeologické vykopávky v Pompejích naznačují, že město bylo po výbuchu sopky Vesuv v roce 79 znovu obydleno, popsali vědci. Erupce sopky zasypala město popelem a zalila lávou, část sídla se tak uchovala téměř netknutá.

Cestu do pravěku, jeden z nejúspěšnějších filmů československé kinematografie, vidělo publikum poprvé před sedmdesáti lety. Šlo o první celovečerní hraný film režiséra Karla Zemana. A slogan měl: Fantastické putování čtyř chlapců za poznáváním dávné minulosti naší Země. Snímek vznikal dva roky a dostal se do distribuce ve více než sedmdesáti zemích světa. Obdiv k vizuální originalitě filmů Karla Zemana doteď přiznávají jeho zahraniční kolegové, třeba režiséři Tim Burton, Wes Anderson nebo Terry Gilliam. Jednou z na svou dobu nejpůsobivějších scén celého filmu byl souboj mezi dvěma dinosaury – stegosaurem a zřejmě ceratosaurem, který však více připomínal nejslavnějšího dinosaura všech dob, Tyrannosaura rexe.

Nejen pověstný tucet vajec a praktické rady do domácnosti, ale i národní cítění se Magdalena Dobromila Rettigová snažila přimíchat do svého působení zejména na dívky. Duševní potrava pro ni byla neméně důležitá jako dobře uvařená krmě. A to i v kurzech, které tato kuchařka, ale také buditelka a spisovatelka vedla v Litomyšli, kde před sto osmdesáti lety, 5. srpna 1845, zemřela.

Před dvěma tisíci lety dokázali lidé na Sibiři vytvářet tetování tak složitá, že by nadchla i nejednoho moderního tatéra. Ukázala to nová analýza mumie padesátileté ženy.

Před sto lety v Kyrgyzstánu založili Čechoslováci družstvo s názvem Interhelpo. I když do nehostinné krajiny přijeli pomáhat budovat socialismus, část z nich se stala oběťmi stalinských čistek. Po jejich osudech pátrala organizace Gulag.cz.

První konference po konci druhé světové války v Evropě se konala v Postupimi na dohled zničeného Berlína, metropole poraženého nacistického Německa. Lídři Spojených států amerických, Velké Británie a Sovětského svazu na ní rozebírali desítky otázek, které se zabývaly různými částmi světa od Evropy až po Afriku či Asii. Mezi témata patřila třeba budoucnost Německa nebo poválečné hranice Polska. Když před osmdesáti lety Postupimská konference končila, opouštěli politici místo jednání s tím, že zbývající spory vyřeší příště. Takzvaná velká trojka už se ovšem v tomto formátu nikdy nesešla.

Výzkumný tým z japonské univerzity tento týden oznámil objev 248 nových geoglyfů, které se nachází na známé planině Nazca v Peru. Informoval o tom web The Japan Times. Tým, který se obrazci zabývá od roku 2004, za dobu svého výzkumu identifikoval celkem 893 neznámých obrazců.

Naplánovat detaily prvního shození atomové bomby bylo extrémně náročné. Proto to dostal za úkol nejzkušenější americký letecký velitel. Paul Tibbets narazil na řadu nečekaných problémů.

Zdravotní úřady ovládané teroristickým hnutím Hamás v úterý uvedly, že počet obětí války v Pásmu Gazy překročil šedesát tisíc. Většina mrtvých jsou podle nich civilisté, další tisíce lidí se pohřešují pod troskami zničených budov. Na 145 870 osob ve válce Izraele s Hamásem utrpělo zranění, uvedla agentura Reuters. Katarská televize al-Džazíra zároveň v úterý napsala, že úterní izraelské útoky v Pásmu Gazy si vyžádaly nejméně 62 mrtvých, mezi nimiž je i devatenáct osob, které čekaly na humanitární pomoc.