Historie strana 4 z 5

Archeologové v trase budoucí dálnice D35 na Královéhradecku objevili zcela výjimečné sídliště z doby laténské. Tedy z doby, kdy u nás sídlili Keltové, konkrétně Bójové, po nichž získala naše země jméno. Lokalita nemá podle vědců svým rozsahem a počtem objevených artefaktů v Česku obdoby.

Tuzemská zkušenost s panelovými domy trvá už sedm dekád. Do toho vůbec prvního se v metropoli nastěhovali nájemníci v severní části města před přesně sedmdesáti lety. Od té doby se z nich stala jedna z nejrozšířenější forem bydlení. V panelácích žije téměř každý třetí Čech a vyrostlo v nich už několik generací. Původní plány jim přitom dávaly mnohem kratší životnost.

Catal Huyuk je zřejmě nestarším městem, které lidé vybudovali. Existovalo na území dnešního Turecka už před devíti tisíci lety a obývalo ho možná až pět tisíc lidí. A významnou roli v něm hrály ženy, říká nový genetický výzkum.

Čeští potápěči a historici se ponořili k vraku italské přepravní lodě Firenze, kterou za druhé světové války potopila řecká ponorka. Plavidlo je důležité pro české dějiny, protože po první světové válce evakuovalo první skupinu československých legionářů z Vladivostoku na ruském Dálném východě do Neapole.

Bez dvou talentovaných lidí z Československa by možná USA nezískaly atomovou zbraň včas. Žena z Ústí nad Labem a muž z Brna hráli v Los Alamos v programu Manhattan důležité role.

Výjimečný vikinský hrob starý víc než tisíc let objevili archeologové s pomocí amatéra na norském ostrově. Kromě ženské kostry obsahoval i tělo středověkého psa. Objev prokazuje, že už ve středověku lidé cítili silný vztah k těmto zvířatům.

Nové archeologické výzkumy na filipínských ostrovech ukázaly, že zde před 35 tisíci lety žili lidé, kteří zvládali překonávat rozsáhlé plochy oceánu.

Mezinárodní vědecký tým vytvořil podle lebky připisované svatému Václavovi pravděpodobnou podobu tváře tohoto českého knížete a světce. Odborníci k tomu použili forenzní vědecké metody a počítačový program, které využívají lékaři při operacích.

O obnovu Lidic se významně zasloužil britský lékař a politik Barnett Stross, připomněla v Událostech, komentářích historička Gabriela Havlůjová. Strossova sbírka pokryla dvě třetiny nákladů na stavbu nové obce. Nacisté, kteří Lidice vyhladili před 83 lety, sami svou propagandou činu paradoxně vyvolali po celém světě obrovskou vlnu solidarity, dodala historička v pořadu, který moderoval Daniel Takáč.

V některých ruských městech se nově stavějí či obnovují pomníky komunistického diktátora a masového vraha Josifa Stalina. Současné Rusko ho oslavuje jako vítěze nad nacistickým Německem a upozaďuje, že způsobil smrt milionů nevinných lidí. Podle usnesení Evropského parlamentu tak Moskva systematicky falšuje historii.

Češi, Němci a sudetští Němci položili dobré základy smíření, nejdůležitější úkoly stojí ale stále ještě před nimi, řekl na sudetoněmeckém sjezdu v bavorském Řezně český ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Sudetské Němce pozdravil jménem české vlády a oslovil je jako krajany. Podle bavorského premiéra Markuse Södera Němci a Češi vybudovali silné partnerství a přátelství, které je potřeba dál posilovat.

Na pohled obyčejná stará kostra. Nový výzkum, na kterém spolupracovali britští archeologové a historici a využili pro něj nejmodernější technologie, ale díky ní odvyprávěl dramatický příběh ženy z doby středověku, který se označuje jako temný.

Trvalo více než sto let, než se podařilo dostat k potopené americké ponorce, která při katastrofě v roce 1917 klesla do hloubky 400 metrů. Vědecká expedice přinesla záběry jejího vraku.

V Belgii si připomněli padlé československé vojáky. Příslušníci samostatné obrněné brigády pomohli osvobodit vůbec první město v zemi – přímořské letovisko De Panne. A účastnili se i obléhání nedalekého francouzského přístavu Dunkerk. Tam zadržovali silnou německou posádku. Ta se tím pádem nemohla zapojit do bojů proti Spojencům postupujícím po vylodění v Normandii na východ.

V noci z 30. na 31. května 1945 bylo z Brna vyhnáno téměř dvacet tisíc německých obyvatel. Jejich vysídlení včetně dalších osudů stále vzbuzuje dohady a polemiky o příčinách a průběhu události. Při pochodu směrem do Rakouska, který se někdy nazývá „brněnským pochodem smrti“, zahynulo podle tuzemských badatelů bezmála sedmnáct set lidí, podle těch sudetoněmeckých dokonce až deset tisíc.

Záznamy ze soudní síně, filmy, rozhlasové audiozáznamy nebo stenozáznamy z politického procesu s Miladou Horákovou jsou nyní kompletně on-line a veřejně k dispozici díky projektu historiků s názvem Politické procesy. Zájemci mají možnost zjistit, jak tehdy působila dobová propaganda. Poprvé jsou kompletní dokumenty z procesu z několika archivů přístupné na jednom místě, uvedli zástupci Národního archivu.

V roce 1975 skončil ve funkci československého prezidenta Ludvík Svoboda. Dne 29. května ho nahradil Gustáv Husák, který už v šestnácti letech vstoupil do Svazu komunistické mládeže a významně se podílel na únorovém převratu v roce 1948, aby byl následně komunistickým režimem odsouzen a vězněn. I díky názorovým obratům po událostech v roce 1968 se ale vrátil na politický vrchol a přesně před padesáti lety se stal osmým československým prezidentem.

Těsně po konci druhé světové války, na začátku června 1945, zavraždili českoslovenští vojáci v Postoloprtech minimálně 763 civilistů. Bez soudu byli postříleni a pohřbeni v masových hrobech německy mluvící obyvatelé. Ačkoliv byla dva roky poté zřízena vyšetřovací komise, odsouzen nikdo nebyl. K událostem se v nové knize vrací spisovatel Jiří Padevět.

V úterý uplynulo třiaosmdesát let od atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha, provedeného v rámci Operace Anthropoid. Nacistický pohlavár zemřel na následky zranění 4. června 1942. Tento významný odbojový čin dnes připomíná památník v pražské Libni, kde parašutisté Jan Kubiš a Josef Gabčík atentát uskutečnili. Původně však zvažovali i jiná místa. Ačkoli následně odbojáři padli v boji proti nacistům v kryptě chrámu svatých Cyrila a Metoděje, čin měl výrazný politický dopad. Mimo jiné přispěl k odvolání uznání Mnichovské dohody ze strany Francie a Velké Británie v létě 1942, připomněl historik Zdeněk Špitálník z Vojenského historického ústavu v Praze.

Symbolický návrat československých vojáků do vlasti připomněl v sobotu v Praze průjezd historické vojenské kolony. Akce nazvaná Velký návrat se konala u příležitosti osmdesátého výročí osvobození Československa a návratu Československé samostatné obrněné brigády z druhé světové války. Součástí programu byla i výzva veřejnosti, aby přispěla k doplnění legionářské historie. Lidé mohou posílat dobové fotografie z rodinných archivů na speciálně zřízený e-mail prehlidka@csol.cz nebo je donést do Muzea československých legií na náměstí I. P. Pavlova v Praze.

Už 250 let je veřejnosti otevřena Vědecká knihovna v Olomouci. Od té doby jejích služeb využily tisíce lidí, mezi nimi i slavné osobnosti české historie – třeba Josef Dobrovský nebo Josef Mánes. Jubileum si instituce připomíná výstavou v Červeném kostele, který je její součástí.

Litevská civilní zpravodajská služba VSD upozornila, že ruští a běloruští agenti se v Litvě snaží podněcovat násilí vůči běloruským exulantům. Cílem je podle ní šířit nedůvěru a vzájemně obyvatele rozeštvat. Není to přitom poprvé, co se takové obvinění objevuje. V centru diskreditačních snah Moskvy a Běloruska stojí teorie takzvaného litvinismu, respektive jeho radikální pseudohistorické formy.

Současní školáci patří zhruba ke čtvrté generaci po druhé světové válce. Paměť a poselství se stále předávají dál v hodinách dějepisu či na vzpomínkových akcích. Některé děti a dospívající ale pátrají i v rodinné historii. Patří mezi ně i žák základní školy Stanislav Zach, jehož předci byli vojáky a jehož dědečka nacisté drželi v pracovním táboře. Chlapec nyní do zápisníku sbírá podpisy potomků válečných veteránů.

Ruský vládce Vladimir Putin při projevu na Rudém náměstí v Moskvě prohlásil, že ruská společnost pevně podporuje ty, kteří bojují ve válce, kterou Rusko vede proti Ukrajině. Vojenské přehlídky k 80. výročí vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem se účastní čínská hlava státu Si Ťin-pching, přiletěl také slovenský premiér Robert Fico nebo český europoslanec Ondřej Dostál (Stačilo!). Naprostá většina evropských představitelů ale na protest proti ruské agresi vůči Ukrajině chyběla.