Historie strana 4 z 5

Někdejší ministr zahraničí, druhý československý prezident a blízký spolupracovník Tomáše Garrigua Masaryka Edvard Beneš, který se narodil před 140 lety, pomáhal zakládat samostatnou Československou republiku. Zažil její zánik v roce 1939 i její obnovení o šest let později a také komunistický puč v únoru 1948. Jeho osobnost dodnes budí rozdílné reakce. Spory se vedou především o takzvané Benešovy dekrety, na jejichž základě musela většina Němců opustit poválečné Československo. O krocích Beneše mluvil v Událostech, komentářích historik Vít Smetana, který působí v Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd.

Uplynulo dvaaosmdesát let od útoku československých výsadkářů na Reinharda Heydricha. Zastupující říšský protektor zraněním po týdnu podlehl. Akci Jana Kubiše a Jozefa Gabčíka pomohl i domácí odboj. Archivy teď vydaly nové svědectví o blízkém spolupracovníkovi operace Anthropoid, Janu Zelenkovi-Hajském.

Zbroj z doby bronzové nalezená nedaleko Mykén působí na první, druhý i třetí pohled zcela neobratně a nemotorně. Když si ji oblékli současní vojáci, byli schopní se v ní pohybovat bez problémů několik hodin. Simulovali přitom ty nejnáročnější úkoly, včetně soubojů a jízdy na bojovém voze.

Koně patřili v době vikinské mezi zvířata, se kterými se masivně obchodovalo. Často totiž sloužili jako obětiny pro rituály, při nichž byli pohřbíváni, a to zejména na severovýchodě Evropy. Vědci nyní díky moderním technologiím vysvětlili, jak rozsáhlý byl systém obchodu s nimi.

Památkáři vystavili v Opavě zlatý a stříbrný poklad, který archeologové našli loni při průzkumu v prostoru školního hřiště v ulici Praskov. Soubor obsahuje hlavně uherské dukáty a pražské groše, které jsou výjimečně zachovalé. Na místě hřiště stál v 15. století opavský hrad, který byl později přestavěn na zámek a ještě později zbořen, řekl ředitel ostravského odborného pracoviště Národního památkového ústavu Michal Zezula. Poklad čítá 102 mincí, k vidění bude v prostorách Galerie Eisler v Obecním domě Opava do 19. května.

Za první republiky to bylo noblesní výletní místo, kam pravidelně proudily tisíce návštěvníků. Obyčejní lidé mohli na Barrandovských terasách povečeřet vedle filmových hvězd. Poslední desítky let ale terasy chátraly. Teď se probouzejí k novému životu, v jejich sousedství vyrostly nové stavby. Jenže ne všechno je tak, jak současný majitel původně sliboval. Zůstalo něco z prvorepublikové slávy teras, nebo se změnily v uzavřenou luxusní rezidenci? Pro Reportéry ČT natáčel Ondřej Golis.

Americké bombardéry podnikly 12. května 1944 první ničivý nálet na rafinerii v Záluží u Mostu. Bombardování si vyžádalo téměř šest stovek životů. I kvůli tomu, že lidé v chemičce a okolí nedbali varování – od začátku války totiž zažili přes sedmdesát planých poplachů. V závodě nebylo ani dost krytů.

Rusko při své agresi proti Ukrajině používá celou řadu propagandistických lží – ať už jde o tvrzení o „kyjevských fašistech“ údajně ovládajících stát nebo o údajném útlaku Rusů a rusky mluvících obyvatel. Kreml se ale zaměřuje také na historii, jejíž účelovou manipulací se snaží zpochybnit ukrajinskou územní celistvost a upřít Ukrajině právo na existenci.

Pražskému metru je padesát let. Přesně před půlstoletím přišli na tehdejší konečnou stanici první trasy podzemní dráhy vrcholní činitelé komunistické strany, československé a také sovětské vlády a samozřejmě pražského dopravního podniku, aby slavnostně zahájili její provoz. Oficiálním termínem otevření pražského metra je 9. květen 1974, i když to se svezli jen „papaláši“, jak se tehdy říkalo. Lidé, kteří si předtím vystáli na svezení dlouhou frontu, mohli metro poprvé vyzkoušet v následujících dvou dnech, na které připadalo pracovní volno, a konečně 12. května se jím vydali poprvé do práce. Nejenže je do práce svezlo metro, ale bezmála po deseti letech na trase prvního úseku „céčka“ bylo hotovo a ustaly velké dopravní komplikace na povrchu.

Konci války na českém území předcházely tvrdé boje v ulicích. Jen v Praze podle historiků během povstání proti německým okupantům zemřelo přes tři tisíce lidí.

Na mnoha místech Česka si ve středu lidé připomínají 79. výročí konce druhé světové války. Prezident Petr Pavel během dopoledního pietního aktu na pražském Vítkově zdůraznil, že bezpečí a svoboda nikdy nejsou zadarmo a někdy si vyžádají i tu nejvyšší oběť. Miliony vojáků padly, aby další generace mohly prožít život v míru, prohlásila hlava státu. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že všichni, kdo zlehčují hrozbu ze strany Ruska, dělají špatnou službu Česku. V poledne na Pražském hradě prezident jmenoval generály.

Česko si ve středu připomíná 79 let let od konce druhé světové války v Evropě. Ačkoliv byli Sověti součástí protihitlerovské koalice, podle historika Vojenského historického ústavu Jindřicha Marka lidé nesmí zapomínat na zrůdnost Stalinova režimu, který v té době v Sovětském svazu panoval. Když si toto lidé nebudou spojovat, nastává situace, kdy část veřejnosti „slepě adoruje Sovětský svaz“, upozornil historik. S tím souhlasí i vedoucí katedry dějin a didaktiky dějepisu Pedagogické fakulty UK Petr Koura. Sověti v roce 1945 podle něj situaci nevnímali tak, že osvobozují Československo, ale tak, že rozšiřují své území.

Lidé si zřejmě zdobili svá těla pomocí různých vylepšení odpradávna. Ale důkazy o tom se jen těžko hledají – teď se to podařilo archeologům, kteří popsali nejstarší doložený piercing v dějinách. Našel se ve starověké turecké lokalitě.

Ve věku 99 let zemřel někdejší předseda Izraelské společnosti přátel České republiky a jeden z přeživších holocaustu Avraham Harshalom. Na síti X to oznámilo české velvyslanectví v Izraeli, kde Harshalom od roku 1949 žil. Měl izraelské i české občanství. Za své aktivní působení při obnově vztahů mezi oběma státy získal v roce 2016 cenu Gratias Agit, kterou uděluje české ministerstvo zahraničí krajanům a přátelům Česka za šíření dobrého jména republiky v zahraničí.

Eduard Genov, Alexandr Dimitrov a Valentin Radev – tři bulharští studenti, kteří protestovali proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Méně známý příběh odporu připomíná komiks Na nitkách. Knihu vytvořil Veselin Pramatarov, v českém překladu Davida Bernsteina ji vydal Ústav pro studium totalitních režimů.

Nově dešifrované pasáže starověkých svitků z Herculanea, které pohřbil popel po výbuchu sopky Vesuv v roce 79 našeho letopočtu, možná odhalují poslední hodiny starořeckého filozofa Platóna a také konkrétněji místo jeho pohřbení. S odvoláním na výzkum badatelů pod vedením profesora z Univerzity v Pise to na svém webu píše list The Guardian a stanice CNN. Jeden ze svitků podle nich popisuje Platónovu kritiku hudby, kterou na flétnu hrála thrácká otrokyně.

Hrad Velhartice na Klatovsku nabídne návštěvníkům přístup do prostor, které byly dosud skryty. Je v nich nová interaktivní expozice o tajném převozu korunovačních klenotů po husitských válkách. V patnáctém století je nechal ukrýt na hradě jejich tehdejší majitel – pražský purkrabí Menhart z Hradce.

Avaři byli obávaní nájezdníci z doby raného středověku. Ovládali významnou část Evropy včetně území dnešního Česka – a na troskách jejich chanátu vyrostla Velkomoravská říše. Přesto se o jejich kultuře ví pramálo. Teď to změnila česká vědkyně Zuzana Hofmanová.

Ve věku 91 let zemřel v noci na sobotu historik Robert Kvaček, sdělila Jana Čechurová z oddělení moderních a soudobých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Kvaček patřil k největším osobnostem poválečné české historické vědy, těšil se respektu i mezi experty v zahraničí. Byl i oblíbeným vysokoškolským pedagogem. Mezi jeho přední zájmy patřily dějiny diplomacie mezi světovými válkami a v období druhé světové války a kulturní dějiny konce devatenáctého a počátku dvacátého století.

Vědci ve čtvrtek představili veřejnosti pravděpodobnou podobu tváře svatého Vojtěcha, hlavního patrona pražského arcibiskupství. Detailní trojrozměrná dokumentace byla vytvořena na základě lebky světce ze Svatovítského pokladu. Svatý Vojtěch žil ve druhé polovině desátého století, byl druhým pražským biskupem.

Před 75 lety vznikla mládežnická organizace pionýr, která měla v novém komunistickém režimu nahradit skauting. Právě ten byl silně svázaný s tradicí prvorepublikové demokracie. Čtyři prorežimní mládežnické organizace se pak na ustavující konferenci v pražském Radiopaláci rozhodly sjednotit v Československý svaz mládeže.

V Letech u Písku na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy, později i velkokapacitního vepřína, se v úterý slavnostně otevře Památník holocaustu Romů a Sintů. Od prvních debat ve vládě až po současnou realizaci uplynulo 27 let. Táborem v letech 1942 až 1943 prošlo zhruba 1300 Romů a víc než 300 jich tady zahynulo, šlo převážně o děti a ženy. Pro veřejnost se pak památník otevře 12. května.

Čerstvě vysazená lípa u někdejšího koncentračního tábora Buchenwald připomíná vězněné Čechoslováky, přestože nese jméno jen jednoho z nich – Karla Vrkoslava, rodáka z Jilemnice. Nacisti ho tam drželi pět let, podobně jako dalších osm tisíc jeho krajanů, z nichž osm set nepřežilo.

Historickým městem roku 2023 se stal Žatec z Ústeckého kraje. Cena je odměnou za nejlepší využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění spojené s odměnou milion korun na další péči o památky převzal v centru Pražská křižovatka starosta města Radim Laibl (ANO). Žatec a krajina žateckého chmele se loni staly součástí světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.