Během jedenácti let by mělo být kompletní vysokorychlostní železniční spojení Brna s Ostravou. Správa železniční dopravní cesty chce mít do roku 2030 hotovou novou trať z Prosenic u Přerova do Ostravy, která naváže na zmodernizovanou trať Brno–Přerov. Půjde nejspíše o první dokončený delší vysokorychlostní úsek v Česku
Železniční trať z Přerova respektive Prosenic do Ostravy prošla modernizací na počátku století, ale vlaky zrychlily jen mírně – na potenciální maximum (tedy 160 km/h) se rozjedou pouze v několika kratších úsecích mezi Suchdolem nad Odrou a Svinovem. Mnohem výraznější zrychlení by ale mělo nastat před koncem příštího desetiletí, kdy by měla na Moravě vzniknout zcela nová trať s maximální rychlostí 320 km/h.
„Tak jak máme informace, tak se bavíme o možnosti dokončení prací před rokem 2030 naprosto bezpečně. Zkušenosti ze zahraničí nám ukazují, že zprovoznit novou trať i na zelené louce v kilometrických nuancích, které tady jsou nějakých 60–70 kilometrů, je možné v horizontu tří let,“ řekl vedoucí oddělení koncepce vysokorychlostních tratí a technologického rozvoje Správy železniční dopravní cesty Petr Provazník.
Náměstek moravskoslezského hejtmana Jakub Unucka (ODS) očekává, že se po dokončení vysokorychlostní tratě a zároveň modernizaci tratě z Přerova do Brna na rychlost až 200 km/h – která by měla skončit v roce 2028 – zkrátí jízdní doba z Ostravy do Brna na tři čtvrtě hodiny. To považuje za srovnatelné s cestou z Poruby do centra Ostravy, věří proto, že vysokorychlostní spojení spoustu lidí motivuje k tomu, aby z Ostravy neodcházeli.
„Pokud se spojí Ostrava s Brnem do třičtvrtěhodiny, tak vznikne vlastně milionová moravská aglomerace, která může být značnou protiváhou Prahy, což z hlediska geopolitického není zanedbatelné,“ řekl náměstek.
Dvoukolejná vysokorychlostní trať Prosenice–Ostrava by měla vést v některých úsecích podél nynějšího koridoru, částečně podél dálnice D1. Po dokončení převezme od staré trati dálkové vlaky, čím vznikne více prostoru pro regionální dopravu a nákladní vlaky.
„Napojení na současnou síť budou zcela jistě u Prosenic a do Ostravy-Svinova. Sjezdy jsou ještě předmětem řešení, v každém případě napojíme Hranice na Moravě,“ nastínil Provazník.
Pozemky začne SŽDC vykupovat v roce 2021 nebo 2022, až bude vydané územní rozhodnutí. Stavba bude stát desítky miliard, náklady na jeden kilometr vysokorychlostní trati vyčíslil Petr Provazník na 400 milionů korun. Ovšem tam, kde bude nutné postavit pro vlaky estakádu, půjde spíše o miliardu za kilometr a u tunelů ještě více.
V Moravskoslezském kraji ovšem působí zlou krev možné pokračování vysokorychlostní železnice za Ostravou. Měla by vést dále do Polska, není ale zatím jasné kudy. Bohumín letos v září neuspěl s žalobou, ve které si stěžoval, že mu zvažovaná trať do Polska brzdí rozvoj, protože se v katastru města počítá s několika variantami a na všech jsou zablokované pozemky.
Náměstek hejtmana Unucka nyní chce, aby se komise, jež koordinuje přípravu vysokorychlostních tratí, rozšířila o Moravskoslezský kraj a také o sousední polské kraje. „Stále nevíme, kudy to do Polska půjde. Snažíme se tlačit přes regionální i přes centrální úroveň, aby se to styčné místo dohodlo,“ řekl Unucka.
Ve druhé polovině příštího desetiletí by se mělo začít stavět ještě několik úseků vysokorychlostních tratí, spojení Ostravy s Přerovem a potažmo i Brnem bude ale nejdelší z nich. Kromě ní připravuje SŽDC stavbu nového vysokorychlostního výjezdu z Prahy na východ, prozatím ale skončí již v Poříčanech. Po roce 2030 by měly postupně vstoupit do provozu i další úseky nové trati z Prahy do Brna, z Brna do Břeclavi a připravuje se také stavba vysokorychlostní trati Praha–Drážďany.
